Experimentální archeolog Radomír Tichý přeplul v rámci Expedice Monoxylon Egejské moře na replice pravěkého člunu. „Na archeologii je krásné, že se dá vždycky ještě něco najít," řekl pro Radiožurnál.
Od první cesty vědců na západní pobřeží Jihoafrické republiky k zahájení pátrání po zlatokrtovi, který zřídkakdy zanechává stopy po svých tunelech a téměř „plave“ pod dunami, uběhly tři roky.
Odborníci prozkoumali kořenový systém stromů vysázených před pěti lety, které měly stálé zavlažování. Sebraná data by měla pomoci odborníkům v další péči o zeleň.
Nestačí chránit přírodu v rezervacích, ochranu si zaslouží i pole, lesy nebo rybníky. To říká nová evropská směrnice. V příštích letech má ochránit pětinu krajiny. Třeba té, kde žije koroptev polní.
Pozorování nizozemského penzisty umožnilo týmu evropských výzkumníků dospět k závěru, že dotyčný druh netopýra používá orgán jako jakési prodloužené „kopulativní rameno“.
Podle odborníků byly letos ideální podmínky pro rozmnožování místního druhu krysy s latinským názvem Rattus villosissimus. Kombinace vlhkého počasí a hojné sklizně zvýšila jejich počet.
Největší vliv na ústup ledovců, zejména těch v tropickém pásu, má v latinskoamerické zemi zvyšování průměrné globální teploty, uvedl šéf ledovcového výzkumu při Inaigem Jesús Gómez.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Podle Jaroslava Jačka, vedoucího polesí Višňová, se kdysi koně zkoušeli nahradit navijáky. „Tomu zařízení se říkalo železní koně. Nicméně v praxi se to moc neosvědčilo,“ popisuje.
Hlavním argumentem, proč zálohování PET lahví a plechovek bude pozitivní vývoj třídění odpadu, je podle Surého ekonomická motivace. Drahovzal ale vnímá jako naivní představu.
Jeden z největších dravců světa obývá oblast Kamčatky a do střední Evropy jinak vůbec nezalétává. Přesto ho ornitologové i amatérští pozorovatelé pravidelně vídají u Chlumské rybniční soustavy.
Brusnice borůvky totiž nestačily v létě dozrát kvůli velkým vedrům. Začaly dozrávat už v druhé polovině června, jejich plody ale uschly v tropických vedrech až 38 stupňů Celsia.
Stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní o 25 centimetrů. Podle výzkumníků překročilo kritickou hranici ztráty přírůstku na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin.
Keňa je momentálně zalesněná ze sedmi procent, což je o skoro polovinu méně než v roce 1990. Vláda tak vyhradila přes osmdesát milionů dolarů na snahu pokrýt lesy aspoň dalších deset procent krajiny.
„Záběry byly z poslední kamery,“ popsal biolog James Kempton. Doposud jediným důkazem existence druhu byl více než 60 let starý exemplář mrtvého zvířete uchovávaný v muzeu v Nizozemsku.
Vulkanolog Secuja Nakada z Tokijské univerzity uvedl, že ostrůvek tvoří ztuhlá láva, která se po nějaký čas vršila pod mořskou hladinou a po výbuchu sopky ze 30. října se prodrala na povrch.