Prezident nemůže být u všeho. Pozornost chce hlavně věnovat debatě o penzijní reformě, říká hradní expert

Jak se prezident republiky Petr Pavel staví k požadavkům účastníků pondělních stávek a protestních akcí? Bude se chtít vyslovit k chystané důchodové reformě? A měl by se prezident k současným událostem aktivněji vyjadřovat? Tomáš Pancíř se ptal ředitele vnitropolitického odboru prezidentské kanceláře, politologa Tomáše Lebedy.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Pavel při slavnostním uvítání u příležitosti setkání prezidentů V4

Petr Pavel při slavnostním uvítání u příležitosti setkání prezidentů V4 | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Česko má za sebou stávku. Uzavřeny byly tři čtvrtiny škol. Práce se zastavila v mnohých firmách nebo na úřadech. Jak stávku vnímá pan prezident?
Prezident Pavel to pozorně sledoval. Vnímá to tak, že stávka je samozřejmě právem pracujících. Vyjadřují tím svou nespokojenost. Odbory zjevně dospěly k závěru, že důvody k nespokojenosti jsou tak velké, že sáhly po tomto kroku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prezident je jeden a nemůže rozehrávat spousty agend. Jeho prioritou je vstupovat do takových agend, které mají přesah přes jedno volební období, míní ředitel vnitropolitického odboru prezidentské kanceláře Tomáš Lebeda

Pan prezident věří, že poté, co proběhla stávka, dojde k jednání. Tyto věci se dají řešit jedině jednáním na příslušné úrovni, ideálně tedy jednáním vlády spolu s odbory a zaměstnavateli. Ostatně nejbližší tripartita už je v pondělí 4. prosince, takže prezident věří, že tam některé věci mohou být projednány.

Ptám se i proto, že Petr Pavel protest včera nekomentoval na sociálních sítích, nevystoupil s žádným prohlášení. Jedinou reakcí byla odpověď tiskové mluvčí pana prezidenta pro ČTK v tom duchu, jak jste to teď interpretoval vy. Nezasloužil by si jeden z největších protestů za posledních 30 let větší reakci prezidenta?
Prezident je na státní návštěvě Itálie, není v Česku, aby to mohl bezprostředně sledovat. Myslím, že úkolem prezidenta není bezprostředně a okamžitě komentovat všechno dění. Není komentátorem, měl by to vnímat a potom se vší vážností vyvozovat důsledky. Prezident bude mít jednání s premiérem a myslím si, že i toto bude jeho obsahem.

A měla by si z toho protestu vláda něco vzít?
Nepochybně. Odbory jsou sociální partner, se kterým by vláda měla jednat. To je můj soukromý názor, ale vláda by možná měla tohoto sociálního partnera brát vážněji. Nemůžu se zbavit dojmu, že je vláda k postoji zaměstnavatelů na tripartitě vnímavější, naopak k postojům zaměstnanců je rezervovanější.

Obavy protestujících vnímám. Vláda musí odměňování podhodnocených změnit, míní Jurečka

Číst článek

To, že stávající ekonomická situace začíná být pro řadu občanů poměrně tíživá, kdy se obávají dopadů určitých opatření konsolidačního balíčku, bojí se změn v rozpočtu pro rok 2024, je objektivní fakt.

Vláda by měla udělat všechno pro to, aby tyto změny nebyly mimořádně sociálně tíživé, což si myslím, že se vláda celkem snažila, ale aby to také dokázala lidem dobře vysvětlit. Tam si myslím, že je deficit úplně největší.

Říkal jste, že to, co jste teď prezentoval, je spíš váš osobní názor, ale předpokládám, že s panem prezidentem o těch věcech dlouhodobě mluvíte. Dá se předpokládat, že něco z toho, co jste teď říkal, uslyší od pana prezidenta na té blížící se schůzce i pan premiér Petr Fiala?
Předpokládám, že by to tak mohlo být.

Mimochodem prezident Pavel nereagoval na protestní hladovku Jiřího Gruntoráda a Johna Boka kvůli důchodům disidentů. Znamená to, že to nepovažuje za zásadní záležitost?
To si vůbec nemyslím. Prezident to sledoval velmi intenzivně a spolu jsme věc intenzivně diskutovali. Bylo však zjevné, že oba protestující vedli dialog primárně s vládou. Nezdálo se, že by bylo kdokoli potřeboval dalšího prostředníka.

Není potřeba být úplně u všeho, pokud je šance, že se daná věc vyřeší. A vláda to nakonec byla schopná vyřešit.

Disidenti Gruntorád a Bok ukončili přes týden trvající hladovku. Dostali rozhodnutí vlády o Chartě 77

Číst článek

Hrál v tom přístupu nějakou roli předlistopadová minulost Petra Pavla? Zvažovali jste o to víc kvůli tomu, jestli to má prezident veřejně komentovat, nebo ne?
Tak pochopitelně to svoji roli hraje a samozřejmě i ze strany disidentů je otázkou, jestli by zrovna prezident byl tím, po kom by chtěli, aby moderoval tyto diskuse.

Ale zjevně nebylo potřeba, aby to někdo moderoval, protože vláda nakonec s oběma nalezla shodu, která, myslím, nebyla pro všechny signatáře Charty 77 šťastným východiskem.

Je prezident spokojen s činností vlády Petra Fialy?
Asi byste se museli zeptat přímo jeho. Je to složitá otázka. Prezident je rád, že se vláda snaží řešit například státní zadlužení. To, že podepsal konsolidační balíček, dokazuje, že si uvědomuje, že je potřeba řešit vzrůstající státní zadlužení.

Na druhou stranu i prezident má výhrady k některým částem, ať už u konsolidačního balíčku, nebo chystaného rozpočtu. Je těžké si ale představit, že najdete na politické scéně partnery, kteří se shodnou úplně ve všem.

„Je škoda, že se vládě někdy nedaří věci lépe komunikovat.“

Tomáš Lebeda (ředitele vnitropolitického odboru prezidentské kanceláře)

Je škoda, že se vládě někdy nedaří věci lépe komunikovat. Ale ostatně v dnešní době to není úplně snadné, to víme i my sami. Na první pohled to tak nevypadá, ale vláda objektivně není v jednoduché situaci.

Nejenom kvůli vnějším okolnostem, ale i proto, že přišla válka na Ukrajině a energetická krize. Také sousední Německo, na kterém jsme ekonomicky poměrně závislí, není v nejlepší kondici. To znamená, že vnější podmínky nejsou úplně dobré, navíc po covidu je poměrně vysoké státní zadlužení.

Zároveň je to vláda pěti koaličních stran. To je bezprecedentní situace a jakákoli politologická učebnice vám řekne, že to je velmi nevýhodná situace pro efektivní a akceschopné vládnutí. Nemusí se to vždy projevovat jen tím, že se koaliční partneři neustále hádají a vyhrožují si odchodem z vlády.

Může se to projevit i tím, že kompromisy jsou natolik ustupující z priorit jednotlivých stran, že se pak akceschopná politika na základě takových kompromisů dělá hůře. Prezident si samozřejmě toto všechno uvědomuje.

Řekl jste, že by prezident podle vašeho názoru neměl být u všeho, že je namístě jakási zdrženlivost. Debatujete s ním, jestli by přece jen v té současné situaci neměl být aktivnější, jestli by se neměl ujmout role zprostředkovatele třeba mezi lékaři a ministerstvem zdravotnictví nebo ohledně financování školství nebo i tím, že by zastřešil jednání tripartity, aby se reakce odblokovaly?
Ne všechno, co se děje, nutně musí rezonovat médii. Podle prezidenta je lepší toho více udělat a méně o tom mluvit. Petr Pavel se setkal s ministrem zdravotnictví, kde se poměrně intenzivně bavili o tehdy ještě intenzivních protestech mladých lékařů, které se pak trochu proměnily, a to ve chvíli, kdy se toho ujal zejména pan Kubek.

Prosinec bude bez přesčasů, trvají na svém lékaři. Ministerstvo snížilo nabídku na platy

Číst článek

Předtím jsem se setkal právě se zástupci mladých lékařů a poměrně intenzivně jsme se tomu věnovali. Ministr Válek v podstatě vysvětloval, jaké kroky plánují, co je ochoten udělat a kde vidí problémy.

Když prezident cítí, že by mohl do procesů vstoupit, udělá to. Nečiní tak nutně přes média, protože to není to nejpodstatnější. Podstatný je výsledek.

Ale v případě lékařů výsledek zjevně není, protože protest od pátku bude. Nebavíte se o tedy o tom, že by byl prezident aktivnější?
Prezident má určité ústavní pravomoci, které v tomto nejsou velké. Všechno ostatní jsou záležitosti, kde může uplatňovat pouze svůj vliv. Je jenom jeden a nemůže rozehrávat spousty agend. Jeho prioritou je vstupovat do těch, které mají přesah přes jedno volební období.

„Prioritou prezidenta je pokusit se moderovat shodu mezi vládou a opozicí na nejdůležitějších parametrech důchodové reformy.“

Tomáš Lebeda (ředitele vnitropolitického odboru prezidentské kanceláře)

Například prioritou prezidenta je pokusit se moderovat elementární shodu mezi vládou a opozicí na nejdůležitějších parametrech důchodové reformy, protože to je věc, která velmi přesahuje volební období.

Pokud bychom pokračovali v tom, že jedna vláda přijme nějaké zásadní změny, ať už jim budeme říkat reforma nebo určité zásadní úpravy systému, a následující vláda řekne, že je všechno špatně, vezme to zpátky, tak nejenom, že se systém stává neproduktivním, ale zároveň je samozřejmě velmi nestabilní a nepřinese to kýžené řešení.

Jak vznikají stanoviska prezidenta Petra Pavla k politickým záležitostem? Do jaké míry si nechává poradit? A u kolika norem již prezident zvažoval právo veta? Poslechněte si celý rozhovor, audiozáznam najdete výše.

Tomáš Pancíř, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme