První krize nastane ve chvíli, kdy půjdou do penze tzv. Husákovy děti. Počet lidí v produktivním věku se sice příliš nezmění, počet seniorů nad 64 let ale stoupne o několik set tisíc.
Nejvyšší střední věk měla loni Itálie, kde dosáhl 48,4 roku, nejnižší byl přesně o deset let méně na Kypru. Česko se nacházelo v těsné blízkosti celounijního mediánu.
„Děláme chyby. S přibývajícím věkem pravděpodobnost přešlapů roste. Nemá to nic společného s úsudkem,“ řekl Jay Olshansky, který působí na University of Illinois Chicago.
„Skoro každý třetí senior a seniorka čelí nějaké formě týrání,“ dodává socioložka se zaměřením na stárnutí Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity v Brně.
Ještě před sto lety se lidé průměrně nedožívali ani padesátky. Pak se začal věk prodlužovat a tento trend dál posiluje. Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné žít 90 let i déle.
Pokud by se podle ředitele odboru prevence kriminality Michal Barboříkapřepočítala práce dobrovolníků na peníze, měla by hodnotu více než 30 miliard ročně.
Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili šéf Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.
„Ty mrcho jedna, já tě tady holka zlatá přivážu.” Skrytý mikrofon odhalil, jak se v jedné české LDN chovali k seniorce. Proč si neumíme vážit starších?
„Těla starých žen doopravdy neexistují,“ stojí v knize ještě předtím, než se seznámíme s její hrdinkou. „Je věková hranice, po jejímž překročení přestávají být viditelná.“
„AZ-kvíz mě čím dál víc bolí, celý den mluvím a stojím, ale pořád se na soutěžící i štáb těším. Před několika lety mě začalo mrzet, že se nikam moc nevyvíjím, ale už jsem si na to zvykl,“ přiznává.
„Teď se tomu (s dcerou) věnujeme společně. Jezdíme na závody. Dělá mi trenérku, přísnou, musím dodržet všechno, co mi nařídí,“ říká Jana Přibylová v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Umýt klienta, přenést ho z lůžka na vozík, někomu jsem podala oběd a připomněla, aby si vzal prášky,“ vyjmenovává pečovatelka, s čím obvykle klientům pomáhá.
V Tělech se Vlasáková věnuje i představám o tom, jak má žena vypadat, aby ve společnosti nevyčnívala špatným směrem. Sama se konformně češe, obléká a líčí tak, aby zapadla.
Jméno Michaela Kocába si spojujeme s melodiemi i politikou. Hudebník, občanský aktivista i politik promluví o aktuální práci na opeře, ale také o tom, jaký vztah má k Českému rozhlasu.
Diskriminace kvůli vysokému věku je v české společnosti hlouběji zakořeněná než genderová nerovnost. „Přemýšlíme o seniorech jen jako o zátěži kvůli důchodovému systému,“ upozorňuje Lucie Vidovićová.
Léčebny dlouhodobě nemocných by příští rok mohly projít zásadní proměnou. Podle navrhovaného zákona by pojišťovny hradily péči maximálně 90 dní, pokud lékař nerozhodne jinak.
Ultramaratonského závodu K6 v Konstantinových lázních se zúčastnilo hned několik penzistů. Za šest dní se podařilo uběhnout přes 500 kilometrů 76ti letému Italovi.
„Z pohledu sociálních systémů a financí je delší dožití lidí samozřejmě problém, ale jinak to považuju za úspěch,“ říká Jiří Hrabě a dodává, že každý bude ve stáří takový, jaký prožil celý život.
V Itálii, zemi s nejstarší populací v Evropě, má téměř čtvrtina obyvatelstva přes 65 let. Stačí se projít po ulicích měst, aby si člověk všiml, že prošedivělé hlavy potkává mnohem častěji než kočárky.
„Naše pracovní kariéra se stává kariérou dlouhou a ne každý si přeje zůstat u toho, čemu se vyučil v mládí. I ve vyšším věku může docházet k různým změnám,“ říká Iva Holmerová.
Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale vládní koalice změnu ještě neschválila. Na svém twitteru v neděli večer napsal, že informace zveřejněné Českou televizí jsou nesprávně prezentovány.
„Od seniorů slýcháme omluvy: Já jsem už pomalý, děti už na to nemají nervy. Pak zjistíte, že žije o chlebu a vodě, zamykají ho doma, nedávají mu peníze,“ říká Lucie Kozlová z Bílého kruhu bezpečí.
Vláda chystá změny v penzijním připojištění. Kdo si šetří málo, tomu sníží příspěvek. Tak zní titulek otvíráku úterních Hospodářských novin. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.