Skupina pozůstalých po obětech tábora v Letech podala trestní oznámení na Okamuru a Roznera
Předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička ve čtvrtek u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podal trestní oznámení na Tomia Okamuru a Miloslava Roznera z SPD. Důvodem jsou výroky politiků o romském táboře v Letech u Písku. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požaduje odškodnění za morální újmu. Oba podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.
Růžička věří, že s trestním oznámením na Okamuru uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech.
Je to to nejklasičtější popírání romského holokaustu, říká o Okamurových výrocích antirasistické hnutí
Číst článek
„Kdybych měl dostat korunu, tak už to, že se to stalo, je velký signál do společnosti,“ řekl ve čtvrtek Růžička novinářům před státním zastupitelstvím v Praze.
Okamura ve čtvrtek Radiožurnálu řekl, že trestní oznámení není výjimečné: „Trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv. V této věci bylo na mě trestní oznámení podáno už před třemi lety a jak víte, policie ho odložila se zdůvodněním, že má vyjádření se zakládají na historických faktech.“
Tvrdil také, že se o charakteru tábora v Letech pře i odborná obec. „Vyzývám historiky a odborníky, aby nám politikům řekli, jak to je,“ řekl novinářům ve sněmovně. Prohlásil také, že SPD odmítá holokaust i jakékoli násilí.
Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Obvinění z popírání holokaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.
Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice, které v něm spatřují popírání holokaustu. Trestní oznámení na něj už minulý týden podalo sdružení Konexe. Podle Růžičky Okamurova omluva není upřímná. „Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje,“ řekl.
'Nemohu to tak nechat'
Rozner kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech a použil slova „neexistující pseudokoncentrák“. Trestní oznámení na něj tento týden podali Mladí sociální demokraté a senátor Tomáš Czernin z TOP 09.
„Moje maminka tam byla s celou svou rodinou vězněná, ztratila tam svého tatínka a své prvorozené děťátko, kterému byly čtyři měsíce. Mě se to osobně hodně dotýká a celé mé rodiny a já to takto nechat nemohu,“ řekl Růžička. Sám se narodil v roce 1946, jeho matka přežila letský tábor i tábory v Osvětimi a Ravensbrücku. Většina jeho dalších příbuzných genocidu nepřežila.
Babiš k Okamurovi a výrokům o táboře v Letech: Víceméně se omluvil. Myslím, že je to dostatečné
Číst článek
Proti Okamurovým výrokům se tento týden ohradil i ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán z hnutí ANO. Lidovečtí poslanci by na konci února chtěli hlasovat o jeho odvolání z funkce místopředsedy sněmovny. Jejich záměr podpořily TOP 09 a STAN. Podporu nevyloučili ani někteří zástupci ODS a ČSSD. Upozornili ale zároveň, že Okamurovo odvolání není pravděpodobné, pokud bude mít nadále podporu SPD, KSČM i hnutí ANO.
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO a předseda sněmovní frakce ANO Jaroslav Faltýnek ve středu řekli, že se Okamura za své výroky již dostatečně omluvil, a jeho odvolání z vedení sněmovny proto nepodpoří. Babiš sám v minulosti prohlásil, že tábor v Letech byl pro ty, kdo nepracovali. Později se za výrok omluvil.
Po Okamurově odvolání volá i Evropské antirasistické hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement), které zastřešuje čtyři desítky organizací na ochranu menšin.
„Popírání genocidy, i když pak mírněné mnohoznačnými prohlášeními, nesmí být v demokracii odměněno žádnou veřejnou funkcí,“ sdělil šéf EGAM Benjamin Abtan.
Omluvu - a to ve veřejnoprávních médiích - od Okamury žádají i romští členové vládní rady pro záležitosti romské menšiny. Podle nich nestačí „omluva neomluva“ na sociálních sítích.
Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
