‚Zmražení a elektrický puls.‘ Pražští kardiologové zkoušejí novou léčbu arytmie
Kardiologové z pražské Nemocnice na Homolce testují v klinické studii novou léčebnou metodu u pacientů se srdeční arytmií. Při zavedení katetru přes tříslo se kombinují dva typy energií – pulsní pole a kryoenergie. Zákrok u nás zatím podstoupili čtyři pacienti.
„Katetr se díky kryoenergii vyloženě přimrazí do daného místa, kde má energii aplikovat. Mražení samo o sobě působí destrukci,“ vysvětluje kardiolog Nemocnice na Homolce Jan Petrů. Jen před malou chvílí dokončil zákrok u třetího pacienta v Česku.
„V kombinaci s tím přichází pulsní pole, které má zvýšit účinnost a trvanlivost ablačních lézí,“ dodává lékař.
Na sále se mezitím chystá další zákrok. Pacientka, kterou dlouhodobě trápí fibrilace síní, už je v plné anestezii. Zákrok pod vedením primáře kardiologie Petra Neužila začíná elekroanatomickým mapováním. Lékaři mají k dispozici 3D mapu elektrické aktivity srdce, trojrozměrný obraz levé síně, ale i ultrazvuk a rentgen srdce.
„Pokud by to byla měkčí forma fibrilace síní, možná bychom vystačili s izolací plicních žil, což je vlastně oddělení arytmický zón, které fibrilaci uvnitř levé síně spouští,“ říká primář Neužil.
Půlminuta a výboj
Poté, co lékaři vstupem přes tříslo pacientce zmapovali levou i pravou síň srdce, zavedou do stejného katetru katetr mrazící a do něj anatomicky vytvarovaný drátěný vodič. Na jejich pokyn pak technik, který ovládá mrazící konzoli, spouští mražení. Potrvá 30 vteřin. Ve chvíli, kdy bude teplota na nejnižším bodě, přijde výboj.
„Teď máme teplotu 178 stupňům a teď přijde puls. Co je důležité – pulzní pole, které se do zámrazu aplikuje, umožní hlubší pronikavost. Počítáme s tím, že zámraz se může tím pulsním polem zefektivnit a proniknout do větší hloubky tkáně,“ popisuje Neužil.
Princip nové katetrizační metody, která kombinuje zmražení tkáně v kombinaci s takzvanou elekroporací. Tuto metodou ablace pomocí pulsního elektrického pole zavedli Na Homolce jako první na světě. Pomoci díky ní dokáží až osmdesáti procentům pacientům s jakoukoliv formou fibrilací síni. I proto stále hledají další metody léčby.
Biomedicínští inženýři pracují v takzvané „ovladovně“ a zákrok na sále po celou dobu sledují. Jedním z nich je i Filip Müller.
Proměna odporu
První vědecká studie tohoto typu na světě aktuálně běží současně na sedmi pracovištích v Evropě.
„Pokud máme na katetru zamraženou tkáň, tak zvyšujeme její odpor. Když tam vydáme impulz, tak nejenom, že jde do ideálního kontaktu, a za druhé je nasměrován do toho místa nejvyššího odporu. Toto zajímají fyzikální koncept,“ upozorňuje Neužil.
„Jinými technologiemi nejsme schopni směřování pulzu ovlivnit. Vložíme puls a ten jde do všech směrů. Kdežto při zámrazu se zvýší odpor tkáně, tak puls jde tam, kde je odpor menší a tudíž tam, kam potřebujeme,“ uzavírá primář Petr Neužil.
Metoda se aktuálně testuje v rámci klinické zkoušky. Zatím se lékaři zaměřují především na to, jestli je pro pacienty metoda bezpečná. V nemocnici na Homolce by se do ní mohlo zapojit až 40 pacientů s fibrilací síní.
