Důchodci mají mít zajímavý životní standard, ale bez třetího pilíře to nepůjde, vysvětluje poslanec Vojtko
Dnešní čtyřicátníci by měli jít do důchodu později, ale se zaručenou minimální výší penze od státu. Takový je plán ministerstva práce a sociálních věcí ČR na reformu důchodového systému. „Je to velmi důležitá část reformy, ale není celá. Protože bez změn třetího pilíře to nestačí,“ upřesňuje poslanec Viktor Vojtko (STAN) v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
„Logika důchodové reformy má dva základní cíle. První je finanční udržitelnost průběžného systému. To je asi 95 procent prostředků vyplácených na důchody a je třeba ho stabilizovat. Jinak by se vzhledem ke stárnutí populace propadl do deficitu,“ zdůrazňuje expert hnutí STAN na důchodovou reformu.
„Druhý se týká třetího pilíře, protože důchodový systém nemá fungovat jen k pokrytí minimálních výdajů, ale by lidé měli zajímavý životní standard. A bez třetího pilíře toho nemůžeme dosáhnout,“ dodává Vojtko v Interview Plus.
V rámci třetího pilíře si dnes spoří přes 4 miliony lidí, většinou v tzv. transformovaných fondech, kde je okolo 400 miliard korun, ty se ale téměř vůbec nezhodnocují.
„Umístění peněz je tak naprosto nevhodné. Je třeba udělat řadu změn, což souvisí i s jejich srozumitelností, protože možností, jak si spořit na důchod, je celá řada. Stát by měl ukázat cesty, jak si spořit a naakumulovat si majetek,“ dodává.
Vláda v rámci konsolidačního balíčku zvýhodnila mezi firemními benefity příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění. Sněmovnou také prošel takzvaný Dlouhodobý investiční produkt – každý, kdo v něm bude spořit či investovat, může využít daňový odpočet až 48 tisíc korun ročně.
Na první dobrou opět vidím šetření na starobních důchodech, říká k Jurečkově reformě Juchelka
Číst článek
„Můžou to být běžné vklady v bankách, termínované účty, klasické podílové fondy. Paleta těch finančních produktů může být poměrně široká. Schválilo se, aby to mohly být jen veřejně obchodovatelné cenné papíry, ale ne například dluhopisy firem. To aby existovala nějaká vnější kontrola, že produkt není vymyšlený,“ vysvětluje Vojtko.
Penze pro disidenty?
Průměrná doba, kterou člověk prožije v důchodu, by měla i do budoucna zůstat na úrovni okolo 21 let, tedy stejně jako dnes. Pokud se bude prodlužovat průměrný věk dožití, měl by se adekvátně tomu posouvat i věk pro odchod do důchodu. Kdy odejde do penze, by se pak každý měl dozvědět v 50 letech.
Výše minimálního důchodu se má odvíjet od průměrné mzdy a v současné době by vycházela okolo 8 tisíc korun. Minimální výměra by se měla týkat i důchodců, kteří v současnosti pobírají méně.
Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje chartista Jiří Gruntorád, který kvůli tomu drží hladovku a žádá demisi ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL)
„To je za mne samostatná věc k řešení, kde jde o symboliku a elementární spravedlnost k této skupině lidí, kteří měli velmi omezené možnosti výdělku za minulého režimu. Přikláním se k tomu řešit to jinak než minimální výměrou. I proto, že ta samozřejmě zdaleka nedosahuje výše průměrného důchodu,“ uvádí Vojtko.
Návrh ministerstva počítá se změnou výpočtu výše důchodu: „Ti, kdo mají podprůměrné příjmy během života, dostanou v principu v poměru k nim vyšší důchod. Ti, kteří mají nadprůměrné příjmy, dostanou důchod nižší,“ shrnuje s tím, že systém zohledňuje zásluhovost, ale zároveň má vysokou míru solidarity.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.
