Gašparovič, Kaľavský, Kučerka. Tři Slováci na Balkáně. Jeden bývalý šéf kontrarozvědky Slovenské informační služby, dva bývalí členové Národní kriminální agentury.
Bývalý šéf kontrarozvědky Slovenské informační služby je v bosenském Mostaru – proč a co tam dělá? Vinohradská 12 přebírá text od Investigativního centra Jána Kuciaka.
Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu.
Odpad, v němž se občas vyskytnou také domácí spotřebiče, podle Furtuly unášejí přítoky Driny, když v nich po přívalových deštích nebo tání sněhu stoupne hladina vody a zaplaví místní skládky.
Na nesrovnalosti při volbách už upozornila pozorovatelská mise Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě. Ta zaznamenala praktiky jako například kupování hlasů nebo zastrašování voličů.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová země západního Balkánu navštívila letos na přelomu října a listopadu. Zopakovala, že EU těmto státům poskytne šest miliard eur na provádění reforem.
Jedná se o další dějství vleklého sporu mezi prezidentem Republiky srbské Dodikem a vysokým představitelem, který je mezinárodním společenstvím pověřen dohledem na dodržování daytonské mírové dohody.
V minulosti se o Dodikovi mluvilo jako o prozápadním politikovi, který měl být novým, svěžím větrem v bosenskosrbské politice. V současnosti je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Dokumentarista Viktor Portel se vydal na Balkán zachytit ozvěny a palčivá traumata z dob války společně s vyšetřovatelem válečných zločinů Vladimírem Dzuro. Chtěl natočit příběh o době i lidech.
„Do projektu Zúčtování se zapojili ukrajinští investigativní novináři. Vyškolíme je o mezinárodních právních standardech,“ říká spoluzakladatelka Janine di Giovanniová pro americký rozhlas NPR.
„Lidé se mě ptají, jestli bychom se i my dopustili masakrů,“ tvrdí Dzuro. „Že oni by to nikdy neudělali. Až vám někdo zabije manžela, znásilní dceru a zapálí dům, tak si o tom můžeme promluvit.“
Bosenští Srbové si 9. ledna připomínají den, kdy v roce 1992 vyhlásili nezávislost. Šlo o jeden z milníků, které vedly k válce, v níž zemřelo 100 000 lidí.
„Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou soustavně konfrontováni představou dalšího konfliktu, což drtivou většinu z nich unavuje a vede až k jakési apatii či odchodu do zahraničí,“ popisuje Ondřej Žíla.
V čele bosenských Srbů stojí Milorad Dodik, jehož dlouho budovanou síť politických spojenectví narušila válka. Osa Putin-Orbán-Vučić-Dodik mířící z Moskvy do hloubi Balkánu ale nikam nezmizela.
V 90. letech se často hovořilo o tom, že Tito téměř půl století nutil různé národy žít společně proti jejich vůli. Po třiceti letech se objevuje fenomém, kdy lidé litují rozpadu již neexistující země.
Na začátku letošního léta unijní premiéři a prezidenti Evropskou komisi pověřili, aby bezodkladně zhodnotila pokrok Bosny a Hercegoviny v plnění stanovených kritérií.
Možnosti Ruska jsou kvůli válce na Ukrajině omezené, stále mu ale zbývá rozvratný politický vliv. Zato Čína v poslední době na Balkáně mohutně investuje a jednotlivé země chytá do dluhových pastí.
Mezi zraněnými jsou také cizinci a není vyloučeno, že budou ráno nalezeny další oběti. Ke srážce došlo v pátek kolem 21:30 poblíž města Novska, nedaleko hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Lanový most postavený čínskou společností je vzácným počinem svého druhu v době, kdy se Evropa obává, že Čína chce posílit svůj ekonomický vliv prostřednictvím investic do infrastruktury.
V červenci roku 1995 v bosenském městě zavraždili členové vojska Republiky srbské přes 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. Stovky těl obětí doposud jejich pozůstalí hledají, aby je mohli pohřbít.
K udržení šance na účast na druhém světovém šampionátu v řadě by českým basketbalistům za určitých okolností mohla v pondělí stačit v litevské Klaipedě i porážka.
„Myslím si, že na všech hráčích jsme docela dobře naskautovali, jaké jsou jejich silné a slabé stránky. Ale prostě ten doskok,“ komentoval výkon českého týmu Satoranský.
Armáda bosenských Srbů obsadila v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se Srbům rozhodli neklást odpor.
Karolína Augustová svoji práci zasvětila výzkumu migrace. Ta ji také zavedla do uprchlických táborů v Bosně a Hercegovině, dlouho také jezdila pomáhat i postiženým dětem na Zakarpatskou Ukrajinu.
Separatistické nálady podporuje jeden člen tříčlenného předsednictva Bosny Milorad Dodik, který tvrdí, že v rámci Bosny jsou bosenští Srbové „osobami druhé kategorie“.