Jak jsem se přesladila na Floridě

Na pobyt v Miami jsem se těšila kvůli počasí, galeriím, atmosféře, večerním procházkám, běhání podél pobřeží a také, a klidně řeknu i hlavně, kvůli chutím. Míchají se tady stejně jako různé kultury. Španělština zní ze všech stran, stejně jako angličtina. Je pochopitelné, že podobně vypadá i gastronomická mapa. Já měla za cíl ochutnávat Kubu.

Gastroglosa Dagmar Heřtové Miami Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kubánský sendvič se zapeče a posype malými hranolkami

Kubánský sendvič se zapeče a posype malými hranolkami | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Už jsem na Kubě byla vícekrát, ale nač jezdit do nesvobody, když třeba zrovna v Miami je místo zvané „Little Havana“ plné kubánských restaurací, kubánských koktejlů, galerií s latinskoamerickým uměním, vůní tlustých doutníků a kaváren podávajících šíleně sladkou kubánskou kávu.

Jak jsem se naštěstí spletla

Hledala jsem, kam se vydat za něčím autentickým, co se jídla týče. Našla jsem kavárnu a restauraci Three Palms (Tři Palmy). Šla jsem speciálně po vyhlášeném kubánském sendviči a tady prý mají jedny z nejlepších.

Uvařte si Tři sestry!

Číst článek

Ani jsem dál nic nezkoumala a už jsem seděla v tiché a elegantní Tesle 3 pod hlavičkou Uberu, která mě měla do Malé Havany dopravit. Z hotelu se však řidič vydal na sever, ne na jih, a já si všimla, že na místě budeme za 40 minut místo předpokládaných deseti. Prostě Tři Palmy byly úplně jinde, než jsem očekávala, ale cesta různorodou Miami stála za to a výsledek také nebyl zklamáním.

Řidič nás přivezl přímo před restauraci s vchodem tvářícím se, že je zavřeno, ale s přístavkem s výdejním okénkem, před nímž stála pěkná řada hladových a žíznivých lidí. Hledala jsem informaci o otvírací době a přes sklo jsem nakoukla do tmavého interiéru. Jaké bylo mé překvapení, restaurace byla otevřená a plná hostů.

Společnost uvnitř byla hodně pestrá, veselá, upovídaná, hladová a milá. Podobně na tom byla i obsluha a konečně i já.

The Three Palms je autentickou kubánskou restaurací v severní části Miami | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kubánský sendvič

Věděla jsem, že nebude podobný sendvičům, na jaké jsem zvyklá z Anglie, shodné bylo jen pečivo nahoře a dole a mezi tím náplň.

Pečivem nebyl sendvičový plátek, ale pečivo podobné bagetě, kterému říkají kubánský chléb.

Než se pustím do jídla, ještě trochu poznámek o tom, že současný kubánský sendvič je výsledkem kulinářské fúze mezi kubánskými a floridskými vlivy. Na Floridu ho přivezla kubánská komunita, která k tomu přidala i veselou a rozjásanou kulturu plnou barev, super muziky a gastronomie, která na Kubě díky dlouhodobým otřesným podmínkám pomalu zaniká.

Jak jsem ochutnávala svíčkovou

Číst článek

Historie kubánského sendviče sahá do pozdních let 19. až raných let 20. století, kdy byl pravděpodobně vytvořen v kavárnách sloužících kubánským pracovníkům na Key West a v Tampě na Floridě, kde se tehdy nacházely velké kubánské komunity. Tyto komunity se rozrostly hlavně kvůli migraci z Kuby během hledání lepších pracovních příležitostí a politického azylu.

Já podobné pozadí skvělé gastronomie obdivuji, zvláště když takový sendvič z Kuby prorazí proto, že jeho popularita je z Miami rozšířena po celém světě jako důkaz kulturního vlivu kubánských imigrantů ve Spojených státech. Miami, s jeho bohatou kubánskou populací, se tak stalo místem, kde se tento sendvič nejen ujal, ale také se stal ikonou místní gastronomie.

Kubánský sendvič je dnes vnímán nejen jako klíčový prvek kubánsko-americké kuchyně, ale také jako symbol spojení a kulturní výměny mezi Kubou a Floridou. Je ke škodě věci, že se i kubánská gastronomie dostala do víru všech nechutných politických hrátek.

I přese všechno se však kuchyně „Ostrova nesvobody“ na Floridě úspěšně prosadila. Důvodem je rozmanitost tradičních jídel, která jsou ovlivněna španělskými, africkými a karibskými gastronomickými tradicemi.

Dagmar Heřtová

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po
recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Vybrané gastroglosy vyšly v knižní podobě pod názvem Vidličkou po mapě

Musíte uznat, že z takových pramenů se dá bohatě čerpat a vybrat si to nejlepší.

Sendvič byl pochopitelně v nabídce a my jsme si objednali sendvič a kubánský burger. Ptala jsem se číšnice, jestli je pravda, že jejich sendviče jsou ty nejlepší a nejvyhlášenější. Odpověď vyjádřená víceméně posunky byla neutrální. Asi se nechtěla vychloubat.

Já si nakonec odpověděla sama. Byla ho pořádná porce. Mezi chleby bylo několik vrstev šunky, plátky vepřového masa na kubánský způsob, rozteklý sýr, nakládaná okurka a základ chleba byl pomazán žlutou hořčicí. To vše vloženo mezi dvě rozpálené desky toustovače a zapečené.

Bylo to dobré, mix chutí, především je nezvyklá kombinace medové šunky a plátků vepřového, které se někdy podává i trhané.

Kubánský burger byl také chutný, ale byl už pouhým přívěskem k sendviči, podobně jako panini s originální ciabattou a s takovou dávkou trhaného masa, že nešlo sníst ani ve dvou. Kubánci rychle odkoukali, jak má vypadat porce amerického jídla.

Kubánský burger | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

V hospodě plul život

Bylo hodně zajímavé pozorovat zdejší dění, jak se zdálo, stalo se z restaurace centrum místní komunity. Dámská obsluha se často líbala se stálými hosty, většinou šlo o dělníky pracující v okolí. Na oběd přicházely celé rodiny kubánských i latinskoamerických emigrantů.

Španělština a smích zněly celou restaurací, a když se venku strhla průtrž mračen a lidé se od venkovního okýnka schovali dovnitř a postávali u východu, obsluha jim nabídla, ať se posadí a překonají bouřku uvnitř. Jak dokáže taková průtrž ukázat lidskou povahu a soudružnost komunity.

Sladký závěr

Kubánský dezert s kokosem namočeným v sladkém sirupu | Foto: Dagmar Heřtová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na závěr jsem si pochutnala i na přeslazených zákuscích, a hlavně na kubánské kávě (espressu). Jeho tajemství tkví v tom, že do třtinového cukru nalejete trochu espressa, pár minut ručně metlou šleháte a jemnou hustou krémovou směs zvanou espumo přidáte do šálku s espressem. Káva je to skvělá, ale natolik přeslazená, že jsem si okamžitě nasadila „cukerné prázdniny“!

Loučila jsem se totálně najedená a přeslazená, v uších mi zněla španělština, venku se pořádná bouřka změnila v lehký deštík a já měla v hlavě větu:

„Kubánská obsluha, kubánské úsměvy a pohostinnost, kubánští hosté, kubánské jídlo, kubánská káva, i když nejsem na Kubě.“

Vítejte na Floridě, v Miami.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme