Změna klimatu ovlivňuje i psychiku. Ve vyšších teplotách jsme agresivnější, míní fyzioložka
Část planety, kde se kvůli klimatické změně vyšplhá teplota nad 50 stupňů Celsia zůstane neobyvatelná. Na takovou teplotu se totiž už lidské tělo nedokáže přizpůsobit. Přibývající vedra také podle termální fyzioložky Hilde Færeviková z norského výzkumného centra SINTEF povedou k nárůstu agresivity ve společnosti. Tato témata, tedy dopad globální změny klimatu na lidské zdraví, přitom letos poprvé řeší klimatická konference OSN COP28.
Jak tedy klimatická změna a růst teplot dopadne na nás, jako na lidstvo, z vašeho pohledu termální fyzioložky?
V teplejším světě nás čeká spousta výzev, když se budeme soustředit na růst teplot. Nejde jen o nemoci, ale taky třeba o úžeh či přehřáti. Vyšší teploty také omezují to, jak mohou lidé pracovat. Jak asi víte, v mnoha oblastech světa jsou lidé nuceni pracovat venku.
Bavíme se zejména o rozvojových zemích, kde lidé opravdu musí pracovat venku. A to je velký problém pro jejich zdraví. Například zpráva Lancetu z roku 2019 ukazuje, že celkem 45 miliard člověkohodin práce bylo ztracenou kvůli rostoucím teplotám. A výkonnost je také ovlivněna rostoucí průměrnou teplotou ve světě. Takže to vážně dopadá i na naši ekonomiku.
Proč vlastně kvůli teplu ztrácíme člověkohodiny práce?
Pokud jde o naši produktivitu, když se na to podíváme z pohledu termální fyziologie, tak ztrácíme hodiny práce právě kvůli naší fyziologii. Nejsme schopni vyrovnat se s tím horkem. Musíme se ochlazovat. Pokud jde o regulaci teploty, jedna věc je teplota prostředí, ve které jste, ta vás ovlivňuje.
Pokud k tomu ale vykonáváte ještě těžkou fyzickou práci, pak tím zvyšujete svou vnitřní teplotu a tohoto tepla se nějak musíte zbavit. A pokud se vám to nepodaří pocením, nepodaří se vám se ochladit, pak vám hrozí přehřátí a v nejhorším případě úžeh (pozn. redakce: úžeh může v extrémních případech skončit smrtí).
COP28: Britský král Karel III. žádal respekt k planetě, Guterres konec fosilních paliv
Číst článek
Proto musíme zavést pravidla pro práci v horku. Možná si vybavíte ty případy dělníků – imigrantů v Kataru. Tam jsme mohli vidět, jak byli dělníci nuceni pracovat 10-12 hodin denně, nechovali se k nim dobře. Neměli dostatečnou ochranu před sluncem, neměli pravidla, jak mají postupovat.
Mí zahraniční kolegové tam dělali vědeckou studii. Dělníci potřebují pravidla, jak dlouho mohou strávit venku na slunci, aby zůstali produktivní. Tato pravidla nakonec zpracovalo ILO (International Labour Organization). Potřebujeme tyhle vědecké poznatky, abychom byly schopni vytvářet nová pravidla pro pracovníky.
Pravidla práce
Jak taková pravidla mohou vypadat?
Ty modely, které máme dnes, berou v úvahu jak teplotu vzduchu, tak vzdušnou vlhkost. A ta nová pravidla by měla být založená jak na teplotě, tak i na tom, jaký typ práce budete vykonávat. Jakou práci děláte? Budete pracovat venku nebo vevnitř? Jaký bude váš metabolický výdej? Jak těžce pracujete? Kolik metabolického tepla během práce vyprodukujete?
Už na to existují dobré modely a tyhle modely by měly nalézt svou implementaci na pracovišti, aby nadřízení mohli říct svým pracovníkům, jak dlouhou mohou pracovat venku, kolik toho mají vypít. Měla by taky existovat jasná pravidla, jak často se mají dělat přestávky.
Nízký plat a práce i 20 hodin v kuse. V Británii je moderní otroctví závažný problém, říká gerontoložka
Číst článek
A pokud pracujete venku, měly by přestávky být samozřejmě ve stínu, abyste si odpočali. To jsou taková obecná pravidla, která už máme, protože víme, že tělesná teplota se při práci na slunci zvyšuje.
Měli byste také mít ochranné oblečení, které vás chrání před paprsky, lehké oblečení, které chrání kůži. Některé profese také musí pracovat ve speciálním ochranném oděvu, což je extra výzva, protože to ohrožuje vaši schopnost zbavovat se tepla.
Nemůže se vám odpařovat pot a to znamená, že to dál zatěžuje váš metabolismus a hrozí pak úžeh. Pro tyhle případy potřebujeme nějaká další pravidla.
Změny v oblékání
Čeká nás nějaká změna v oblékání, možná i v módě?
U lidí, kteří žijou v méně rozvinutých oblastech a jsou zvyklí na velmi horké počasí, je vidět, že se adaptoval styl oblékání. Nosí například turbany, ochranu hlavy, oblékají se do světlého oblečení, které není příliš těsné, umožňuje proudění vzduchu okolo těla, aby se mohl lépe odpařovat pot.
V budoucnosti, ale vlastně i dnes, vidíme na trhu spoustu moderních, technicky vyspělých látek a materiálu, třeba PCM (pozn. Redakce: materiály, které se umí měnit například z pevných na kapalné a zpět a tím absorbovat nebo vydávat teplo, typickým příkladem jsou octanové nahřívací polštářky používané k zahřátí v zimě).
V Japonsku jsem taky viděla oblečení s integrovanými větráky, to nevím, jestli je až tak dobrý nápad. Jsou ale vidět také oděvy s pokročilými senzory, které dokážou měřit naši teplotu.
Hlavním problémem těchto pokročilých oděvů a materiálů je ale to, že je nepoužívají ti, kteří je potřebují nejvíc. Tím myslím znevýhodněné lidi, v těch nejteplejších regionech planety. Ti si je nemohou dovolit, nebo o nich ani neví.
Více veder, která trvají déle. Změna klimatu komplikuje život lidem i práci zemědělcům
Číst článek
Proto je podle mne důležité vytvořit pravidla pro práci v horku právě pro tyto rozvojové země. Ale pokud jde moderní technologie, tak v oblasti látek se dějí zajímavé věci.
A tyhle technologie tedy bude muset západní svět dostat do těch nejohroženějších oblastí, jestli tomu rozumím správně?
Často je to tak, že ty technologie už existují a my máme to štěstí, že žijeme v bohatých zemích a máme je dostupné. Ale ti, co je potřebují nejvíc, je dostupné nemají a to nemá jednoduché řešení. Potřebujeme najít nějaký způsob, aby se k nim dostala informace, že takové možnosti existují.
Myslím, přitom zejména na ty, kteří pracují venku, pro které je situace nejhorší. V určitém ohledu se ale dají dělat jednoduché, levné kroky. Třeba nosit pokrývku hlavy. Ale to musíte vědět, že je to třeba v takové teplotě padesát stupňů Celsia důležité
Míra adaptace
Nakolik je pro lidi možné se adaptovat? Je nějaká teplota, za kterou už jít nelze?
Lidé jsou původem tropická zvířata, máme stabilní vnitřní teplotu zhruba 37 stupňů Celsia. A pokud je naše teplota jiná, znamená to potíže. Pokud jde o teplotu prostředí, nejvíc nám vyhovuje teplota okolo dvaceti stupňů. A pokud je teplota vyšší, nebo nižší, pak můžeme sledovat pokles v kognitivním, psychomotorickém i fyzickém výkonu.
V teplejším prostředí pak vidíme taky pokles soustředění. Když teplota vzroste třeba na 28 stupňů Celsia, tak už je to skutečně znatelné. Takže takováto horka by měla vážný dopad na většinu populace.
Svět zápasí o naději po rekordně horkém roce. Velký průvodce začínající klimatickou konferencí v Dubaji
Číst článek
Takže ve velkém horku, třeba v padesáti stupních, tam nám ani technologie nepomohou?
V takové teplotě není možné vydržet déle než krátkou dobu. Proto je tak důležité se změnou klimatu zabývat. To se nedá vyřešit ani s pomocí efektivního oblečení. Potřebujete stín, potřebujete budovy, které budou mít nějaký systém chlazení. Je to velký problém.
Samozřejmě, na určitou míru horka se dá připravit, adaptovat. Ale na horka, která jsme viděli, nemáme šanci, je to příliš vysoká teplota. Ovlivní to celý náš termoregulační systém, nedokážete se adaptovat, protože vaše pocení nebude stačit k tomu, abyste se v takovém horku dostatečně ochladili.
A co další zdravotní dopady? To asi nebude jen úžeh…
Můžeme se bavit o nemocích souvisejících s horkem, kardiovaskulární a respirační choroby jsou známé tím, že jsou ovlivňované horkem. Ale stále více a více se mluví o dlouhodobém vlivu horka na duševní zdraví, ale také na zdraví celé společnosti.
Spousta vědců se obává dopadu na tělo, ale obávají se také vlivu teplejšího světa na stres a úzkosti a dokonce i deprese, kvůli horkům. Na úrovni společnosti se projevuje také nárůst agrese mezi lidmi způsobený dopady klimatické změny. Tyhle poznatky jsou přitom relativně nové.
Zejména v ohrožených oblastech sledujeme nárůst agresivity. Může to být dáno stresem, tělo je ve vyšších teplotách pod stresem a tím se stáváme agresivnějšími. Také klesá naše trpělivost. To může mít v některých částech světa a některých kulturách svůj dopad.
Nedostatečný výzkum
Celosvětová klimatická konference COP28 proběhne ve vyhroceném čase. Ovlivní ji dění v Pásmu Gazy
Číst článek
Takže jestli to chápu správně, tady ta oblast je zatím nedostatečně vědecky prozkoumaná?
Obě oblasti, duševní zdraví i zdraví společnosti jako celku jsou teď mezi vědci na vzestupu. Vychází stále víc studií v této oblasti a objevuje se čím dál více výzev a grantů od EU. Všechny ty věci jsou spolu provázané.
Nejde jen o vliv horka, celá biodiverzita planety se mění, celá planeta se mění. Někteří lidé se třeba živili zemědělstvím a najednou kvůli klimatické změně přišli o svou obživu, to má taky dopad na duševní zdraví, ale také na společnost jako celek. Je to opravdu zajímavé téma pro výzkum a myslím, že uvidíme víc publikací na tato témata.
Jakou roli ve zvládání horka hraje zvyk a kontext? Občas se mi zdá, že tady v Česku nedokážu přežít třicet stupňů Celsia a pak třeba na Blízkém východě mi to přijde jako vcelku příjemná teplota…
Pro nás, co žijeme v chladnější části světa, nejsou vysoké teploty tak obvyklé. A když najednou z ničeho nic přijde vlna veder, to se stává i u nás v Norsku, pak jsme najednou všichni velmi unavení. To je částečně proto, že nejsme na takové teplo aklimatizovaní. V jiných částech světa zvyklí.
Pokud jde o kontext, tam hraje roli zejména vzdušná vlhkost. Pokud jste v oblasti, kde je vlhkost vzduchu vysoká, pak vaše tělo nebude schopné odpařovat tolik potu a bude víc náchylné k vlivům horka, protože se pocením neochladíte. Takže nejde jen o teplotu samotnou.
Klimatická změna nejsou jen extrémní horka, ale obecně výkyvy počasí. Jak se s takovými rychlými změnami může vyrovnávat člověk?
Půjde celkově o změny vzorců počasí, které povedou k novým výzvám. V Norsku jsme například viděli záplavy, více srážek a podobně. To všechno bude mít dopad na společnost.
Největší ledovec na světě se po třiceti letech rozpohyboval. Míří do jižního Atlantiku, tam roztaje
Číst článek
Pokud jde o dopad rostoucích a klesajících teplot, lidské tělo potřebuje z termo-fyziologického hlediska nějaký čas na to, aby se adaptovalo na vyšší i nižší teploty. Pokud se ty teploty mění příliš rychle, nemá tělo čas se na ně připravit.
Respirační obtíže
Co takoví astmatici, nebo další lidé s respiračními obtížemi. Jak na ně dopadne horko?
Teplejší klima obecně znamená spíš suchý vzduch, což má pak dopad na větší prašnost. A máme nějaké doklady o vlivu částic ve vzduchu na astma a další respirační poruchy. To je pochopitelně problém.
Objevují se také studie, které některé tyto částice dávají do souvislosti například s nádory na mozku. Takže tu nemusí jít jen o samotný vliv horka, ale o další, nepřímé důsledky klimatické změny, které povedou k vážným zdravotním dopadům.
Co nás podle vás čeká dál, pokud jde o výzkum a vývoj, v oblasti, které se věnujete?
To je opravdu rozsáhlá otázka. Teď třeba nový grantový program Horizon Europe dává čtvrtinu prostředků na výzkum klimatické změny. Je tu třeba spoustu zdravotních otázek, nejprve potřebujeme pochopit, jaký je dopad na individuální úrovni. Co způsobuje chlad? Co způsobuje horko? Jaký je dopad těchto změn na lidské tělo?
Potřebujeme více vědomostí a na jejich základě pak můžeme začít navrhovat řešení. Třeba to oblečení, o kterém jsme mluvili. Ale třeba taky na systémy klimatizací, které mohou zlepšit zdraví těm lidem, kteří žijí v zasažených zemích.
Pak tu máte ještě populační úroveň. Tam je před námi spousta zdravotních výzev. Celá změna klimatu je velká výzva pro zdravotnický systém. Tam potřebujeme spoustu informací, aby se celý systém veřejného zdraví mohl přizpůsobit. A to je velmi komplexní otázka.
Ochrana přírody, nebo obchod s ropou? Proč se z klimasummitu v Dubaji může stát fosilní konference
Číst článek
Potřebujeme vědu na všech úrovních, od té individuální až po tu populační. Potřebujeme taky další technologická řešení, jak se adaptovat a jak pečovat o své zdraví ve světě klimatické změny.
V téhle oblasti běží spousta skvělého výzkumu. V čem ale spočívá asi největší výzva, je spolupráce napříč vědeckými obory. To mnoho lidí nedělá. Abychom tyhle výzvy vyřešili, potřebujeme jak klimatology, tak vědce ve zdravotnictví, aby spolupracovali, aby vytvářeli odhady, modely a nakonec technologická řešení.
Spousta vědců odvádí dobrou práci, ale není toho dost. Nebude to stačit na řešení problémů, které máme. Proto myslím Horizon Europe dává takový podíl svého rozpočtu na tenhle typ výzkumu. Můžeme doufat, že se jsou ve vývoji nějaká dobrá řešení. Nemyslím si, že se nám podaří zastavit klimatickou změnu, ale myslím, že se můžeme adaptovat a zmírňovat dopady.
Na Antarktidě bylo letos o čtyři stupně tepleji než loni. Kontinentu škodí turismus nebo rybolov
Číst článek
A vidíte jako vědkyně nějaké důvody k optimismu?
Ano, popravdě jsem myslím vlastně vcelku optimistická. Vidím obrovské množství lidí, kteří se klimatickou změnou zabývají, nejen fyziology, ale taky lidi věnující se technologiím.
Hodně se tomu věnují. A pak jsou tu budoucí generace, které klimatickou změnu berou vážně. Zapojí se do toho, už teď mění svůj životní styl a způsob uvažování. Už teď jsem optimistická, protože dnešní mladí lidé budou mít jiné postoje, až budou mého věku.
Myslím tím postoje k tomu, jak žít a co dělat. Takže jsem optimistická, ale ty výzvy jsou velké.
Myslím, že najdeme řešení. A že najdeme technologie, které nám umožní zmírnit dopad klimatické změny na lidské zdraví.
