Havlíček: Kvůli koaličnímu potenciálu se nebudeme přizpůsobovat. ANO už si nemůže dovolit být druhé
Hnutí ANO čeká o víkendu sněm, na kterém stínový premiér Karel Havlíček obhajuje pozici stranického prvního místopředsedy. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvil o své kritice vlády a jednotlivých ministrů, koaličním potenciálu hnutí i hierarchii mezi sebou, Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou. „Lidé už by neměli zopakovat chybu a volit ‚mikrostrany‘. Je lepší vsadit na silnějšího,“ vzkazuje pak směrem k příštím volbám.
Váš nadcházející víkendový sněm nebude příliš kompetitivní. O post předsedy se uchází opět pouze Andrej Babiš a o post stranické dvojky pouze vy. Proč tomu tak je?
Máme dobré preference, daří se nám, posilujeme, každý to vidí, takže není důvod, abychom zásadně měnili strategii a abychom měnili tým, který má dobré výsledky.
STEM: Volby by v lednu vyhrálo ANO s více než 33 procenty, druhá by byla ODS, třetí Piráti
Číst článek
Jak mají voliči rozumět tomu, že máte role ve vedení trošku roztříštěné? Jak vám funguje, že je předsedou strany pan Babiš, vy jste v čele stínové vlády a do toho je další výrazná tvář strany Alena Schillerová šéfkou sněmovního klubu…
Že jsme si to takto rozdělili, myslím funguje. Pan Babiš se více věnuje regionům, kontaktním kampaním a řízení hnutí uvnitř, paní Schillerová zejména opoziční práci ve Sněmovně a já vedu stínovou vládu. Chceme být připraveni po všech stránkách.
A kdo by byl hypoteticky premiér, kdybyste vyhráli příští sněmovní volby, když to máte takto rozdělené?
Je předčasné to anoncovat, protože abychom vůbec měli nárok na pozici premiéra, tak musíme vyhrát. Jsme pragmatičtí, takže víme, že musíme vyhrát zásadním způsobem.
Je důležité, abychom sestavovali příští vládu jako dominantní hráč a aby byl náš program tím rozhodujícím. A to, že dnes máme několik silných kandidátů, ať už je to pan Babiš, já nebo třeba paní Schillerová, je jedině dobře.
Mým úkolem není přemýšlet nad tím, co bude po volbách, a dělit medvěda, který běhá po lese. Mým úkolem je dovést stínovou vládu do vítězných voleb.
Opravdu to není tak, že by měl někdo z této vaší trojice navrch?
ANO se shodlo na tom, že jsem stínovým předsedou vlády a mám úkol, který zní jasně: dovést hnutí do vítězných voleb, protože stínová vláda je klíčovým nástrojem pro to, abychom vyhráli. Musíme ukazovat řešení, tváře i připravenost.
Podle toho, jak zvítězíme, se to může odvíjet. Ale nemůžu si dnes nárokovat pozici premiéra, kdybychom nezvítězili tak, jak si představujeme. To bych nepochybně byl považován za někoho, kdo to nezvládl.
Ale z druhé strany, pokud uspějeme zásadním způsobem, bude k tomu konstelace a koaliční potenciál, tak jsem připraven tuto odpovědnost převzít.
‚Přizpůsobovat se nebudeme‘
Není také vaším úkolem připravit si i koaliční potenciál, abyste pak klidně i po vítězných volbách nebyli překvapeni, že ho najednou nemáte a nikdo s vámi nechce jít?
Jakmile začneme spekulovat a začneme se přizpůsobovat jiným stranám nebo hnutím a začneme ustupovat z našeho programu, tak to je cesta do pekel, to by nás stálo krk.
S ANO nikdo nebude vydrbávat, jsme největší strana v Česku. Síkela a Stanjura jsou arogantní, říká Havlíček
Číst článek
Jsme sebevědomí, ale netvrdíme, že děláme vše ideálně, a dovedeme si představit, že některé věci, které jsme třeba říkali před rokem, bychom dneska udělali jinak.
Umíme to přiznat, jsme pokorní i vůči preferencím, ale taktizovat a přizpůsobovat se subjektům, které mají násobně méně hlasů, by bylo špatné.
Třeba v minulých krajských volbách jste mnohde vyhráli, nakonec jste byli ale obejiti jinou většinou. Co děláte pro to, aby se to neopakovalo?
Myslím, že voliči si velmi dobře uvědomují, že už by neměli udělat tu chybu, jako udělali před minulými sněmovními volbami.
Tehdy vsadili na některé mikrostrany a doufám, že teď už vidí, že je lepší volit někoho silného, kdo je „jistým postupujícím“.
Rok plný voleb
Jaké jsou vaše cíle pro červnové evropské volby? Před pěti lety jste získali šest europoslaneckých mandátů, po odchodech vám nyní zbyly tři…
V evropských volbách pochopitelně chceme být lepší, než jak jsme byli v posledních evropských volbách.
Měli jsme šest postupujících, tentokrát chceme, aby to bylo v každém případě lepší. ANO už je v pozici, že si nemůže dovolit být druhé v žádných volbách. Ale není to o tom, že bychom z toho dělali tragédii, když jsme neuspěli ve volbách do Senátu.
Senátní a krajské volby nás čekají na podzim, tam míří ANO za jakými výsledky?
Senátní volby jsou pro nás nesmírně komplikované, protože systém volby nám úplně nevyhovuje. Když se všichni postaví proti nám, tak je to pro nás výzva. Poučili jsme se z toho, co jsme dělali naposledy blbě, a chceme do toho jít daleko zodpovědněji.
Havlíček: Vláda rezignuje na budoucnost a krmí otesánka. Ekonomiku musí restartovat privátní sféra
Číst článek
Co se týká voleb krajských, tak doufáme, že změníme mapu, i když si uvědomujeme, že sice můžeme zvítězit třeba ve většině krajů a poté vzniknou zase anti-ANO koalice.
Ještě zpět k evropským volbám. Na víkendovém sněmu oznámíte kandidátku?
Pravděpodobně ano, ale ještě si to musíme v pátek říct ve finále na předsednictvu. Máme nominace z krajů, opravdu jsme to vzali zodpovědně, nedáváme tam žádné „parašutisty“.
Jak lidé pracovali v krajích, tak si řekli o kandidaturu, organizace je navrhly a ještě to musí odsouhlasit předsednictvo hnutí, které má možnost dělat změny, zásadní ale nebudou. O víkendu nejspíš oznámíme první desítku.
Hnutí ANO už je jiné než v době, kdy vzniklo. Tehdy se lovili králíci z klobouku a velmi často se šáhlo vedle a dneska nám to kdekdo vyčítá. Neměli jsme je prověřené, někdy se sáhlo špatně, někteří odešli, což není žádná tragédie, nikomu to nevyčítáme, ale dnes už musíme dbát na návrhy regionů. Pokud to budeme dělat jinak, tak už to nebude nikdy fungovat.
Oslabení stínové vlády
Platí dříve zmíněné, že v čele evropské kandidátky bude Klára Dostálová doplněna o další domácí poslance Jaroslava Bžocha a Jaroslavu Pokornou Jermanovou a o trio vašich zbylých europoslanců Martina Hlaváčka, Ondřeje Knotka a Ondřeje Kovaříka?
Ano, je to tak. Nikdy jsme se netajili tím, že chceme, aby Klára Dostálová byla lídryní. Dalším z horkých kandidátů na vysokou pozici je Jaroslav Bžoch, stínový ministr zahraničních věcí. U nich mě bude jen mrzet, že o ně tak trochu přijdu na pozicích stínových ministrů.
Exministryně Dostálová by mohla vést ANO do eurovoleb. Hnutí chce obhájit šest mandátů
Číst článek
Paní Dostálová je stínová ministryně místního rozvoje, Bžoch zahraničí a Pokorná Jermanová kultury. Pokud by se všichni dostali do europarlamentu, přišel byste třeba o čtvrtinu své stínové vlády. To vás nezneklidňuje?
Samozřejmě mě to bude mrzet, ale uznávám, že mají ambice a že potřebujeme kvalitní lidi v Evropském parlamentu.
Částečně s nimi ještě můžeme pokračovat, ale ze zahraničí by to nebylo to, co si od nich představuji. Začíná přituhovat, a i když ještě nejedeme 12 hodin denně včetně víkendů, tak se blíží doba, kdy to tak bude.
Stínoví ministři musí jet na úrovni politické, odborné, mediální, regionální i mezinárodní. Musí být připraveni neustále reagovat.
‚Kde na to vezmeme?‘
O víkendu v Otázkách Václava Moravce řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), že plánuje ústavní zákon o dluhové brzdě. Je to pro vás věc k diskusi? Protože vláda samozřejmě nemá ústavní většinu a předpokládám, že raději by sáhla pro hlasy vás než hlasy SPD.
Zatím to beru jako výstřel z Aurory. Na jednu stranu slyšíme o zákonu o dluhové brzdě, ale v tom samém týdnu vláda přišla s tím, že se budou investovat prostředky do nových jaderných bloků. Ty já nerozporuji, sami jsme navrhli, že se budou rozšiřovat.
Havlíček: Premiér nemá počítat jen s optimistickým scénářem. Peníze na energie můžeme vzít armádě
Číst článek
Takže jste k dluhové brzdě skeptický?
Jen jsem tím chtěl říct, že to je otázka v součtu někde třeba kolem dvou bilionů korun, které se budou muset profinancovat v následujících 20 letech. Kromě jaderných bloků jsou to investice do F-35, vysokorychlostní železniční tratě atd.
Vláda během posledních několika týdnů rozhodla, že zvýší státní dluh o 4 až 4,5 bilionu korun. To se nedá profinancovat z běžných rozpočtových peněz, aniž by se udělal schodek. Tak se jen ptám, kde na to vezmeme?
Zmíněná dluhová brzda by nejspíš mnohé tyto velké investice ze státního rozpočtu znemožnila. Kdybyste měl na výběr, vydal byste se cestou velkých investic, nebo držení rozpočtu na uzdě?
Musíme to balancovat. Na jednu stranu chceme konsolidovat, ale aby se nezabil budoucí rozvoj.
Jádro nás nemine. Můžeme diskutovat nad tím, jak to má být třeba s vysokorychlostními tratěmi, kde bych byl trošku střízlivější, než je ministr dopravy Martin Kupka (ODS), a rozhodně bych byl střízlivější ve výdajích na obranu.
Jsem pro, aby na ni rostly výdaje, ale na druhou stranu je otázka, jestli jsme skutečně neměli jít levnější cestou gripenů.
Co je ale nejdůležitější, je zabezpečit další růst. Nevyčítám vládě, že rozšiřuje Temelín a Dukovany, ale že se dívá na rozpočet striktně účetně v horizontu let 2024/2025. A ptám se, kde je budoucí příjem?
Tahle vláda zabíjí budoucí růst. Za pár let nás to doběhne a nebudeme mít příjmy, jaké jsme předpokládali. V jednu chvíli už nebudete mít, kde v rozpočtu řezat.
Tendr nenaplnil očekávání vlády, čtyři nové jaderné bloky by vyšly na tři biliony korun, tvrdí Šnobr
Číst článek
To vláda brutálně podceňuje. Stát musí vytvořit podmínky privátnímu sektoru – zaměstnavatelům, zaměstnancům, živnostníkům. Pokud se to podaří, tak je šance, že příjem zabezpečíme. Vláda ale dělá vše pro to, aby to firmám znesnadnila.
Doufám, že už to po volbách 2025 budeme my, ale nemine nás, že si budeme muset vzít čepici do ruky a získat si opět důvěru podnikatelů a zaměstnavatelů. Nejen že lidé nedůvěřují vládě, ale přestávají věřit i ve stát, což je obrovský problém.
Spory s ministry
A vidíte tam ještě jiné potenciální zdroje pro příjmy, nějaké oblasti, kam teď vláda třeba i z ideologických důvodů nesahá?
Vidím, je třeba dlouhodobě nastavit režim ekonomiky založené na přidané hodnotě. Beru, že v minulých letech bylo třeba vypořádat se s mimořádnými situacemi, jako byl covid nebo energetická krize.
Moje strategie je Country for the Future. Není z hlavy osvíceného Havlíčka, posbíral jsem si to ve skandinávských zemích, Německu, Švýcarsku, USA, Dánsku, Koreji nebo Izraeli. Dali jsme dohromady nástroje, které začaly tyto země využívat před deseti až patnácti lety. Přes investice do výzkumu, inovací a nových technologií vytvořily podhoubí a zázemí, které je posunulo a zcela změnilo.
Tato vláda má sice ministryni pro vědu, výzkum a inovace (Helenu Langšádlovou z TOP 09 – pozn. red.), ale ta tomu rozumí asi stejně jako já složení Marsu.
Nemáme kompetentní lidi a tahouny ve vládě, kteří by si to přisvojili a dokázali motivovat zbytek vlády, aby se vydal tímto směrem.
Ještě zpět k ČEZ. Nové jaderné reaktory jsou také biliony a strategická investice na desítky let dopředu. Dokážete si s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN) sednout za jeden stůl a jednat o tom? Z vládně-opozičních protivníků se zdáte jako ti nejvíce nesmiřitelní.
Bohužel se to dostalo do této situace. Troufám si říci, že dnes už to asi možné není. Že bychom se osobně nenáviděli, to v tom není.
Mým protějškem je třeba i pan ministr Kupka. Popravdě řečeno, nic moc si také nedarujeme, vjedeme si do vlasů, hádáme se o způsob financování, ale je to z mého pohledu normální běžný politický boj koalice vs. opozice.
Dokážeme si poté sednout za stůl a říct si priority v oblasti dopravy. V něm pořád vidím někoho, kdo navázal na naše investice a výstavbu, navíc má snahu, aby se dál stavělo.
U ministra Síkely to tak bohužel není. Nehraje za tým, nehraje za Českou republiku, hraje za svoji osobní kariéru, přišel tam jako typický korporátní bankéř, který si chce udělat další zářez a dnes už přemýšlí, co bude dělat, až bude mimo ministerstvo.
Není to srdcař a na vládě má slovo asi jako vrchní, který tam nosí kafe a nebere ho nikdo vážně.
Otázky a odpovědi: Vláda chce závazné nabídky na čtyři velké jaderné bloky
Číst článek
Takže česká jaderná kontinuita bude – navzdory vašemu vztahu s panem Síkelou?
Na jadernou kontinuitu má ale Síkela vliv asi tak jako moje maminka. To není vůbec o něm, jádro si drží pod kontrolou pan premiér, což je správně.
Co se týká ČEZ, ten má zase pod kontrolou ministr financí. Taky se mi nemusí leccos líbit, ale z mého pohledu je to větší pojistka, než když to kontroluje ministr průmyslu.
Takže s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) máte vztahy trochu lepší? Loni jste dával Stanjuru se Síkelou do jednoho pytle jako „přezíravé a arogantní“.
Dvojdomek bychom spolu určitě nestavěli. Pan premiér asi nemůže mít většího kritika, než jsem já. S ministrem Stanjurou si také v mnoha věcech nerozumím a jsem názoru, že většinu věcí, které dělá, nedělá správně.
Ale mám pocit, že když se jedná, nakonec se věcná rovina najde a dokážeme si aspoň říct některé základní věci. Nepřerostlo to do extra osobní roviny.
