Stále se můžeme připravit na nástup Husákových dětí do důchodu. Moc času už ale není, varuje odborník
„Přibližně milion OSVČ odvádí výrazně méně než zaměstnanci. Na tom je potřeba pracovat,“ myslí si ekonom Filip Pertold, člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí. Komplexní debata o změně důchodového systému se prý bohužel stále nevede. V rozhovoru na Radiožurnálu ale mluvil nejen o potřebě reformy důchodového systému v následujících desetiletích, ale i o tom, co bude znamenat prezidentovo čtvrteční odložení podpisu penzijní novely.
Jestliže novela nevyšla do čtvrteční půlnoci ve Sbírce zákonů, jak chtěla vláda, znamená to, že se lednová valorizace penzí odehraje postaru, nebo je tam přece jenom ještě nějaká časová rezerva?
Myslím, že se odehraje postaru tak jako tak. Změny valorizací, které jsou nastavené, by se aplikovaly až mnoho let později, protože byly v účinnosti dřív.
PREZIDENT PAVEL O REFORMĚ PENZÍ
Prezident Petr Pavel bude penzijní novelu buď vetovat, nebo ji podepíše v následujících dnech. K navrhovaným změnám v důchodech má totiž výhrady, uvedla jeho mluvčí ve čtvrtek večer. O svém postoji k novele bude veřejnost informovat v pátek.
Snížení váhy reálné mzdy z poloviny na jednu třetinu se letos a pravděpodobně ani příští dva roky nebudou používat. Valorizace proběhnou stejně, jak byly plánovány.
Jestli to chápu dobře, z pohledu lednové valorizace je jedno, jestli novela bude účinná, nebo ne, protože výpočet bude úplně stejný. Je to tak?
Ano, za předpokladu, že nebude mimořádná valorizace. Ale to si myslím, že už je dost nepravděpodobné vzhledem k tomu, jak se vyvíjí inflace.
Druhá část novely řeší předčasné odchody do penze, respektive zpřísňuje pravidla a podmínky, za kterých je možné odejít do předčasného důchodu. Pokud tato část nebude účinná tak, jak vláda předpokládala, co to bude znamenat? Přinese to další náklady z hlediska státního rozpočtu?
Tam je velká neznámá, kolik lidí by toho využilo. Pokud vím, tak v srpnu o předčasný důchod požádalo už 65 000 lidí. Většina lidí předpokládala, že bude od 1. září ta novela účinná, takže asi to nebudou tak vysoká čísla jako v srpnu.
Kdo nechce zchudnout v důchodu, měl by investovat až pět tisíc měsíčně. Ale ne u prodavačů ‚hrnců‘
Číst článek
Kolik by to bylo lidí a jaké by s tím byly dodatečné náklady rozpočtu, to je skutečně těžké říct.
Tato část novely reagovala na situaci, kdy vloni bylo pro lidi výhodnější odejít do předčasného důchodu, než zůstat v práci a jít potom do důchodu řádného. Je ta situace pořád taková, nebo tím, že klesá inflace, tak tento problém do jisté míry odpadl?
Vloni to byl skutečně efekt vysoké inflace a vysokých valorizací. Jelikož letos reálné mzdy víceméně stagnují a inflace má postupně klesající trend, tak tento problém už není.
Samozřejmě byl tedy dlouhodobý problém v tom, že až třetina lidí odcházela do předčasného důchodu i ve standardním období bez vysoké inflace. To novela také nějakým způsobem řeší, respektive výrazným způsobem demotivuje lidi, aby nevstupovali do předčasného důchodu.
Vy dlouhodobě upozorňujete na neudržitelnost stávajícího důchodového systému v těch parametrech, které tedy aktuálně platí. Kdy a jak velké deficity se v penzijním systému dají očekávat, pokud by nedošlo ke změně?
My máme momentálně poměrně velký deficit na důchodovém účtu právě z titulu vysokých valorizací z důvodu inflace. Ale to byl, řekněme, neočekávaný šok.
Očekávaný šok je nástup Husákových dětí do důchodu po roce 2030, respektive 2035. Na to máme šanci se připravit.
První pilíř by měl do té doby projít řadou změn tak, aby motivoval lidi pracovat déle. Také by navyšování důchodů nebylo příliš excesivní. Moc času už ale nezbývá.
Poslanci schválili reformu penzí. ‚Porušení jednacího řádu se stalo normou,‘ kritizovala vládu Schillerová
Číst článek
Pokud by ke změnám nedošlo, jak velký by mohl být deficit v roce 2035?
Nebude to tak, že se z roku na rok najednou prohloubí, nicméně bude postupně nabíhat. Odhadované maximum je kolem pěti procent HDP, ale až v 50. letech.
Rozpočtové problémy důchodového účtu, který bude přispívat k tomu celkovému deficitu, budou řádově jednotky procent HDP už od roku 2030.
Co všechno je důležité změnit v nastavení důchodového systému, aby byl udržitelný i v těch 30. a 40., případně 50. letech?
Co se týče prvního pilíře, tam ty cesty jsou víceméně známé. Jedná se o navyšování důchodového věku, které se průběžně děje. Důležité je, aby se to dělo i po roce 2030.
Dále je důležité zabývat se příjmy důchodového systému, to znamená odvody na sociální pojištění. Víme, že přibližně milion OSVČ odvádí výrazně méně než zaměstnanci. Na tom je také potřeba pracovat a vláda tady nějakou novelu schválila.
Je potřeba se dívat komplexně na trh práce, protože do značné míry determinuje příjmy důchodového systému skrz sociální pojištění. Máme různé nástroje, jak motivovat lidi, aby byli co nejdéle aktivní na trhu práce.
50 tisíc navíc pro nové rodiče, schválila Sněmovna. Opozice žádá dvojnásobek, vláda je prý přezíravá
Číst článek
Třetí pilíř, neboli dobrovolné spoření, bohužel nefunguje tak, jak by měl z hlediska zabezpečení na stáří.
Lidé do toho vstupují relativně pozdě, až když jim je přes 40, a spoří si relativně nízké částky. Fondy mají z řady důvodů poměrně nízké výnosy a lidé si to pak vybírají najednou.
Tam je to potřeba komplexně změnit tak, aby lidé do toho vstupovali dříve a spořili si pokud možno více s vyšším výnosem. To je na komplexnější debatu, která bohužel zatím není příliš vedená.
