Gaza z místa. Získali jsme svědectví Lékařů bez hranic přímo z Rafahu. A informacemi o aktuálním dění ho doplní blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu.
Šíitští rebelové od listopadu útočí téměř denně na obchodní lodě na této klíčové námořní trase a tvrdí, že tak činí v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy.
Izraelští vojáci podle něj do davu nestříleli. Někteří svědkové tvrdí opak, izraelská strana ale mluví o výstražných výstřelech. Palestinské úřady uvádějí, že zemřelo přes sto lidí.
Palestinské hnutí Hamás by podle nabídky, na které se shodli vyjednavači minulý týden v Paříži, mělo propustit 40 rukojmích. Za každého propuštěného by pak Izrael pustil z věznic deset Palestinců.
„Je možné Hamás oslabit nebo zničit jeho operační schopnosti, ale je problematické ho kompletně zničit,“ upozorňuje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.
Neustálé nálety, v ulicích mrtvoly. Skoro vůbec žádná voda, hlad a extrémní podmínky. U hraniční zdi s Egyptem v nevelkém městě Rafahu se tísní půl druhého milionu obyvatel.
Premiér v rozhovoru pro Radiožurnál komentuje kromě pondělní demonstrace části zemědělců v Praze také vládní postoj k Izraeli a situaci v Gaze nebo zda Česko potřebuje čtyři nové jaderné bloky.
Před ofenzivou v Rafáhu a humanitární katastrofou, k níž by mohla vést, v pátek varoval i Macron, který na tiskové konferenci rovněž řekl, že uznání palestinského státu není pro Francii tabu.
Izraelskou vládu vyzývá k přerušení bojů v Pásmu Gazy řada zemí. V pořadu Plusu Pro a proti diskutují bývalá vedoucí úřadu v Ramalláhu Dáša van der Horst a poslanec Petr Beitl (ODS).
Diaa Al-Kahlouta, 38letého palestinského novináře, zadržely 7. prosince izraelské jednotky na severu pásma Gazy. Poté, co byl propuštěn a vrátil se do Pásma Gazy, hlasitě odsoudil izraelské výslechy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že Izrael nemá v úmyslu znovu obsadit Gazu. Čelí ale tlaku ministrů vlastní vlády, kteří záměr podporují – a ti by třeba mohli jeho vládu „svrhnout“.
Dětem, které tvoří téměř polovinu z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy, brutální válka zničila život. Ačkoli Izrael tvrdí, že se snaží zabránit civilním obětem, mimo jiné pomocí příkazů k evakuaci.
Fakt, že soud spatřuje riziko, že v Gaze by mohlo docházet ke genocidě, Izrael podle Milana Lipovského z Právnické fakulty UK cítí jako morální újmu. „To je ostuda pro každý stát,“ konstatuje.
Příměří by nastalo výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které zadržují teroristé Hamásu. Vyjednávání vedou Američané, podle nich ale stále není shoda v některých důležitých bodech.
„Genocida je absolutně zakázána za všech okolností a je zcela jedno, jestli k ní dochází v době míru nebo v době války,“ říká Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Biden na dotaz novinářů řekl, že vznik palestinského státu není nemožný ani za úřadování Netanjahua, který se proti němu staví. „Myslím, že se nám podaří něco vymyslet,“ řekl.
„Myslím, že se nám podaří něco vymyslet,“ řekl na další dotaz prezident USA, který naznačil, že by řešením mohl být vznik palestinského státu, jenž by neměl vlastní armádu.
Izraelci si připomněli 100 dnů od teroristického útoku Hamásu. S příbuznými unesených se při své návštěvě Izraele setkal také Petr Pavel. Přislíbil pomoc a přímluvu při své následné cestě do Kataru.
Snížení počtu izraelských vojáků nasazených v Pásmu Gazy podle činitele umožní některým záložníkům vrátit se do civilního života. To má mimo jiné podpořit válkou poškozenou izraelskou ekonomiku.
Za propuštění rukojmích a výraznější aktivity vlády k tomu směřující v Izraeli opakovaně protestují tisíce lidí. Pokud bude možné uzavřít životaschopnou dohodu, podle Netanjahua se tak stane.
Prezident Macron má zato, že pokud je vůbec možné Hamás vykořenit, válka s tímto cílem potrvá nejméně deset let. Od svého vzniku v roce 1987 přežil Hamás opakované pokusy o odstranění svého vedení.