Růst průměrné mzdy se stále nevyrovnal inflaci a reálné výdělky tak klesají. Změnit by se to mohlo příští rok. Podle ekonoma Münicha ale Česku chybí dlouhodobé reformy.
Ze všech států Evropské unie na tom není nikdo tak špatně jako Česko, jehož ekonomika se od roku 2019 vylepšila jen o tři promile hrubého domácího produktu, tedy vůbec.
Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Podle ekonoma Havránka se Česká národní banka nechová v boji proti deflaci a inflaci symetricky.
Inflace v Česku dosáhla nejnižší hodnoty od prosince 2021. Přesto v porovnání s jinými státy je její míra stále vysoká. Vývoj inflace v Česku pro Český rozhlas popsal ekonom David Marek.
Situaci podle Kudrny komplikuje množství stran, které tvoří vládní koalici, každá totiž musí ukázat, že dělá něco pro své voliče, a vzniká prý slepenec, který nemá hlavu ani patu.
Historie vztahů vlády a centrální banky v Česku odpovídá pořekadlu Jeden hot a druhý čehý. Tedy situaci, kdy se nemohou dohodnout, kam směřují nebo co chtějí. A občas si dělají naschvály.
Mezi nejtvrdší kritiky vládního plánu patří jednoznačně odbory, které představily svou vizi reformy především v podobě revize příjmů do státního rozpočtu. Vládě už téměř týden hrozí generální stávkou.
Kovanda si myslí, že nalézt úspory za 100 miliard korun pouze škrty a úsporami možné je. Připomíná, že ministr financí už například přišel s tím, že proškrtá desítky miliard na dotacích.
„Zda chce vláda řešit deficit státního rozpočtu, musí zvyšovat daně a DPH je jedním z hlavních příjmů rozpočtu,“ říká expert. Ekonom upozorňuje, že zvednutí DPH by dopadlo na nižší příjmové skupiny.
„Na velkou reformu už je teď pozdě, protože česká populace stárne a zhoršující se demografie nám zužuje fiskální možnosti pro tento manévr,“ vysvětluje ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk.
Stát by měl prostředí především nasvěcovat, aby pomáhal spotřebitelům dělat lepší rozhodnutí, a zároveň by měl podporovat konkurenci. To zatím nedělá dostatečně, říká Rod.
Historik Karel Šima věří, že základní plat akademika by měl odměňovat výzkum i pedagogickou činnost. Ekonom Josef Montag ale chválí projektové financování, které prý zvyšuje motivaci pedagogů.
V poradním týmu prezidenta Petra Pavla budou ústavní právník Jan Kysela, ekonom David Marek, někdejší šéf důchodových komisí Vladimír Bezděk nebo expertka na sociální podporu Lucie Poláková.
„Často musejí sahat do rezerv či jsou nuceni hledat pomoc jinde, například půjčkami od blízkých. Důvodem je inflace s tím, že se její nárůst nedostatečně odrážel v růstu mezd,“ říká Eliška Dvořáková.
Fotbal, zemětřesení a cenzura médií: to vše může ovlivnit, zda v květnových prezidentských volbách v Turecku obhájí post stávající prezident Erdogan, nebo uspěje opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu.
Nemohla vláda přistoupit ke změně valorizace penzí dříve než na počátku tohoto roku? Odpovídá Filip Pertold, ekonom a člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Před rokem a půl o něm lidé mluvili jako o nejlepším držiteli hodnoty, který dokáže udržet cenu i navzdory inflaci. Dnes ale bitcoin čeští dolaroví milionáři vidí jako přežitou módní vlnu.
Vláda se dohodla na zvýšení důchodů, starobní penze mají od června vzrůst v průměru o 750 korun, tedy méně, než by odpovídalo zákonné valorizaci. Dle ekonoma Münicha reformy neřeší hlavní problém.
Mnoho analytiků a pozorovatelů očekávalo, že se ruská ekonomika pod tíhou západních hospodářských sankcí a války na Ukrajině zhroutí, ve skutečnosti hospodářství Ruska překvapivě odolávalo.
OECD ve své poslední předpovědi zmiňuje nejhorší energetickou krizi od 70. let, která vyvolá prudké zpomalení zejména evropských ekonomik. Podle Švejnara měli evropští politici více předvídat.
U daně z přidané hodnoty by hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek ocenil zásadní změnu, a to takovou, že by existovala pouze jedna sazba DPH.
Je opravdu možné snížit rozpočtový deficit bez zvýšení daní? Které výdaje by měl stát nemilosrdně škrtnout? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal člen NERV a ekonom Dominik Stroukal.
„Materiály jsou k dispozici, ale ta doba, kterou trvá naplánovat průzkum, dostat se k surovinám, fyzicky je začít těžit a zpracovávat, se může pohybovat kolem 10 až 15 let,“ vysvětluje ekonom Hrubý.
Podle ekonoma Štěpána Křečka bude muset Česko do budoucna provést dramatické změny směrem ke konsolidaci veřejných financí tak, aby se vyrovnal strukturální schodek rozpočtu.