Meteorolog o lednových nízkých teplotách: Rekordy nepadají, spíše jsme si odvykli celodenním mrazům
Česká republika zažívá poměrně chladný leden, je možné, že už padl první letošní rekord? O co teplotní extrémy v uplynulém roce? Pozvání do podcastu Jak to vidí přijal Michal Žák, meteorolog, moderátor počasí České televize, který zároveň působí na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
„Pokud zůstaneme v České republice, tak to rekordní nebylo, spíše jsme si možná odvykli od déle trvajících celodenních mrazů. Samozřejmě jsme v minulých zimách zažili dny, kdy teploty i přes den zůstávaly pod nulou, ale v posledních dekádách, jak je Země stále teplejší, těchto epizod ubývá,“ říká meteorolog Žák.
„V dřívější době nebyly teploty, které klesají v noci pod -15 stupňů a zůstávající přes den pod nulou, nic neobvyklého. To je spíš taková normální zima nebo trochu chladnější středoevropská zima.“ Zároveň dodává, že v současné době zažíváme obecně teploty vyšší, proto nám letošní první polovina ledna připadá jako velmi studené období.
„Když se podíváme na konkrétní hodnoty, kterých jsme dosáhli, tak sice na některých místech klesly pod 20 stupňů pod nulou, ale bylo to poměrně málo.“ V pražském Klementinu měří teplotu vzduchu už skoro 250 let.
„Když se podíváme do historických rekordů, třeba v těchto dnech tam najdeme údaje hluboko pod -20 stupni. Tuším, že v úterý 9. to bylo dokonce -20 °C v centru Prahy. Aby teplota v centru Prahy klesla tak hluboko, teplota jinde v Česku by musela být hluboká, často pod -30 °C. A to jsou už teploty asi dost mimo naši představivost.“
Nejteplejší rok v historii měření
Rok 2023 byl nejteplejším v historii měření. Sdělila to meteorologická služba EU Copernicus. Průměrná globální teplota dosáhla bezmála 15 °C, přesně 14,98 °C. S velkým náskokem tak loňský rok předstihl rok 2016, který byl dosud nejteplejším rokem. Jaké faktory stojí za oteplováním planety?
‚Rekordy padaly jako domino.‘ Rok 2023 byl podle služby Copernicus nejteplejším v historii měření
Číst článek
„Samozřejmě tím naprosto zásadním faktorem je lidská činnost. Ta se dělí na dvě roviny. Hlavní faktor je známé vypouštění skleníkových plynů, to znamená spalování fosilních paliv, při kterém vznikají skleníkové plyny. Druhým je dlouhodobá změna přirozeného povrchu naší planety, kdy měníme lesy a louky na betonové džungle. Nějakým způsobem krajinu přetváříme, což samozřejmě má potom dopad i na klima.“
„V loňském roce samozřejmě k nárůstu teploty částečně, ale menší měrou, přispěl známý jev El Niño, který nastoupil v průběhu jara a pokračoval s postupně rostoucí intenzitou po zbytek roku,“ vysvětluje meteorolog Michal Žák.
„V tropickém Pacifiku je tepleji než v dlouhodobém průměru a to následně ovlivňuje i podmínky v atmosféře a má to dopad na určité zvýšení globální teploty, ale tam se bavíme řádově o nějaké jedné desetině °C.“
Omezení fosilních paliv
Podle zprávy OSN lidstvo směřuje k celkovému oteplení Země o skoro 3 °C. Na loňské konferenci o globálním klimatu COP28 se účastníci dohodli na odchodu od využívání fosilních paliv.
„Je to do jisté míry přelomová dohoda, ale jedna věc je to, co se napíše do závěru konference, druhá je potom realita následného omezování používání fosilních paliv a opravdu konkrétního směřování k odchodu,“ říká Žák.
„Pokud toho opravdu chceme docílit, tak musíme jednat poměrně rychle a snižování využívání fosilních paliv musí být poměrně dramatické. Opravdu bych nemluvil ani o dekádách, ale už vlastně v průběhu této dekády.“
