Sobi, buřňáci nebo želvy reagují na změnu klimatu podle pohlaví. Samice mohou přerůst samce
Samci a samice řady živočichů reagují mnohdy odlišně na klimatickou změnu. V severských oblastech například taje věčně zmrzlá půda, a když se ochladí, polární sobi nemůžou k potravě. Samice pak migrují na sever, kde je ale víc predátorů.
„Na severu Norska na Špicberkách bývá v zimě víc deště než sněhu,“ potvrzuje uvedený trend Marie Šabacká, bioložka, která bádá v polárních oblastech.
„Samci polárních sobů ztratí v boji třetinu váhy, samice se naopak soustředí na to, aby váhu nabraly,“ upozorňuje vědkyně. Samci navíc ztratí paroží, samice se jím dál můžou bránit.
Studie v časopise Nature Communications uvádí další příklady odlišné reakce samců a samic na změnu klimatu. Třeba u arktického druhu pavouka slíďáka mají obě pohlaví delší dospívání, samice ale dorůstají do větší velikosti než samci.
Samice na jih
Vědci dále poukazují na situaci u mexického pobřeží Pacifiku, kde vyhledávají potravu buřňáci tmavořití. S nárůstem teplot v oceánu samci těchto mořských ptáků častěji létají na sever, samice na jih.
Zmíněné trendy začínají brát v potaz i úřady při vyhlašování přírodních rezervací. Kdyby třeba totiž na nově vyhlášené území létali ptáci jen jednoho pohlaví, jedna rezervace nemusí stačit.
Známá slovenská jeskyně přichází o ledovou výzdobu. Kvůli změnám klimatu může úplně roztát
Číst článek
„O generaci později by žádný buřňák nebyl, protože samice by žádný zdroj potravy chráněný neměly,“ dodává v nadsázce odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký.
Mořské želvy
U savců je pohlaví ovlivněno pohlavními chromozomy. Plazi je ale nemají. Jejich tělesná teplota se řídí prostředím, v němž žijí. Podle teploty také kladou vajíčka, přitom mnohdy jedno pohlaví převažuje.
Třeba u mořských želv v Austrálii inkubace vajíček v horkém písku o teplotách kolem 29 stupňů vede k tomu, že se u nich rodí spíše samičky. To ale představuje problém v případě, že je nějaká želví populace vážně ohrožená. Ochránci přírody pak želvám musí pomáhat, například zahřívají vajíčka.
Aligátory by pro změnu ohrozilo, kdyby výrazně převážili samci. „Také u novozélandských hatérií se při vyšších teplotách rodí samci,“ upozorňuje Marie Šabacká.
Šance přežít
„Příroda v minulosti prošla velkými změnami klimatu, dokáže se jim přizpůsobit,“ připouští Vojtěch Kotecký. Tentokrát je ale podle něj změna extrémně rychlá. Zvířatům navíc při migraci jinam překáží krajina přeměněná lidmi.
Sucho, ale i jiné ryby v jiný čas. Z nejzranitelnějších částí světa přichází svědectví o rekordně teplém roku
Číst článek
V poslední době se navíc ukazuje, že možná i dřívější vymírání zvířat souvisela s tím, že zvířata nezvládla reagovat na dvě velké změny zároveň, na změnu klimatu a příchod člověka.
Desítky let vědci řešili, proč zemřelo tolik druhů na konci poslední doby ledové, při předchozím střídání ledových a meziledových dob se to totiž nedělo. Pozdější vymírání zvířat souviselo s příchodem člověka na velké ostrovy.
„Nejméně velkých zvířat vyhynulo v Africe, kde lidé jako druh vznikli a zvířata se tomu nejspíš přizpůsobila,“ říká Vojtěch Kotecký. Naopak v Severní Americe příchozí lidé velká zvířata vyhubili.
Poslechněte si nahoře v audiozáznamu celou Laboratoř. Debatují polární ekoložka Marie Šabacká a odborník na životní prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký. Spoluúčinkuje herečka Kristýna Frejová.
