Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Pomohl by výbuch supervulkánu, říká expert
Vlna horkého a převážně suchého počasí se odráží v častějších zprávách o požárech trávy nebo lesních porostů. Na většině území evidují odborníci střední až silné půdní sucho, klesají hladiny řek i spodních vod. „Od začátku roku nám chybí 50 až 70 mm srážek a ten deficit se stále prohlubuje. A vyšší teploty znamenají i vyšší výpar, takže de facto je deficit ještě větší,“ upozorňuje Martin Možný, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny.
V povodí Berounky a Ohře se už začínají objevovat známky hydrologického sucha, kdy klesají zásoby spodní vody a hladiny řek.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Martin Možný, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny
„Něco podobného současné době registrujeme v záznamech z kronik kolem roku 1540, kdy ve větších tocích netekla prakticky žádná voda, protože několik měsíců nepršelo,“ uvádí Možný s tím, že díky přehradám nám vysychání toků zatím nehrozí.
Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli nynějším vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.
Podle Možného sucho souvisí s globální změnou klimatu. Srážek je i přes krátkodobé výkyvy v celoročním průměru stále přibližně stejně, kvůli zvyšujícím se teplotám ale roste výpar a období sucha jsou tak častější než dříve.
V boji se suchem je prý třeba lépe hospodařit s vodou a zadržovat ji v krajině. V minulosti byl přitom cílem opak a zamokřené půdy se vysušovaly prostřednictvím meliorací, které sám Možný na vysoké škole studoval.
„Lidé vždy reagovali na situaci, která nastala. V minulosti jsme měli více vodních ploch a až poté, co v 17. a 18. století začaly převládat vlhčí roky, tak se některé nádrže vysušovaly. Kvůli změně klimatu se vracíme k tomu, že se tu síť zase snažíme obnovit a vodu v krajině zadržet,“ konstatuje.
Změny v zemědělství
Dlouhodobější opětovný vzestup hladiny spodních vod nelze podle Možného očekávat, byť krátkodobě se může objevit větší množství srážek nebo i povodně.
„Z dlouhodobého hlediska by to musela být nějaká velká změna, například výbuch nějakého supervulkánu, který by nám změnil počasí na dva tři roky. Pak bychom mohli zažít i vlhčí roky,“ vysvětluje.
Vysychání říčních toků neovlivňuje jenom bezobratlé, ale třeba i jeleny nebo prasata, upozorňuje vědec
Číst článek
Zemědělci musí na sucho reagovat například pěstováním vůči suchu odolnějších plodin a změnou způsobu obdělávání půdy. Problém ale Možný vidí v tom, že málokterý zemědělec je i vlastníkem půdy.
„Dělají krátkodobá opatření, ale na ta dlouhodobější potřebují souhlas vlastníka. A ne každý se smíří s tím, že se na jeho pozemku vybuduje mokřina nebo provedou jiné úpravy, které jsou důležité z hlediska celku,“ poznamenává s tím, že jedinou možností je vlastníky kompenzovat.
Akademické studie se prý ale daří uvádět do praxe, příkladem je třeba pěstování chmele. „Před 15 lety jsme ukazovali, že se budou měnit výnosy a kvalita chmele a je na to třeba v předstihu reagovat budováním závlah i umístěním do více zastíněných lokalit. Z počátku jsme se setkávali s neporozuměním, ale situace se hodně změnila a dnes vidíme, že se pěstování přesunulo do těchto poloh, kde jsou zisky větší,“ uzavírá expert.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
