Zuzana Čaputová vstoupila do posledního roku svého prezidentského mandátu a za deset měsíců Slováci vyberou jejího nástupce. O možných vyzyvatelích se mluvilo ještě před tím, než oznámila, že mandát nebude obhajovat. iROZHLAS.cz přináší přehled pravděpodobných kandidátů, z nichž někteří už své úmysly potvrdili, jiní váhají nebo zatím mlží. Jaká je jejich podpora, je zatím nejasné. I proto, že dosud neexistují průzkumy bez současné prezidentky.

Bratislava 5:00 24. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ivan Korčok

V tuto chvíli se jako o největším favoritovi na příštího slovenského prezidenta mluví o bývalém ministru zahraničí a dlouholetém diplomatovi Ivanu Korčokovi. Dosud opakovaně uváděl, že by kandidoval pouze v případě, když se Čaputová rozhodne mandát neobhajovat.

V ministerské funkci působil v letech 2020-2022 jako nestranický nominant pravicově liberální strany SaS, jako velvyslanec dříve Slovensko zastupoval v USA a v Německu, před dvaceti lety také mimo jiné pomáhal vyjednávat vstup do NATO.

„Zdá se, že veřejná objednávka, která přešla z Andreje Kisky na Zuzanu Čaputovou, jde teď směrem k Ivanu Korčokovi,“ popsala komentátora deníku SME Zuzana Kepplová.

Kromě SaS se dá čekat, že bude Korčok přijatelným kandidátem i pro liberálně centristické Progresivní Slovensko a podporu mu vyslovil i exprezident Andrej Kiska.

Otazníkem je u Korčoka ovšem jeho případná motivace znovu se politicky angažovat. S výhledem na zářijové předčasné parlamentní volby jej přemlouval šéf SaS Richard Sulík, aby za stranu kandidoval, dokonce mu měl za určitých podmínek nabídnout i post předsedy a lídra SaS. To však Korčok odmítl.

Robert Mistrík

V minulých volbách před čtyřmi lety sehrál vědec a podnikatel Robert Mistrík klíčovou roli. Podpora prozápadně orientovaných voličů totiž byla rozdělena mezi Čaputovou a Mistríka a oba kandidáti se domluvili, že odstoupí ve prospěch toho, kdo z nich bude mít vyšší preference.

Nyní se do veřejného prostoru vrátil, mluví o tom, jak je „plně ponořený do politiky“ a že jej prezidentský souboj láká. Zatímco před lety jí při cestě do Grasalkovičova paláce ustoupil, v poslední době prezidentku Čaputovou neváhal kritizovat.

Slovenská prezidentka Čaputová se nebude ucházet o znovuzvolení. Mandát jí končí v červnu 2024

Číst článek

„Začíná být velkým zklamáním. Začala velmi dobře, ale s nástupem pandemie, inflace, vládních krizí a války na Ukrajině se osobnostně i politicky úplně ztratila,“ řekl například před půl rokem.

I Mistrík je přitom podobně jako Korčok spjatý se stranou SaS, v letech 2009-2012 byl jejím členem a při jeho nedokončené kandidatuře na prezidenta jej partaj podporovala. Nyní je ale pravděpodobnější, že je favoritem této strany spíše exministr zahraničí.

„Mistrík je člověk, který jde do všeho naplno. Pokud do voleb půjde, bude to pro všechny ostatní silný soupeř,“ domnívá se politolog Grigorij Mesežnikov.

Kandidát KDH

Svého zástupce by do voleb ráda vyslala tradiční křesťanskodemokratická strana KDH, která je poslední dvě volební období mimo parlament.

V úvahu připadá například europoslankyně Miriam Lexmann, která je mimo jiné manželkou předsedy KDH Milana Majerského.

Štefan Harabin

Zatímco Ivan Korčok nebo Robert Mistrík by byli zastánci hodnotového světa blízkého posledním dvěma prezidentům Kiskovi a Čaputové, svého silného kandidáta hledají i národovecké a euroskeptické politické proudy.

Ty dnes zastupují strany od Smeru Roberta Fica přes krajně pravicovou Slovenskou národní stranu (SNS) až po neofašistickou Republiku.

Útoky na Čaputovou přebily dno, na jaké jsme byli na Slovensku zvyklí, říká o jejím rozhodnutí expert

Číst článek

Bývalý ministr spravedlnosti a předseda nejvyššího soudu Štefan Harabin si myslí, že už svého kandidáta tato část společnosti našla. Jeho. Kandidoval už v roce 2019 a se ziskem 14,3 procenta hlasů byl třetí. Že se prezidentem nestal, ale příliš neunesl a prohlásil se za vítěze.

Krátce poté si založil stranu Vlasť, se kterou se účastnil parlamentních voleb v roce 2020, ta ale se ziskem 2,9 procenta nedosáhla ani na štědrý finanční příspěvek, skončila v konkurzu a zůstaly po ní dluhy.

Přesto Harabin zůstal jedním z nejvýraznějších představitelů slovenského antisystému, když odmítal nošení roušek, očkování proti covidu-19 a nyní schvaluje ruskou invazi na Ukrajinu, za což čelí obžalobě. Uvedl, že na místě Putina by udělal to samé, protože „je historickou povinností Ruska zlikvidovat ‚ukronacisty‘“.

Že boj o post hlavy státu zkusí znovu, ohlásil už loni v létě. „Harabin už dlouho hlásí, že bude kandidovat, i když je to velký exot, u kterého je otázka, zda ho považovat za plně příčetného,“ říká politolog Mesežnikov.

Harabin je jako neřízená střela, útočí jak na prezidentku Čaputovou, tak i na jemu názorově bližší politiky jako Robert Fico či Marian Kotleba, ale i na generálního prokurátora Maroše Žilinku, kterého nazývá například „skrytým lotrem George Sorose“.

Kandidát Smeru

Ve volbách 2004 a 2009 dlouhodobě nejsilnější slovenská politická strana Smer podpořila Ivana Gašparoviče, v roce 2014 se prezidentského klání zúčastnil Robert Fico, jenže ve druhém kole prohrál s Andrejem Kiskou.

Před čtyřmi lety Smer nasadil eurokomisaře Maroše Šefčoviče, který však doma na Slovensku nebyl příliš známý a ve druhém kole jej porazila Zuzana Čaputová.

Čtyři měsíce do voleb. Nové politické uspořádání může ohrozit slovenskou pomoc Ukrajině, varuje Čaputová

Číst článek

S výhledem na nadcházející volby už předseda Smeru Fico avizoval, že strana postaví vlastního „proslovenského“ kandidáta. To se váže k četným urážkám, kterými představitelé Smeru častují prezidentku Čaputovou. Mimo jiné ji obviňují z toho, že je „americká služka“.

Kandidatura samotného Fica je velmi nepravděpodobná. „Je jasné, že Fico už nebude kandidovat, protože předminule prohrál,“ říká Mesežnikov.

V souvislosti s možnou kandidaturou na hlavu státu za Smer se mluví i o generálním prokurátorovi Maroši Žilinkovi. Komentátor Marián Leško dal této možnosti před pěti měsíci dokonce 95% šanci. „Žilinka má šanci spojit voliče od Smeru až po Republiku,“ domnívá se.

Generální prokurátor však záhy reagoval, že o kandidatuře na prezidenta nikdy neuvažoval. „Složením slibu 10. prosince 2020 začalo plynout mé sedmileté funkční období ve funkci generálního prokurátora SR, které míním naplnit,“ uvedl.

Kollár válčí s jednou z matek svých dětí. Veřejně propírané facky a alimenty mohou ohrozit jeho partaj

Číst článek

Podle politologa Mesežnikova chybí Žilinkovi charakterové vlastnosti pro samotnou kampaň, navíc je pro Roberta Fica ve funkci generálního prokurátora velmi užitečný, protože v ní podle něj de facto dohlíží na Ficovu beztrestnost.

Kandidát Hlasu

Strana Hlas expremiéra Petera Pellegriniho má dlouhodobé preference kolem patnácti procent a naznačuje, že má v plánu do prezidentského klání poslat vlastního kandidáta. Podle poslance Erika Tomáše chce ale Hlas řešit konkrétní jména až po zářijových parlamentních volbách.

Jednou z variant je kandidatura samotného Pellegriniho, jehož primárním cílem je sice vrátit se do vlády, nejlépe jako premiér, z dřívějšího prvního místa v posledních průzkumech se ale Hlas aktuálně propadl na druhé či dokonce třetí místo.

Pellegrini už byl premiérem a předsedou parlamentu, k sesbírání kompletního tria nejvyšších ústavních funkcí mu chybí už jen post hlavy státu.

Papežovo požehnání na smiřování politických proudů vydrželo Čaputové jen půl roku, upozorňuje Mikloško

Číst článek

Na začátku června uvedl, že na tento úřad neaspiruje. „Tím jsem se nikdy nezaobíral. I když se někdy ze srandy říká, že je to jediná funkce, kterou jsem ještě nezastával,“ zmínil s tím, že má ještě chuť na Slovensku něco měnit, což z úřadu prezidenta příliš nejde.

Přestože popularita strany Hlas mírně uvadá, Pellegrini se po boku Čaputové dlouhodobě drží na čele žebříčků oblíbenosti slovenských politiků. Když se agentura Focus nedávno ptala, koho by chtěli Slováci za prezidenta, skončil Pellegrini za Čaputovou na druhém místě. Podle bookmakerů je nyní po Korčokovi největším favoritem na zisk funkce hlavy státu.

Kromě Pellegriniho se v Hlasu mluví o dlouholetém představiteli umírněné slovenské levice a diplomatovi Peteru Weissovi. V 90. letech stál za transformací Komunistické strany Slovenska na sociálnědemokratickou Stranu demokratické levice (SDĽ), následně byl v letech 2009-2013 velvyslancem v Maďarsku a poté až do roku 2020 v Česku.

Jinou alternativou by mohl být i bývalý ministr zahraničí (2006-2009) z první vlády Roberta Fica Ján Kubiš. Je zastáncem pevného zakotvení Slovenska v NATO a EU, posledních více než deset let působil jako velvyslanec OSN v Afghánistánu, Libyi, Libanonu a Iráku.

Původně uvažoval o kandidatuře už před čtyřmi lety, letos podle svých slov boj o prezidentský post „serózně zvažuje“. V současné době si ověřuje, zda má podporu a avizuje, že by nechtěl být stranickým nominantem, ale občanským kandidátem.

„Nebudu oslovovat žádnou stranu, ale kdyby mi Smer nebo jiné strany vyslovily podporu, tak bych to neodmítl,“ zmínil pro Denník N, avšak doplnil, že se s Ficem neviděl prakticky od té doby, co skončil v jeho vládě. V rozhovoru také zmínil, že jsou jeho názory „určitě kompatibilnější“ se stranou Hlas.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít