V Mladé frontě Dnes se objevil článek, který tvrdí, že se Evropská unie chystá zakázat chov některých druhů křečků, plazů a papoušků. Nic takového ale v plánu nemá.
Oba muži figurují i v dalších kauzách. Tušl je ve výkonu trestu, má pravomocně potvrzený patnáctiměsíční souhrnný trest, Čermák si má odpykat 5,5 roku, trestu se ale vyhýbá.
V řetězových e-mailech se šíří video,které hrozí, že díky digitálnímu euru bude moci Evropská centrální banka kontrolovat, co si lidé kupují. Zatím ale není jasné, zda se „digieuro" vůbec zavede.
Sami zpravodajci na začátku války na Ukrajině žádali – bez ohledu na zákon – o blokaci vytipovaných stránek, které označili za dezinformační. Že by šlo o stejný případ paniky, odmítají.
Běžný recept, jak se s dezinformacemi a spol. vypořádat, vypadá jednoduše: vzít rozum do hrsti, nevěřit každému nesmyslu, nenaletět podvodníkům, udržet si odstup.
Část obyvatel slovenské obce Muráň vidí v americkém miliardáři Sorosovi hrozbu, která má ovlivnit volby. Jeho jméno používají k zastrašování lidí dezinformacemi někteří politici jako Robert Fico.
Prezident k Valnému shromáždění promluvil 19. září, celý jeho projev je na záznamu na webu OSN. Ze záběrů ze začátku i konce projevu je patrné, že v sále jsou kromě něj přítomní ještě další státníci.
Šířením dezinformací se sice Evropská unie věnovala už před aktuální ruskou agresí na Ukrajině, ale nebylo pro EU hlavní prioritou. To se ale podle analytika změnilo.
Pro mě jako novinářku je důležité setkávat se s lidmi, kteří jsou z různých bublin a mají různé názory. Potřebujete mít přehled, co se děje ve světě, co zajímá lidi, co je trápí, říká Jana Magdoňová
Tušl byl odsouzen k patnáctiměsíčnímu trestu vězení. Ve zmíněném trestu je zahrnuto i předchozí odsouzení za nenávistné výroky o Ukrajincích, kterým se Nejvyšší soud zabýval nedávno.
Nejvyšší správní soud potvrdil dřívější rozsudek, podle kterého snahy státu o blokování dezinformačních webů v souvislosti s útokem na Ukrajinu nepředstavovaly nezákonný zásah do práv veřejnosti.
Podle Jana Charváta z Institutu politologických studií FSV UK pracuje ministerstvo vnitra u svých pravidelných zpráv o stavu extremismu v ČR s terminologií popisující stav věcí před deseti lety.
Titulky médií popisující soužití Romů s Ukrajinci mají hodně daleko k popisu vzájemné tolerance a láskyplného vztahu. Ukazuje se ovšem, že je do velké míry důsledkem dezinformací.
Podle soudu se Čermák loni ve videu na facebooku vymezoval vůči novele pandemického zákona a podněcoval diváky, aby aktivně, i za použití násilí, zabránili jejímu projednání a přijetí.
„Když se ale svět dostane do komplikované situace, jako je například pandemie nebo válka, dokonce i lidé, kteří mají průměrnou úroveň tolerance nejistoty, začnou nejistotu prožívat.“
„V Sokolově dva Ukrajinci pobodali 11letého chlapce. Chtějí to ututlat, pojďte něco udělat,“ stálo v nepravdivém příspěvku, který již na nelze dohledat. Místo ní nyní visí vyvrácení informace.
Že vláda proti konspiracím a dezinformacím nebojuje dostatečně, si myslí 63 % společnosti. Naopak za dostatečný považuje boj proti dezinformacím necelá pětina společnosti, konkrétně 18 %.
Zatímco se pozornost Evropanů upírá na konflikt Ruska s Ukrajinou, v Indo-Pacifiku roste čínská hrozba. Japonská expertka Kyoko Kuwaharaová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz popsala čínské vlivové operace.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
„Estonsko pro Rusko není a nikdy nebylo příliš zajímavé. Ale i tak se nás snaží ovlivňovat. A prostě s tím budeme muset nějak naložit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz bezpečností expert Ranier Saks.
Podle výzkumníků Paulíny Tabery a Matouše Pilnáčka z CVVM může klesající důvěra v politické instituce a média vést k autoritářskému systému či společnosti, která bude plná apatie.