Zemřel aktivista a politik Karel Holomek. Zakladateli Muzea romské kultury bylo 86 let
Ve věku 86 let zemřel v neděli významný romský aktivista, politik a publicista inženýr Karel Holomek. Už za socialismu působil v první české romské organizaci Svaz Cikánů-Romů a v 80. letech pracoval pro samizdatové nakladatelství. V polistopadovém období byl poslancem České národní rady za Občanské fórum a podílel se na založení Muzea romské kultury v Brně. Z rukou prezidenta Václava Havla obdržel v roce 2002 Medaili za zásluhy.
Karel Holomek, pozdější známý romský aktivista, se narodil v březnu roku 1937 v Brně. Otec Tomáš Holomek pocházel z osady ve Svatobořicích a stal se vůbec prvním vysokoškolsky vzdělaným Romem v předválečném Československu, přesvědčeným komunistou, který ovládal několik jazyků.
Karel Holomek - za nacistické okupace se jako malý čas od času ocital na útěku. Podle tehdejší terminologie byl „cikánský míšenec", měl tudíž skončit v lágru. Maminku prý před nebezpečím vždycky včas varoval spřátelený četník. Připravil je Adam Drda.
Když začala válka, byly Karlovi dva roky. Jeho otec se skrýval na Slovensku. Maminku, která pocházela z moravského selského rodu, prý vždycky včas varoval spřátelený četník, že se blíží nebezpečí. Sebrala děti, a než se přehnal zátah, schovávala se u příbuzných.
„Nejožehavější období, kdy hrozil odsun do koncentráku, bylo v letech 1942 až 1943. V té době také vznikly koncentrační tábory v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku pro moravské a české Romy. Můj tata zdrhl na Slovensko a nechal nás tady se sestrou a mámou,“ vyprávěl Holomek pro Český rozhlas v pořadu Příběhy 20. století.
„Na zlínském gestapu byl seznam Cikánů a míšenců, kteří mají skončit v koncentráku, vypátrala jej dcera, historička, a na prvním místě tam byl otec a pak Karel a Marcela Holomkovi, já a sestra,“ vyjmenovával.
Odborník na extremismus: Prokremelská scéna zneužívá násilností k protiukrajinské propagandě
Číst článek
„Máti nás ale zachránila. Když hrozil zátah, přišel četník a povídá: ,Paní Holomková, zmizte – zítra tu budou esesáci dělat šťáru.‘ A my jsme vždy někam vycestovali, v zimě, v létě, v dešti, na kole, na saních, vlakem. To mně bylo šest a sestra byla ještě mladší, a pořád jsme pendlovali, k různým známým a příbuzným. Pak už jsem nechodil ani do školy,“ vzpomínal.
Většina Karlových příbuzných z otcovy strany nacismus nepřežila, zahynuli v Osvětimi-Birkenau a snad i na dalších místech.
Únor 1948
Po osvobození a především po únoru 1948 udělal otec Karla Holomka kariéru a stal se prokurátorem. Víra ve stranu mu vydržela až do konce života: „Byl to nomenklaturní komunista se vším všudy, on tomu věřil do písmene.“
Karel vyrůstal ve Zlíně, vystudoval strojní inženýrství na brněnské Vojenské akademii, kde později působil i jako odborný asistent, stal se důstojníkem Československé lidové armády, i on vstoupil do KSČ.
Upadající lidovci vsází v krizi na osvědčená témata: zneužívání dávek a rasismus
Číst článek
Zajímal ho prý tehdy hlavně sport. „Už jako mladý inženýr jsem dělal zástupce velitele praporu, to bylo v roce 1960, byl jsem funkcionář jako sviňa, šéf pro technické věci u pohraničního útvaru, kde jsme pořád jezdili na čáru, s tanky. Tehdy jsem samozřejmě nic netušil, protože jsem byl mladý blbec, ambiciózní…“
Život se mu změnil až po srpnu 1968. Odmítl prohlásit, že souhlasí se vstupem sovětských vojsk do Československa, neboť jej považoval za okupaci. Z armády ho záhy vyhodili a živil se převážně jako dělník a řidič náklaďáku.
Normalizace a disent
V 70. letech se Karel Holomek seznámil s českými a moravskými disidenty, začal se podílet na samizdatové produkci a v roce 1981 byl zatčen v souvislosti s distribucí exilové literatury.
„Šel jsem ráno k zubaři, nejel jsem tehdy do práce, a když jsem se vracel, tak u vchodu stáli nějací chlapi v civilu a dvě baby. Já jako starej blbec pozdravím a ještě je zvu dál. Cha, cha, cha. A oni, místo pozdravu, vy jste inženýr Holomek! Já řekl, ano, a oni, že od té chvíle, cokoli řeknu, může být použito proti mně,“ vylíčil návštěvu StB v rozhovoru pro časopis Babylon.
Považujeme Romy za občany druhé kategorie, projevila se jejich frustrace, hodnotí situaci Fuková
Číst článek
„Průšvih byl, že když jsem ráno odcházel, dcera, které bylo 15, byla nemocná, ležela v posteli a četla Orwella, román 1984, což Eva Šimečková zrovna přeložila a dala to k nám, že je to v jediném exempláři a u nás to bude v bezpečí – u nich hrozí prohlídky, tak aby to nesebrali,“ popisoval.
„Teď jsem si říkal, jak to udělat, aby to ti policajti nezhaftli. Tak jim povídám, ať se přezují, vlítl jsem mezitím do pokoje a říkám, Zuzano, máme návštěvu, StB. Ona na to, tati, nedělej si srandu,“ vyprávěl.
„Já začal zuřivě gestikulovat, tak viděla, že je zle, strčila Orwella pod prostěradlo a celých deset hodin na něm ležela. Oni prohlíželi knihovnu, všechno, ale vyhnat nemocnou holku z postele si přece jen netroufli. Takže jsme ten překlad 1984 zachránili a dcera byla hrdinkou,“ doznal Holomek.
Po roce 1989 byl Karel Holomek dva roky poslancem České národní rady za Občanské hnutí. Poté podnikal do roku 1996 ve stavebnictví a zaměstnával Romy marně hledající práci.
‚Ta hrůza. Nikdo se nevrátil.‘ Nový web mapuje příběhy romského holokaustu a těch, kteří přežili
Číst článek
Muzeum
Po sametové revoluci se Karel Holomek v roce 1991 zasadil o vznik Muzea romské kultury a také neziskové organizace Společenství Romů na Moravě. Nynější ředitelkou muzea je jeho dcera Jana Horváthová.
Holomek ale byl mimo jiné předsedou Společenství Romů na Moravě a čestným předsedou Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury. Byl také ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění a členem vládní rady pro lidská práva. V roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy III. stupně.
Zdravotní obtíže z doby minulého režimu však nejspíše přispěly k tomu, že v roce 2017 musel Karel Holomek ze zdravotních důvodů náhle svoji pozici aktivního bojovníka za práva Romů opustit.
Karel Holomek zemřel ve věku 86 let v neděli 27. srpna.
