Skauti slavnostně zahájili své celoevropské setkání. V následujících deseti dnech je čekají terénní hry, navazování nových přátelství i pochod hlavním městem.
Před třiceti lety – v létě 1992 – začalo dělení Československa. „Myslím, že to svým způsobem bylo tehdy nutné,“ hodnotí historik Michal Stehlík, spoluautor podcastu Přepište dějiny.
Školu převzala před 10 lety do svých rukou ředitelka Klára Moldová. Tehdy to byla ruina připravená ke zbourání. Nyní škola slouží jako komunitní centrum a lidé se k ní sjíždějí i z daleka.
Tým školy T. G. Masaryka v Chicagu získal medaili Za zásluhy o diplomacii a medaili Jana Amose Komenského. Předal je předseda Senátu Vystrčil, který je v USA s podnikatelskou misí českých firem.
Demonstranti nesouhlasí s milostí, kterou prezident Miloš Zeman udělil šéfovi lesní správy Lány Miloši Balákovi. Účastníci protestu vyzávali k abdikaci.
Přestože české prezidentské volby se uskuteční až v příštím roce, média se o ně začínají zajímat již nyní. Podle komentátora Jana Vávry to ukazuje, jak jsou mezi voliči oblíbené.
Vláda Petra Fialy chce navazovat na havlovskou politiku. Mezi postavením prezidenta jako duchovního vůdce v mimořádné době a představiteli moci výkonné je ale zásadní rozdíl.
Listopadová revoluce přehoupla Kňažka z herectví do politiky, kde nakonec působil třináct let. Dokonce kandidoval na prezidenta, vyhrála ale Zuzana Čaputová.
Československý národní výbor byl domácí odboj. V jeho čele stáli muži 28. října: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Založení státu je silně ovlivnilo.
Najednou je prezident mimo hru na jednotce intenzivní péče a politikové se jen pomalu z toho vzpamatovávají. Povolební vyjednávání, ač volby dopadly zcela jednoznačně, začalo váhavě.
Gustáv Husák tajil své zdravotní problémy i před svým nejbližším okolím, kdežto o nemocech Ludvíka Svobody vycházely referáty na stránkách Rudého Práva.
Politolog Daniel Kroupa přemítá nad tím, jak se diskutovalo o zdravotním stavu prezidenta České republiky v minulosti, jaký mají nyní lidé přístup k informacím a co se při jejich nedostatku může stát.
Vědomí sounáležitosti národa se teprve musí cílevědomě budovat výchovou a vzděláváním k uvědomělému občanství. Ale nejen to. Jeho součástí je vědomí toho, co jsme jako dědictví převzali od předků.
„Na Slovensku bylo popraveno pět partyzánských velitelů: Vladimír Velecký, Josef Trojan, Ladislav Nosák, Samuel Bibza a Viliam Žingor,“ vysvětluje publicista Bábik.
Jak pravnučka Tomáše Garrigua Masaryka zavzpomínala v rozhovoru pro Radiožurnál, exploze v místech Světového obchodního centra 11. září 2001 dolehly až k oknům jejího bytu.
Nejprve bylo potřeba poznat fakta, pak je zapomenout a vytvořit vlastní verzi příběhu. Tak popisuje editor Ondřej Kavalír práci na novém grafickém románu o Milanu Rastislavu Štefánikovi.
Ludmila Klaudová si toho i ve svých 101 letech spoustu pamatuje. Včetně své první velké lásky, později jedné z československých legend druhé světové války – vojenského pilota Františka Fajtla.
Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil žebrotou.
Občanští demokraté, lidovci a TOP 09 oznámily společnou kandidaturu do sněmovních voleb. Proč je koalice logickou volbou a pomůže stranám získat voličskou podporu?
Za očištění jeho jména bojoval například i Tomáš Garrigue Masaryk. Teď chce Leopolda Hilsnera, který byl před více než 120 lety odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové, rehabilitovat právník Lubomír Muller.
O československých legionářích vzniklo mnoho knih a také filmů. Většina byly dokumenty, hraný film se natočil naposledy před osmdesáti lety. Jaká je historie filmů o legionářích, a jaké se točí dnes?
O nutnosti obranyschopného státu mluvil už Tomáš Garrigue Masaryk, přesto je Armáda České republiky dlouhodobě podfinancovaná. Může být nevůle k výdajům na obranu odkazem historických událostí?