I přes ztrátu dávek přibývá pracujících Ukrajinců. Problém je, že dělají pod kvalifikací, míní sociolog
Stát omezil podporu uprchlíkům z Ukrajiny, přesto je nedemotivovalo. „V současnosti pracují zhruba tři čtvrtiny ekonomicky aktivních Ukrajinců v Česku,“ říká pro Radiožurnál sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop.
Vy se v rámci projektu Život k nezaplacení pravidelně ptáte vybraných domácností, jak žijí a hlavně jak jsou na tom po ekonomické stránce. Ale to samozřejmě není jediný průzkum, který takto dlouhodobě připravujete v PAQ Research a který opakujete. V tomto týdnu jste zveřejnili aktuální data z jiného průzkumu, který mapuje život ukrajinských uprchlíků v Česku. Jaká jsou ta aktuální nejzásadnější zjištění?
Ptáme se na to, jak pracují a v jakých podmínkách, jaké mají příjmy, jestli jsou v chudobě a podobně. Zjištění jsou docela pozitivní, protože se hodně omezila dávková podpora Ukrajinců a ta se neudělala úplně optimálním způsobem.
Jaká je ekonomická situace Ukrajinců, kteří utekli před válkou do Česka? Jak fungují dotace na opravy starých domů? A jak by se měl změnit systém sociálních dávek? Poslechněte si Život k nezaplacení s Danielem Prokopem
Takže my jsme se báli, že budou demotivovaní od toho pracovat, protože když začnete pracovat, tak přijdete o část dávek. Nicméně se ukazuje, že počet pracujících narostl, že naopak na ztrátu dávek ukrajinské domácnosti reagují nárůstem práce, takže dneska pracují zhruba tři čtvrtiny ekonomicky aktivních Ukrajinců v Česku z uprchlíků.
Ekonomicky aktivní znamená, že jsou v ekonomicky aktivním věku a nejsou třeba vysokoškolskými studenty. Takže tři čtvrtiny těch, kteří by mohli a měli pracovat, pracují, což je velký úspěch.
Problémem je, že lidé, kteří začali pracovat od června, tak pracuji hodně v tzv. prekarizovaných podmínkách. To znamená, že pracují hodně beze smlouvy, na dohody, nebo na agenturu a podobně.
České rodiny dají za potraviny až 20 procent z příjmu. Nemá smysl hýbat se sazbami DPH, říká sociolog
Číst článek
To znamená, že to zaměstnání je nejisté a může kdykoliv skončit?
Ano je nejisté. Obecně hodně Ukrajinců pracuje v těchto podmínkách nejistého zaměstnání, často mimo hlavní pracovní poměr nebo spíš občas i mimo hlavní pracovní poměr nebo přes agentury.
A mezi nově pracujícími je to častější. Tam asi bude existovat i nějaká šedá ekonomika, aby se právě omezila ztráta dávek. Protože bohužel dávkový systém funguje u Ukrajinců tak, že o příjem, který si vyděláte, přijdete v dávkách skoro stoprocentně od jisté chvíle.
Je nárůst pracovní aktivity, ale také prekarizované pracovní aktivity, která třeba není na hlavní pracovní poměry a podobně. A co se stalo s životní úrovní, je to, že chudoba stagnuje. Příjmy z pracovní aktivity vyrovnaly pokles dávek.
My zkoumáme chudobu Ukrajinců tak, že jim započítáváme do příjmu podporu bydlení, protože když měli bydlení zdarma, tak se lišili od Čechů tím, že Češi bydlení zdarma většinou nemají a většinou to mají v dávkách jako je příspěvek na bydlení, takže je nutné započítat podporu v bydlení.
Rozdíly mezi školami a regiony jsou obrovské. Jádrem problému je decentralizované školství, míní sociolog
Číst článek
A když ji tam započítáte, tak zjistíte, že pořád zhruba 55 – 60 % Ukrajinců je v příjmové chudobě. V Česku je to asi 10 až 15 % lidí. A zajímavé je, že se spíš trošku prohloubila chudoba, protože oni v dávkách a v podpoře, v bydlení zdarma ztratili trošku víc, než získali v pracovních příjmech.
Není to tragédie. Nepotvrdily se nejčernější scénáře, že bude hromadný odchod mimo legální práce, díky změně dávkových systémů. Spíš to motivuje k tomu pracovat někde na hranici legality.
A poslední problém je, že hodně z uprchlíků pracuje pod svojí kvalifikaci. Nedaří se nám využívat kvalifikace z Ukrajiny. Lidé, kteří byli v nějakých středně specializovaných profesích na Ukrajině, pracují v Česku hodně v manuálních profesích a podobně.
Vy už jste říkal základní zjištění. Mě tam právě zaujalo, že na jedné straně přes 72 % ekonomicky aktivních Ukrajinců pracuje. Na druhé straně, to číslo myslím nezaznělo, 57 % příchozích podle aktuálních výsledků žije pod hranicí chudoby. Vy jste tady vysvětloval, jak to jde dohromady, jak velká část ukrajinských domácností v současné době pobírá dávky?
V našich datech je panel respondentů – má to svoje nevýhody ale je to hrubě reprezentativní. Z toho vyplývá, že humanitární dávku pobírá asi třetina domácností pro někoho.
Nájemníkům bydlení zdražuje rychleji než vlastníkům, ukazují data. Trend se ale může změnit
Číst článek
Protože zbytek na to nemá nárok z nějakého důvodu. A tam je velký pokles. Ze začátku to bylo kolem 90 % a na jaře to už začalo klesat. Teď je to kolem třetiny, pokud si pamatuji.
Průzkum také konstatuje, že velkou překážkou pro to, aby ukrajinští uprchlíci mohli dělat lepší a lépe placené práce, je nedostatečná znalost češtiny. Jak velká část Ukrajinců zvládá češtinu tak, aby mohli dělat řekněme lépe placené práce.
Opravdu se ukazuje, že ti, kdo umí dobře česky, tak dělají v lepších kvalifikacích. To ale může být i tím, že se tam dostali k češtině, anebo naopak se tam dovzdělali v práci.
Záleží, jak to definujete, ale nějakou znalost češtiny, že se domluví v běžných situacích, má myslím necelá polovina uprchlíků. Horší je, že to začalo stagnovat v posledních čtyřech měsících. Moc se to nezvýšilo od června, protože oni samozřejmě sami reportují, nakolik umí česky.
Vy je nezkoušíte?
Nezkoušíme. Zastavil se nárůst jazykových schopností, což je možná přirozené, že ti, kteří se chtěli naučit česky, se naučili. Na druhou stranu, co je zásadní zjištění výzkumu, nějakých 55 % uprchlíků tady chce zůstat dva a více let, nebo musí zůstat, protože konflikt na Ukrajině se nevyvíjí směrem k osvobození obsazených území.
Češi moc nestávkují, občas to má smysl, míní sociolog Prokop o pondělním protestu
Číst článek
To znamená, že by bylo dobré, aby se všichni naučili česky, aby dělali v co nejlepších kvalifikacích. Z lidí, kteří tu budou muset zůstat, to bude třeba 150 000 lidí minimálně. A to se trošku zastavilo.
Já mám pocit, že může hrát roli to, že český systém práce a dávek je motivuje spíš k tomu si jakýmkoliv způsobem vydělávat, než k tomu, aby si uplatnily své kvalifikace, aby se zdravotní sestra stala zdravotní sestrou a podobně. Takže to se musí podle mě stát ještě trošku zamyslet nad tím, jak posílit integraci na trhu práce.
Tím se dostáváme k tomu, jestli z aktuálního výzkumu plynou nějaká doporučení z vaší strany pro stát? Co by stát měl dělat, neměl dělat, nebo by měl změnit? Je ještě něco dalšího, co byste na základě výsledků doporučil?
Vždy v dávkovém systému, a k tomu se možná dostaneme i v tom českém, je dobré nepenalizovat práci. V Česku je hodně daněná zaměstnanecká práce. Stát vám sebere z nákladů práce asi třetinu nebo 40 % až na daních a odvodech. A potom, když tomu člověku o zbytek, který má v čistém příjmu, zkrátíte dávky, tak ho motivujete k tomu, aby pracoval někde, kde má třeba výdělky na ruku a podobně.
Růst nemusí být obrovský, musí z něj ale těžit i méně bohaté části společnosti, navrhuje sociolog Prokop
Číst článek
Takže je vždy dobré v dávkovém systému to nastavit tak, aby lidé neztráceli dávky tolik s tím, že začnou legálně pracovat, že pracuji v hlavním pracovním poměru, že nedělají, když to tak řeknu, uklízečku s příjmem na ruku, ale dělají třeba zdravotní sestru se zdaněným, hodně zdaněným, příjmem v hlavním pracovním poměru.
A motivovat je k tomu v dávkovém systému, to je jedna věc. Druhá věc je jazyk a vzdělávání. Tam byl v Česku dlouhodobý problém, že nabídku měli z Úřadu práce lidi, kteří byli nezaměstnaní a potom firmy, které zaměstnávají Ukrajince, kteří ale často těží z toho, že oni dělají i v nízkých nekvalifikovaných pozicích.
Tam chybí oslovování lidí, o kterých víme, že dělají pod svojí kvalifikací – cíleně je oslovovat s nabídkami práce a se vzděláváním, abychom je dostali do pozic, kde se nejvíc uplatní. Protože to je dobré pro pracovní trh a je to taky dobré pro to, aby nevznikal tlak na snížení mezd mezi málo kvalifikovanými zaměstnanci.
