Dělení firem podle návrhu lex ČEZ není obvyklé a vyvolá spory o ústavnost, tvrdí právníci
Nový zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, přezdívaný jako lex ČEZ 2, může narazit u Ústavního soudu, vysvětlují v pořadu Peníze a vliv právníci Petr Kališ z mezinárodní právní kanceláře Cerha Hempel a Petr Bezouška, bývalý člen legislativní rady vlády. Ministerstvo spravedlnosti to ale odmítá. „Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky,” tvrdí mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Právníci považují za problém konkrétně paragraf 311 uvedeného zákona, který mění podmínky pro rozdělení společností obchodovaných na burze.
Konkrétně jde o případy rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií, kdy jsou minoritní akcionáři z jedné nástupnické firmy vytlačeni a ve druhé jako náhradu získají určitá procenta akcií navíc nebo finanční náhradu.
Zatímco doposud je pro takový krok nutný souhlas 90 procent všech akcionářů rozdělované společnosti, podle lex ČEZ 2 na to má stačit jen 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, při účasti alespoň dvou třetin hlasů.
„Myslím si, že pro nerovnoměrné rozdělení společnosti je správné, aby bylo kvorum akcionářů stejné jako pro squeeze-out,“ říká Petr Kališ.
Squeeze-out znamená vytěsnění akcionářů, které může majoritní akcionář udělat až v momentě, kdy v dané společnosti získá právě nejméně 90 procent hlasů.
Oba zásahy do práv akcionářů jsou si totiž podobné – ve firmě či v druhém případě v části firmy ztrácí minoritní vlastníci podíly úplně a jsou fakticky nedobrovolně vytlačeni do nové společnosti s jinou strukturou majetku, než do jaké původně investovali.
Prezident minipivovarů: Pivo se bude častěji popíjet po garážích, stát z toho nakonec víc daní nevybere
Číst článek
Spory mohou trvat roky
Určitým přijatelným kompromisem pro rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií by podle Kališe bylo zachování 90procentní hranice souhlasu, ale jen majitelů akcií přítomných na valné hromadě. Ne tedy všech jako doposud.
„Pokud by ta (vládní) úprava byla kompromisnější a blížila se podmínkám sgueeze-outu, tak ta napadení pro neústavnost budou velmi obroušena,“ domnívá se Kališ. Návrh, jaký prosadila vláda, naopak podle něj žaloby vyvolá.
„Jako neústavní to stoprocentně napadáno bude. Po dobu řešení těchto sporů to tedy jak ČEZ, tak i dalším společnostem, které tuto novou normu obratem využijí, nepřispěje k jejich právní jistotě,“ upozornil Kališ. Spory mohou trvat řádově roky a valné hromady napadených firem tak mohou být podle něj paralyzovány.
Petr Bezouška, který byl členem legislativní rady vlády do dubna letošního roku, také považuje úpravu zákona stále za spornou, i když v ní vláda nedávno udělala změny.
Ani podle něj by se neměla pravidla pro rozdělení s vytěsněním akcionářů z jedné části společnosti tak výrazně lišit od pravidel pro klasické vytěsnění neboli squeeze-out z celé firmy.
Česko ve světě proslavilo pivo. Víno budou znát možná až teď, kvůli hádce o nulovou daň, zlobí se pivovarníci
Číst článek
Ústavní soud se již jednou zabýval právě i tímto obecným vytěsněním a potvrdil, že deset procent akcionářů ve firmě je již tak malý podíl, že stejně nemohou nic ovlivnit, a proto nemohu být při vytěsnění za spravedlivou cenu nijak kráceni na svých právech.
Nyní ale podle Bezoušky nastává nová a jiná situace.
„Vlastně se ptáme, jak nízko pro vytěsnění může ta hranice jít. Má to být 85, 80 nebo 75 procent? Ve většině států je to těch 90 nebo 95 procent. Když si to dopočítáte, tak zjistíte, že 75 procent ze dvou třetin, když na valnou hromadu přijdou opravdu jen ty dvě třetiny akcionářů, tak je 51 procent,“ říká právník.
„Takže i většinový akcionář s takto těsnou většinou pak může s minoritou zacházet způsobem, který je opravdu v rozporu s ochranou vlastnického práva. Takto velká minorita přitom už není jenom něco pasivního, že by nemohla spolurozhodovat,” upozorňuje Bezouška.
Podle zdrojů blízkých státní správě, s nimiž měl Český rozhlas možnost hovořit pod podmínkou anonymity, by mohl nový zákon také rozkolísat některé další společnosti na burze nebo vyvolat u zahraničních akcionářů pokusy o mezinárodní arbitráže kvůli možnému porušení dohod o ochraně jejich investic.
Někdy zvítězí i věci, které ekonom neumí vysvětlit, říká k úspornému balíčku vyjednavač za STAN
Číst článek
Tyto informace podle zmíněných zdrojů také mělo vedení ministerstva spravedlnosti k dispozici.
Bezouška má podle svých slov informace, že navíc tato sporná úprava v zákoně nepochází z dílny ministerstva spravedlnosti. „Jak znám ty legislativce, kteří jsou opravdu velmi kvalitní, tak věřím, že by se takového lapsu nedopustili,“ uvedl.
Co vyplývá ze studie?
Podle ministerstva spravedlnosti je ale nová úprava zákona v souladu s praxí ve většině zemí Evropské unie. A naopak požadavek na devadesátiprocentní souhlas akcionářů při rozdělení podle mluvčího Řepky patří k výjimkám.
„V podrobnostech lze odkázat na rozsáhlou studii Evropské unie. Jinak pro nás nejbližší soused, u kterého se často v legislativně inspirujeme, Spolková republika Německo má právě oněch 75 procent. Dále pak lze zmínit Belgii a Polsko. Taková úprava tedy nijak nevybočuje z národních úprav ostatních členských států Unie, jak plyne ze studie Evropské komise,“ sdělil Řepka.
Studie, na kterou odkazuje, vznikla v roce 2018 a má téměř 7,5 tisíce stran. Zabývá se legislativou na ochranu minoritních akcionářů v členských zemích.
Skutečně v ní lze nalézt konstatování, že pro změny právního zařazení společnosti, totožnosti nebo předmětu činnosti, pro fúze, konsolidace, dělení či likvidace firem ve většině zemí stačí tři čtvrtiny hlasů akcionářů na valné hromadě.
Kandidáti na šéfa SPaD: Chce to nové jaderné bloky, zavést euro a zastavit ‚papučovou‘ emisní normu
Číst článek
Devadesátiprocentní požadavek pro rozdělení firmy s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií je pak výslovně uveden pouze u Rakouska.
Problém ale je, že analýzy legislativy jednotlivých zemí většinou nešly do takových podrobností, jako je nerovnoměrné dělení firem. Povinnost mít 90 procent hlasů tak není uveden ani u Česka, kde přitom nyní platí. Obecnější zaměření studie potvrdil Českému rozhlasu také advokát Kališ, který je ve studii uveden jako autor kapitoly o Česku.
„Studie měla za cíl obecné porovnání jednotlivých právních úprav. Nerovnoměrný výměnný poměr versus práva, která minoritním akcionářům náleží, tak ta studie, pokud si dobře vybavuji, neobsahovala,“ sdělil Kališ.
Skutečná praxe je jiná pro tento konkrétní typ dělení společnosti podle Petra Bezoušky.
„Díval jsem se do některých právních úprav, které mi jsou přístupné jazykově. Je to Německo, Rakousko, Itálie, Belgie, Dánsko, Švýcarsko a všude tam požadují pro tento typ rozdělení buď 90 procent všech akcionářů, anebo jednomyslný souhlas všech akcionářů,” upozornil právník.
Ministr: Problémy byly překonány
Jak se na novou úpravu zákona dívá legislativní rada vlády, není jasné. Negativní stanovisko dala pouze k první verzi, kterou dostala už na začátku roku. Respektive právě ke spornému paragrafu 311, zbytek zákona transponující směrnici EU z roku 2019 byl podle ministra pro legislativu a šéfa rady Michala Šalomouna v pořádku.
„Zásadní ústavně právní problémy měly původ v tom, že se tato úprava měla dotýkat jenom společností, které byly subjektem kritické infrastruktury podle zákona upravujícího postup při krizových situacích. Ve výsledku tedy záleželo, kdo akcie takové společnosti vlastní, zda stát, nebo někdo jiný,“ sdělil Českému rozhlasu ministr s tím, že podle článku 11 Listiny základních práv a svobod musí mít vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
Dalším problémem podle Šalomouna bylo, že kritéria pro určení prvků kritické infrastruktury podle krizového zákona měla stanovit vláda jen svým nařízením. Ve výsledku by tedy mohla měnit obsah zákona. „Tyto problémy byly nově navrženou úpravou překonány, neboť už neobsahuje zmíněný selektivní přístup,“ dodal Šalomoun.
Novou úpravou se ale rada podle něj už nezabývala a nemůže tak říct, zda „případně jiné problémy nepřináší“ také ona. „Podle sdělení předkladatele, což je ministerstvo spravedlnosti, tomu tak není,“ řekl ministr.
Podle minoritních akcionářů ČEZ se právě rozdělení s vytěsněním z nové části firmy chystá v této polostátní firmě.
Premiér Petr Fiala z ODS už loni řekl, že vláda se chystá ovládnout elektrárny a posílit energetickou bezpečnost země. Podle investora Michala Šnobra k tomu ale měla vláda zvolit zmíněný squeeze-out, jako to udělala ve Francii nebo jako to v minulosti dělali i ostatní minoritní akcionáři firem obchodovaných na burze, například O2 či Unipetrol.
Odkup 30 procent akcií v ČEZ by stát podle odhadu analytiků stál 200 až 250 miliard korun. Vyrovnání s minoritními akcionáři při rozdělení firmy, kdy by získali navíc akcie ve zbytkové firmě, může vyjít levněji.
