Ať se vláda ‚vykašle‘ na marginálie jako sazby DPH a řeší věci, co mají velký dopad, navrhuje sociolog
Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – je to financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Téma rozebírá v novém díle podcastu Chyba systému.
Prokop sice oceňuje, že došlo ke zvýšení daně z nemovitostí, ta ale stále není vázána na cenu nemovitosti a chudší domácnosti na ni zaplatí větší procento svých příjmů než ty bohatší.
„To samé je u OSVČ, kdy ti nízkopříjmoví na odvodech zaplatí víc. Máme jednu z nejnižších progresí u daní zaměstnanců, to se nemění,“ doplňuje s tím, že místo zdanění nejchudší třetiny zaměstnanců by dalo více peněz vybrat na dani z nemovitosti nebo spotřebních daních.
Balíček sjednocuje dvě dosavadní snížené sazby DPH na úrovni 12 procent, podle Prokopa jde ale o zbytečné plýtvání politické a administrativní energie. „Vláda by se měla vykašlat na tyto marginálie a řešit věci, které mají velký dopad,“ zdůrazňuje sociolog a šéf agentury PAQ Research.
Poukazuje na příklad Velké Británie, která ve snaze nakopnout ekonomický růst zvýšila sazbu daně z příjmu právnických osob, ale zároveň umožnila rychlé odpisy nákladů.
Velký přehled změn 2024: rodičovský příspěvek, eDoklady i řízení od 17 let
Číst článek
„Když necháte některé náklady na vědu a výzkum odepsat okamžitě, tak v Česku budou firmy chtít investovat a bude to mít pozitivní vliv na ekonomický růst,“ uvádí Prokop.
Chudí chudnou
Také podle komentátora Davida Klimeše balíček nic neřeší a jde jen o nepříliš promyšlené zvyšování daní.
„Z těch 80 miliard úspor je asi 50 miliard z přenesení poplatků za obnovitelné zdroje a distribuci zpět na domácnosti a firmy. Energeticky náročné firmy už teď křičí a dostanou novou státní dotaci, aby přežily a nemusely propouštět. Toto není konsolidační balíček, uráží to všechny balíčky z předchozích desítek let, které aspoň měly nějaký smysl,“ kritizuje.
Změny v sazbách DPH se podle něj v konečných cenách neprojeví, protože obchodníci si jen o něco zvýší marže, bude to ale mít ničivý dopad na inkaso daně.
V čem se nám daří a kdo nejvíc chudne? Co přinese rok 2024? A jaká je nálada ve společnosti? Témata pro 21. díl podcastu #Chybasystému se sociologem @dan_prokop. Další diskutující jsou @A_Rychlikova, @david_klimes a Jan Pokorný. 🎧 https://t.co/A6mOXxj4Kv pic.twitter.com/eCmwCxCZiU
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) December 29, 2023
„Od začátku bylo naceněno, že výsledkem nebude vyšší výběr DPH, ale nižší. A to ve chvíli, kdy má ministerstvo financí 300miliardové schodky každý rok, nemůže žádný soudný ekonom navrhnout,“ soudí Klimeš.
Novinářka Apolena Rychlíková se pozastavuje nad tím, že vláda dlouhodobě pomáhá vysokopříjmovým, zatímco chudí dál chudnou, což má mimo jiné i dopad na duševní zdraví obyvatel.
Inflace pod čtyřmi procenty? Příští rok klesne, očekávají centrální banka, ministerstvo i premiér
Číst článek
„Vláda se chová, jako by většina lidí byli živnostníci s příjmem do dvou milionů. Pomíjí, že velkou část tvoří zaměstnanci a na ty nízkopříjmové to dopadá nejvíce. Potom ať se nediví, že (Andreji) Babišovi a (Tomiu) Okamurovi rostou preference, zatímco popularita vlády se povážlivě blíží popularitě té Nečasovy,“ připomíná s odkazem na průzkumy volebních preferencí, v nichž se daří opozičním stranám ANO a SPD.
Brzda ekonomiky
Prokop souhlasí, že ekonomická situace, ale například i sledování války na Ukrajině se odráží i v psychickém stavu populace a poklesu důvěry v instituce.
„Největší výzvou pro vládu je, jak v letech 2024 až 2026 vyrovnat velký propad reálných příjmů chudší poloviny populace, a to zejména rodin s dětmi, protože u důchodců se to podařilo díky valorizacím,“ vysvětluje Rychlíková.
Propad příjmů byl podle něj příliš velký a překonat ho jen skrze růst mezd by trvalo roky. Stát by proto měl této nejvíce ohrožené části společnosti pomoci prostřednictvím daňových změn. Podle Prokopa by to přitom dávalo i ekonomický smysl, protože omezená spotřeba v současnosti brzdí ekonomický růst.
Poslechněte si celý podcast, audio je nahoře v článku.
