Vafle jsou belgickým rodinným stříbrem
Rodinné stříbro se říká cenným věcem a tradicím, které jsou důležité pro rodinu, společnost, skupinu nebo dokonce celou zemi, a mezi to všechno patří i gastronomie. U nás se rodinným stříbrem nazývala třeba Becherovka, ale ta už patří polské skupině, a také Pilsner Urquell, který však vlastní nadnárodní pivovarnická skupina. To se Belgičanům stát nemůže. Na svoje rodinné stříbro, jakým vafle určitě jsou, si sáhnout nedají.
Je to složité asi tak, jako kdyby od nás někdo chtěl koupit meruňkové knedlíky, které já za rodinné stříbro osobně považuji. Připravuji je podle receptu od babičky a jsem přesvědčena, že jsou ryze českým vynálezem.
Ale zpátky do Belgie. Vafle známe už hezky dlouho, ale jejich expanze tak stará není a dodnes v samotné zemi původu budí úsměvné spory.
Vafle jako nejstarší dezert?
Doložitelné zmínky o vaflích najdeme už ve starověkém Řecku. Řeč není o rastrovaných vaflích s prohlubněmi, jaké známe dnes, ale o těstu, které se nepeklo a nesmažilo, ale opékalo se z obou stran. Vlastně šlo o variantu plochých koláčů a ani Řekové toho nemuseli moc vymýšlet, neboť něco podobného se připravovalo už za neolitu.
Mezi stejný druh pečiva se řadí i oplatky připravované katolickou církví ve středověké Evropě známé jako hostie. Zdobené oplatky se pekly na otevřeném ohni mezi dvěma železnými pláty připevněnými na dlouhých rukojetích.
Vylepšování přípravy a chutí předchůdců vaflí z mouky a vody, respektive mléka a poté i z vajec se ujali Belgičané a Nizozemci. Aby si nelezli navzájem do zelí, lépe řečeno do vaflí, přešli holandští výrobci na pravoúhlé pečicí pláty místo kruhových. Díky této rivalitě byl položen základ moderního designu vaflí současných.
Evropa však také nelenila a jednotlivé národy vyvíjely své recepty a chutě na vafle, ovšem inovace přišla z Ameriky, která po svolení Holanďanů spojila vafle s javorovým sirupem, levnějším a dostupnějším sladidlem, než byl cukr. Uznávám, že to byla trefa do černého, a přiznám se, že miluji vafle polévané sirupem.
Jak jsem se přesladila na Floridě
Číst článek
První vafle se dostaly do Ameriky už v roce 1620, přivezli je sem přistěhovalci. Vaflovou osvětu má na svědomí i prezident Thomas Jefferson, který prý v roce 1789 přivezl do Ameriky první luxusní francouzský vaflovač s dlouhou rukojetí.
Za 80 let nato si holandský Američan Cornelius Swarthout nechává vaflovač patentovat, vida, jak je jednoduché být vynálezcem (něco podobného se u nás dělo se sendviči), patent mu byl udělen 24. srpna 1869 a tento den se v USA každoročně slaví jako Národní den vaflí.
Pokud máte oslav málo, můžete slavit i Mezinárodní den vaflí, který bude za chvilku, neboť připadá na 25. března. Proč nakonec slízla smetánku, vlastně javorový sirup, z vafle Belgie?
Belgie a vafle
Do Belgie jezdím ráda a často. V oblibě mám tři „hlavní“ města belgických vaflí, což je Brusel, Gent a Lutych. Originální bruselskou vafli si tam vždy dám, ale nejvíc miluji sledování asijských turistů, jak si na vaflový základ dají naložit ovoce, zmrzlinu, šlehačku a čokoládu až do výše několika pater a poté si s velkou legrací dělají selfie s obrovskou vaflí před sladkostmi olepeným obličejem.
Proč jsou právě tahle tři města vaflově významná? Nejznámější je bruselská vafle, stala se symbolem a kulturním dědictvím, ovšem… tvrdí se, že recept na slavné vafle vznikl v 18. století v Gentu a až poté doputoval do Bruselu.
Lutych je známý svými vaflemi typu „Liège“, které jsou hutnější, bohatší a sladší. Unikátní jsou díky své karamelizované cukrové krustě. Tento druh vaflí musím často vozit ze svých „gastrovýprav“ synovi, který je miluje. Musím dodat informaci, že se v Lutychu narodil a žil George Simenon a psal tady své detektivní příběhy o komisaři Maigretovi, které mám ráda stejně jako vafle!
Jen tak mimochodem
Současným mezinárodním mistrem v pojídání vaflí je Patrick Bertoletti, který za deset minut snědl 29 vaflí. K tomu vám dám doporučení: jestli je vám život milý, nesnažte se rekord překonat, je bláznivý a nebezpečný.
Vafle mohou i za „jedlé“ kornouty na zmrzlinu. Stalo se to v roce 1904 na Světové výstavě v St. Louis v americkém státě Missouri. Zmrzlinář, kterému došly kelímky na zmrzlinu, se otočil k vedlejšímu stánku na kolegu, který prodával vafle: „Hele, kámo, došly mi kelímky, nemáš nějaké?“
Jak dánské pečivo dobylo svět
Číst článek
Prodejce vaflí vzal jednu, tehdy to ještě byla tenká oplatka, a stočil ji do kornoutu. Tomu já říkám oboustranná spokojenost, a navíc se asi od té doby zdobí vafle i zmrzlinou. A pokud se budete trápit otázkou, jak „belgická vafle“ ke svému názvu přišla, tak vám nabídnu odpověď.
V roce 1962 se bruselský rodák Maurice Vermersch, jinak pouťový prodejce vaflí, vydal se svým stánkem na světovou výstavu do Seattlu. Myslel si, že Američané nebudou tušit, kde leží Brusel, a tak pochoutku přejmenoval na „Belgické vafle“.
Jeho obavám se ani nedivím, nebýt dnes v Bruselu „hlavní ležení“ Evropské unie, možná by i řada našinců netušila, kde že Brusel vlastně je.
Následná vaflová perlička je opravdu unikátní. To vám takhle v roce 1971 sedí Bill Boerman u snídaně a netrpělivě čeká na svou vafli. Kouká na ženu, jak pracuje s vaflovačem, a zaujme ho voštinová struktura pečicích ploch.
Hned ho napadlo, že by to mohl být ideální vzor pro podrážku sportovních tenisek značky Nike. První podrážku vyrobil opravdu ve vaflovači, jenom není historicky doložené, zda se jednalo o přístroj jeho ženy.
A poslední kamínek do mozaiky zajímavostí přidávám hodně ráda. Název „vafle“ poprvé použili v roce 1725 v Anglii a už přesně označoval určitý výrobek, neboť výraz se v nizozemštině používal obecně pro oplatky.
Nastal čas
Věřím, že po přečtení gastroglosy o vaflích jste na ně dostali chuť. Pojďme si společně pár vaflí připravit. Jenom dodám, že bruselské vafle jsou většinou posypané moučkovým cukrem a doplněné polevami a čerstvým ovocem, šlehačkou, čokoládou, džemem a zmrzlinou.
Vafle se ovšem připravují i naslano, což může být váš nový jedinečný kulinářský zážitek. K tomu stačí plátek sýra, šunka, míchaná vajíčka, smetanová sýr s lososem a pažitkou. Vaší fantazii se meze nekladou.
Pár tipů před přípravou
Mikulášské i vánoční cukroví bez spekulací! Upečte si spekulaas
Číst článek
• Do těsta lze přidat holandské koření, nezlomte si jazyk, Speculaaskruiden, dá se sehnat hotové. Kdo miluje vlastní výrobky, stačí mu osm lžiček skořice, dvě lžičky čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku, dvě lžičky jemně mletého hřebíčku, jedna lžička zázvoru, špetka kardamomu, vše promíchejte a jednu polévkovou lžíci dejte do vaflového těsta.
• Pokud máte rádi vanilku, přidejte do těsta pár kapek vanilkového extraktu
• Kdo má malé děti, může je do přípravy zapojit tím, že do rozehřáté čokolády budou namáčet jednu stranu vafle a nechají ji ztuhnout. Odměnou vám bude sladký výraz dětských očí a jejich plná pusa.
Bruselské vafle
Ingredience: pro deset kusů vaflí
Doba přípravy 35 minut
Na těsto:
180 g nesoleného másla
2 vejce velikosti L (žloutky na těsto, bílky na sníh)
250 g hladké mouky
150 ml mléka
vanilkový extrakt
K servírování:
borůvky a maliny
1 banán
agávový nebo javorový sirup
moučkový cukr
zakysaná smetana nebo šlehačka
Postup:
V kastrůlku rozpusťte máslo a dejte stranou. Mezitím v hlubší míse smíchejte mouku a cukr. Vytvořte důlek a do něj nalijte rozpuštěné máslo, přidejte vanilkový extrakt, mléko a žloutky, bílky si ponechte pro pozdější šlehání.
Jste také ‚foodpornista‘?
Číst článek
Směs metlou nebo vařečkou začněte od středu šlehat, dokud nebudete mít hladké těsto. Oddělené bílky vyšlehejte do špiček a postupně lžící velmi lehce vmíchejte do vaflového těsta. Těsto musí být trochu řidší. Rozehřejte vaflovače a postupně těsto vlijte do vyhřátých vaflovačů.
Stěrkou povrch těsta uhlaďte, uzavřete vaflovač a pečte asi tři až čtyři minuty do zlatova. Neotvírejte před druhou minutou, aby se vafle neslepily. Hotové vafle opatrně pomocí ploché vařečky vyjměte a nechte je vystydnout.
Budou zpočátku trochu tvrdší, ale po chvilce opět změknou. Servírujte s ovocem, zakysanou smetanou nebo šlehačkou a polijte sladkým sirupem nebo jen pocukrujte a zakápněte sirupem.
