Na první dobrou opět vidím šetření na starobních důchodech, říká k Jurečkově reformě Juchelka
Vláda představila důchodovou reformu. Podle stínového ministra práce a sociálních věcí a poslance za hnutí ANO Aleše Juchelky Česko zažívá demografický propad, který může komplikovat budoucí vývoj důchodové politiky. Debata ohledně reforem tak bude zásadní. Opozice je připravená s vládou konstruktivně vyjednávat, řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Budete konstruktivní v jednání ohledně důchodové reformy?
Určitě ano. My samozřejmě čekáme na to, jakým způsobem se s tím vláda popere v rámci paragrafového znění zákona, které bude k dispozici až zítra (ve čtvrtek – pozn. red). Mě mrzí, že jsme ho nedostali dříve, abychom na něj mohli reagovat, protože v tuto chvíli můžeme reagovat jenom na tiskovou konferenci.
Můžete už teď říci, jestli je pro vás některý z paragrafů natolik přijatelný, že byste pro něj bez připomínek zvedli ruku?
Určitě to budou všechny věci, které se týkají například rodinného společného zdaňovacího základu nebo fiktivního zdaňovacího základu tak, jak byl představen. Tam si myslím, že jsme schopni se domluvit i na dalších změnách.
Nicméně toto už není ve třetí vlně další důchodová reforma, ale parametrická změna důchodu, kdy se navyšuje věk odchodu do důchodu, a naopak snižuje tempo růstu důchodů jako takových. Já v tom na první dobrou, když jsem poslouchal pana ministra, vidím opět šetření na starobních důchodech.
Jurečka představil penzijní reformu. Důchodový věk se bude zvyšovat kvůli delší době dožití
Číst článek
Takže na spoustě parametrů se můžeme shodnout. Některé mohly být sjednané už dávno, jako je například započítávání doktorandského studia, nebo pokud máte čtyřicet pět let odpracováno, tak může být nižší a podle pana ministra i poloviční krácení u předčasných důchodů. Anebo samozřejmě úprava u vdovských důchodů ze dvou na pět let. Tady na tom se třeba shodneme.
Budu se ptát i na úpravu u minimálních důchodů. V tuto chvíli činí 5117 korun, a pokud má vystoupat na dvacet procent, bude dosahovat 8800 korun. Otázkou je, jestli rozdíl bude opravdu skokový, nebo zdali se počítá s nějakou plynulostí, aby navýšení nebylo nárazové. A samozřejmě máme další otázky, takže potřebujeme znát přesné znění od ministerstva práce a sociálních věcí.
Co se týče nárůstu minimální penze, vy byste byl spíš pro plynulé, nebo skokové navýšení?
Spíše pro plynulé navýšení. Musíme to propočítat, protože to později bude velký náraz na důchody samotné. Kromě toho se stále motáme kolem prvního pilíře, ať už u parametrické změny, kvůli které čelí vláda žalobě u Ústavního soudu. Já stále říkám, že potřebujeme dát dohromady celý kontext důchodu. To znamená první pilíř, třetí pilíř a také předčasné důchody, protože pokud otevřeme tuto Pandořinu skříňku, bude to na dlouhou dobu.
V tuto chvíli nejsou žádné diskuse například mezi odbory nebo různými profesními sdruženími, mezi lékaři, kteří k tomu taktéž budou mít co mluvit a budou určovat, kterých profesí se změna týká. To nám opravdu velmi chybí a můžu říct, že to bude diskuse velmi dlouhá. Jsme nejprůmyslovějším státem v Evropské unii, který má na těžkých profesích postavenou ekonomiku. Domnívám se tak, že diskuse bude opravdu velká, a nedokážu si představit, že by některé profese pracovaly i dál v šedesáti šesti nebo šedesáti sedmi letech.
Zdravotnictví stojí na přesčasech. Lékaři jsou nuceni dělat i věci, kvůli kterým nestudovali
Číst článek
Tím se dostáváme k tomu, co je na první pohled asi nejvýraznější změnou, a sice k dalšímu zvyšování věku pro odchod do důchodu. Návrh počítá s tím, co už bylo představeno v květnu, že totiž nárůst bude navázán na to, jak se bude vyvíjet průměrná doba dožití. Je pro vás tento princip jako pro hnutí ANO správný a přijatelný?
My říkáme, že tvrdá data se musí smíchat s měkkými daty. Jsme nejprůmyslovějším státem a u některých profesí si zvyšování věku odchodu do důchodu nedokážu představit. To znamená, že věk dožití ve zdraví je pro nás důležitý i jako měkké datum získané dotazníkovým šetřením přes Český statistický úřad, a to úplně stejně jako tvrdé datum, které nám říká, kdo kdy umřel.
Podle mého názoru je potřeba toto skloubit a namíchat dohromady, protože naše ekonomika průmyslového státu je velmi specifická i v rámci Evropské unie. Bude to obrovská diskuse. U nás na severní Moravě například máme huťaře a lidi, kteří pracují v důlní činnosti, ať už jako technici nebo skutečně horníci a tak dále. Myslím si, že se o tom musíme bavit právě i pro naši generaci čtyřicátníků, kteří v těžkých profesích rovněž pracují.
Vy jste v úvodu našeho rozhovoru řekl, že z vašeho pohledu jde o úpravu parametrů a že celkově, když to budu parafrázovat, stát chce na důchodech šetřit. Na druhé straně, má stát na vybranou? Existuje vůbec jiná možnost v situaci, kdy je demografický vývoj takový, že budou do důchodu odcházet početnější a početnější ročníky?
Všude v Evropě i u nás to funguje tak, že se do důchodových systémů doplácí, pokud je v minusu, ze státního rozpočtu. Nicméně máme léta, kdy vidíme, že průběžný důchodový systém je víceméně vyrovnaný.
Zde musíme popřemýšlet nad tím, které nesystémové prvky do systému vkládáme. Například výchovné je skutečně nesystémový prvek, který navyšuje průběžný důchodový systém. Potom se zdá, že je v minusu právě kvůli počtu starobních důchodců, ale mnohdy to tak není.
Český průmysl prochází recesí. ‚Všude se lépe daří ekonomikám orientovaným na služby,‘ říká expert
Číst článek
Průběžný důchodový systém vždycky stojí na dvou parametrech. První je demografie, která říká, kolik se skutečně rodí dětí. Pravdou je, že v roce 2050 budou podle predikcí dva pracující na jednoho důchodce. Druhý parametr, kterých se ale může rapidně změnit, je ekonomický růst. To jsou dva základní parametry, na kterých stojí průběžný důchodový systém. A určitě bychom měli, v čemž souhlasím s panem ministrem, zajistit důstojné důchody pro všechny, kteří poctivě pracovali v průběhu svého aktivního života.
Je potřebné podporovat i prorodinnou politiku – říkat mladým lidem, aby se nebáli mít děti, že to je naopak skvělá věc. Aby jich měli samozřejmě co nejvíce, poněvadž to je jeden z aspektů, kdy důchodový systém můžeme „zachránit“ a mít ho vyrovnanější. Bohužel v celé Evropě se v žádném státě nerodí děti tak, aby se národy reprodukovaly v míře, v jaké to chtějí sociologové.
