Druhé kolo prezidentské volby se v Turecku uskuteční vůbec poprvé od změny ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května.
Před provizorními volebními místnostmi v kontejnerech se tvoří dlouhé fronty. Jedním z hlavních témat politických kampaní bylo právě i ničivé zemětřesení, které zabilo přes padesát tisíc lidí.
I kdyby nakonec Erdogan neuspěl hned v prvním kole, dopadne podle všeho výrazně lépe, než očekávaly předvolební průzkumy, z nichž některé počítaly s vítězstvím Kiliçdaroglua už v prvním kole.
Po sečtení zhruba 90 procent hlasů klesl zisk stávajícího prezidenta Erdogana pod hranici, která by pro něj znamenala vítězství už v prvním kole. Obdobný výhled hlásí vládní i opoziční agentury.
Výsledky budou známé přibližně kolem nedělní osmé hodiny večerní. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, uskuteční se druhé kolo prezidentských voleb 28. května.
Turecko čeká napínavá neděle, v neděli se konají parlamentní i prezidentské volby. Po dvaceti letech u moci může prezident Recep Tayyip Erdoğan skončit v opozici.
Turci jdou v neděli k dvojím volbám, kromě parlamentních je čekají také prezidentské. Ve veřejném prostoru se to jen hemží přívlastky jako „nejdůležitější volby roku“ či „referendum o Erdoganovi“.
Turecká opozice byla v minulosti rozdrobená, což hrálo Erdoganovi do karet, nyní se ale za jednoho kandidáta postavila šestice stran, jejichž společným cílem je snaha o návrat parlamentního systému.
Vstupu Švédska do Severoatlantické aliance brání barikáda Turecka a Maďarska. „Nepodali jsme přihlášku pro vstup do Turecka, chceme do Severoatlantické aliance,“ ohrazuje se Fredrik Jörgensen.
Krok Ligy arabských států kritizovali jak Spojené státy, tak Velká Británie. V této chvíli se tedy určitě nedá mluvit o tom, že by se Západní státy, které proti Sýrii dnes uplatňují sankce, přidaly.
Za deset dní se v Turecku konají parlamentní a prezidentské volby. Nejvíc podpory mají dosavadní prezident Recep Tayyip Erdogan a Kemal Kiliçdaroglu, za kterým stojí hned šest opozičních stran.
Rusko má jen málo skutečných spojenců, jejich pomoc je navíc omezená. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz to rakouská expertka zmiňuje jako důvod, proč došlo k „normalizaci žoldnéřských aktivit“.
Ředitelka pro Severní Evropu think thanku Atlantic Council Anna Wieslanderová upozorňuje, že neshody kolem vstupu Švédska do NATO mohou poodhalit hlubší trhliny uvnitř aliance.
Své poselství papež František zahájil obvyklými slovy: „Drahé sestry a drazí bratři, Ježíš Kristus vstal z mrtvých“. Věřící a národy vyzval, aby začali mezi sebou budovat větší důvěru.
Lavrov v Ankaře také pohrozil, že se Moskva přestane řídit dohodou umožňující vývoz ukrajinského obilí, pokud Západ bude dál klást překážky vývozu ruských hnojiv a potravin.
Rozhodnutí policie vycházelo i z protišvédských nálad, které vyvolalo předchozí spálení koránu dánským krajně pravicovým aktivistou Rasmusem Paludanem před tureckou ambasádou ve Stockholmu.
„Rusko svou zahraniční politiku staví na stížnostech proti rozšiřování NATO a amerického vlivu na evropskou bezpečnost. Je téměř přirozené, že reaguje, jak reaguje,“ vysvětluje Henri Vanhanen.
Turecký parlament ratifikoval vstup Finska do NATO ve čtvrtek pozdě večer, maďarští poslanci tak učinili již v pondělí. Přijetí Švédska do NATO ještě neschválila ani Ankara, ani Budapešť.
Finsko by se mohlo stát oficiálně členem NATO už příští týden. Na přijetí do Aliance čeká ještě Švédsko, jehož přijetí ještě neschválilo kromě Turecka ani Maďarsko.
Finsko a Švédsko požádaly o přijetí do NATO loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Maďarsko a Turecko byly do pondělí posledními členy bloku, které ještě vstup neratifikovaly.
Kolem pohřební komory bylo rozmístěno 41 železných hřebů. 25 z nich bylo bez hlavičky a ohnutých do pravého úhlu. Ostatní byly sice celé, ale byly několikrát zkroucené kolem své osy.
Prezidenti spolu hovořili také o zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou a Erdogan apeloval na co nejrychlejší ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.
Erdogan si Švédy zatím vychutnává, chce protislužby a hraje na nacionalistickou notu. Fakt, že Švédsko bude jediným nečlenským státem v oblasti, v podstatě znamená zesílený tlak na tento stát.
Pokud bude Švédsko do aliance přijato, skončí tím dvě století dlouhá éra, během níž země nebyla součástí žádných vojenských aliancí. Žádost o členství musí ještě ale potvrdit Maďarsko a Turecko.
Podle tureckého prezidenta Erdogana udělalo Finsko konkrétní kroky, aby naplnilo turecké požadavky. To stejné se ale nedá říct o Švédsku, se kterým má Ankara problém kvůli teroristickým skupinám.
Podle textu úmluvy se její platnost prodlužuje o dalších 120 dnů, pokud proti tomu žádná ze stran nevznese námitky. Změnu, tedy zkrácenou délku platnosti, by musely odsouhlasit všechny strany.
Švédsko a Finsko o vstup do NATO požádaly loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přijetí musí odsouhlasit všech 30 členský zemí Aliance, zbývá ratifikace ze strany Maďarska a Turecka.