Ani soukromý sektor nezvyšuje platy o inflaci. Každý státní výdaj k ní malinko přispívá, tvrdí Jurečka
Odbory zastupující zaměstnance ve veřejné sféře iniciovaly stávkovou pohotovost. Dokáže vláda odboráře ještě do prázdnin uspokojit? Kdy se zvýší platy v podfinancovaných sociálních službách? A drží se vláda mantry o nezbytnosti snižování rozpočtového schodku? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Úřednické odbory vstoupily do stávkové pohotovosti, přidávají se další. Věříte, že vláda najde přijatelný kompromis pro všechny?
Já věřím, že ano. S odbory jsme jednali opakovaně, naposledy minulý týden v úterý. Tam jasně zaznělo, že vláda je připravena zvýšit platy lidem ve veřejné sféře. Tedy nejenom lidem, kteří pracují ve školství, například nepedagogickým pracovníkům, ale i lidem, kteří pracují jako státní úředníci na úřadech práce.
„Reálná je úprava registrovaného partnerství.“ Současná Sněmovna je konzervativnější, míní Jurečka
Obecně jsme připraveni hledat řešení. Slíbili jsme, že zhruba během příštího týdne bychom řekli konkrétní parametry. Jednáme o tom a je to spojeno i s jednáním o návrhu novely zákona o státním rozpočtu.
Podstatné je, že se tedy mají zvýšit platy ve veřejném sektoru ještě letos. Ale odkdy?
Já si myslím, že to bude s vysokou pravděpodobností spojeno i s tou novelizací zákona o státním rozpočtu. Předpokládám, že to bude spíše od začátku září, že ten termín 1. července už příliš reálný nebude. Ještě o tom ale bude jednání příští týden, na jednání předsedů koaličních stran a potom i při diskusi na vládě ještě budeme rozhodovat, jestli to bude červenec nebo září.
A o kolik? Proč, pane ministře, odmítáte požadavek odborů, aby to bylo o 15 procent kvůli inflaci?
Protože zároveň sledujeme i vývoj v soukromé sféře, jakým způsobem se tam zvyšují mzdy. Také tam zaměstnavatelé nejdou cestou, že by zvyšovali o plnou inflaci. Když budeme všechny podpory, včetně platů, zvyšovat o inflaci, tak v ten okamžik prakticky rezignujeme na boj s inflací a ta inflace se bude dál a dál roztáčet. A inflace dopadá na všechny obyvatele v České republice, ale především na ty s těmi nižšími příjmy tou největší drtivou silou.
ČNB opět chystá zvýšení úrokových sazeb. Půjde o sedmé nadstandardní navýšení v řadě
Číst článek
Proto my jako vláda musíme brzdit záchrannou brzdou a musíme ta opatření dělat tak, že nechceme přispívat k roztáčení inflace. Na rovinu, každý výdaj, který v tento okamžik děláme, je určitou měrou tím, co malinko přispívá inflaci. Proto to opatření, proto to brzdění výdajů na straně států je krokem, který prostě sice není populární – chápu, že mnoho lidí to neslyší rádo – ale je jednou z mála cest, jakým způsobem s tou inflací reálně bojovat.
Prezident unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký v tomto pořadu řekl, že by se měly zmrazené platy ve veřejné sféře zvednout od podzimu o desetinu. S tím byste souhlasil?
Na rovinu, v té variantě, kterou jsme předkládali minulý týden zástupcům odborů...
V té jedné ze čtyř variant.
V jedné ze čtyř variant bylo zvýšení zhruba o 10,5 procenta u těch lidí, kterým byly ty platy v lednu zmrazeny, nebyly jim zvyšovány. U těch, kde ke zvýšení došlo, tam bylo zvýšení zhruba o 5 procent. Navrhujeme to tak, abychom oběma těm skupinám určitou odstupňovanou měrou zvýšení platů zrealizovali.
Jaké jsou názory na valorizaci platů uvnitř vládní koalice? Shodnete se?
Myslím, že si dneska všichni ve vládě uvědomujeme, že musíme přistoupit ke zvýšení platů ještě v průběhu letošního roku, že to zmrazení nemůžeme držet do konce roku, že ta inflace je opravdu drtivá. Ale zároveň se snažíme nějakým způsobem brzdit představy o tom, že tady zvýšíme všem o inflaci nebo ještě něco nad to. To prostě není v reálných možnostech ani v rozpočtu České republiky. A znovu se vracím k tomu, že zároveň by to nepomáhalo ani ke snižování té roztočené inflace.
Jak těžké bude najít shodu v rámci tripartity?
To bude určitě složité, protože tady je představa zástupce odborů, kteří říkají: my chceme takové zvýšení, které znamená, že se nesníží kupní síla zaměstnanců. Takové řešení prostě v tento okamžik nejsme schopni úplně reálně najít.
A jak velká zátěž bude zvyšování platů pro státní rozpočet? Vy jste přišel s odhadem asi 20 miliard. Z čeho vycházíte?
Kdybychom šli cestou zvyšování o inflaci, zhruba o těch 15 %, tak je to dopad na nejenom státní, ale i veřejné rozpočty pojišťoven nebo měst, obcí a krajů zhruba v částce 19,5 miliardy korun. Pokud se budeme bavit o té variantě, kterou jsem zmiňoval, to znamená zvyšování těch 10,2 % těm, kterým ty platy byly v lednu zmrazeny a o 5,1 % těm, kterým ty platy ještě v lednu o něco rostly, tak by to byl dopad jenom na státní rozpočet 5,2 miliardy korun a celkové náklady by byly zhruba 8,6 miliardy korun.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by ty výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se podle něj peníze vrátily v odvodech a daních. Co vy na to?
Ano, s tím lze částečně operovat. Jenom si řekněme na rovinu: u těch odvodů s tím ještě můžeme takto jednoduše kalkulovat, u těch daní už zdaleka ne, protože do toho vstupují daňové odpočty, daňové slevy a tam to rozhodně není taková jednoduchá trojčlenka, jak se na první pohled může zdát. Takže plná třetina by se do státního rozpočtu úplně nevrátila.
Jak hodlá ministerstvo práce a sociálních věcí řešit stav podfinancovaných sociálních služeb? A jakou má Marian Jurečka představu o pomoci rodinám, aby vychovávaly více dětí? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
