PRŮZKUM: Téměř tři čtvrtiny Čechů se bojí dopadů schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci
Bojíte se, že bude mít vysoký schodek státního rozpočtu vliv na vaši finanční situaci? Pokud ano, tak nejste sami, strach z toho totiž má většina Čechů. Na konci června se na to exkluzivně pro Radiožurnál zeptala více než tisícovky Čechů agentura Median.
Dopadů vysokých rozpočtových deficitů se podle zjištění výzkumníků bojí 72 procent Čechů. Jde hlavně o mladší lidi ve věku od 18 do 29 let a také lidi se základním vzděláním. Častěji mají obavy z negativních dopadů schodku státního rozpočtu také lidé z nejmenších obcí. A víc se jich obávají třeba i voliči předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
Schodek rozpočtu se v pololetí oproti květnu snížil o 56 miliard, přesto je druhý nejhorší v historii Česka
Číst článek
„Může to být provázané s celkovou komunikací, kdy pan Babiš neustále ve svých vystoupeních mluví o tom, jak vláda ožebračuje. Lidé to možná do určité míry ani nepocítí, ale můžou reflektovat tato mediální sdělení,“ popisuje pro Radiožurnál ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Vysokého deficitu rozpočtu se naopak tolik nebojí lidé žijící v Praze, voliči Petra Pavla a vládní koalice a také absolventi vysokých škol.
Jak deficit řešit?
Kabinet Petra Fialy už dříve avizoval, že chce schodek rozpočtu na příští rok udržet maximálně na 270 miliardách korun. Z průzkumu ale vychází, že Češi tolik nesouhlasí s tím, jak toho chce vláda dosáhnout.
Naprostá většina lidí si myslí, že stát by si měl, jak se říká „zamést před vlastním prahem“. Šetřit hlavně na výdajích za státní správu, pro zefektivnění jejího chodu je podle průzkumu skoro 90 procent Čechů. Souhlasí s tím hlavně muži, vysokoškolsky vzdělaní lidé a také voliči koalice Spolu a prezidenta Petra Pavla.
Většina lidí naopak nesouhlasí se snižováním valorizace důchodů nebo různých dávek – pro je jen asi třetina. A ještě méně lidí podporuje zvýšení daní – jen 16 procent. Pro jejich zvyšování jsou hlavně studenti a lidé z Prahy.
Konsolidační balíček
Vláda Petra Fialy (ODS) ale chce veřejné finance krotit pomocí tzv. konsolidačního balíčku. Celkem chce kabinet v příštích dvou letech ušetřit 150 miliard korun. Nejvíc navrhuje škrtat v dotacích, plánuje ale také daňové změny – třeba návrat ke dvěma sazbám DPH, a to k základní jednadvacetiprocentní a snížené dvanáctiprocentní. V té by byly třeba potraviny, naopak vyšší daň by platila pro alkohol, tabák nebo nemovitosti.
Poslanci otevřou jednání o vládním konsolidačním balíčku. ‚Budeme mluvit dlouho,‘ vzkazuje opozice
Číst článek
Proč chce vláda schodek snižovat, vysvětlil už dříve premiér Petr Fiala z ODS: „Když bychom to neudělali, tak bude deficit státního rozpočtu v příštím roce vyšší o 94 miliard, v roce 2025 o 148 miliard. A to je něco, co si nemůžeme dovolit.“
Konsolidační balíček začne v úterý projednávat Sněmovna. Opozice ale s návrhem nesouhlasí a předem ohlásila, že ho chce blokovat. Třeba podle šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové balíček poškodí českou ekonomiku a zpomalí její růst. Další poslance proto bude přesvědčovat, aby hlasovali proti balíčku.
Výhrady proti němu mají třeba i odbory, chtějí proto poslancům poslat různé pozměňovací návrhy.
„Rozhodně to budou benefity, daňové změny, je to DPH. To jsou určitě věci, o které požádáme poslance, aby je načetli při jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal odborový předák Josef Středula, jenž bude v pondělí jednat s vládou a zaměstnavateli na tripartitě.
Celý legislativní proces s konsolidačním balíčkem chce vláda stihnout do konce roku, aby opatření začala platit od ledna.
