Podle dosavadních údajů z počátku března česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o 0,2 procenta a mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta.
Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta, uvádí Český statistický úřad.
„Podstatná část inflace byla doma upečená, uvařená a taky jsme si ji tady doma, tak říkajíc, snědli. Nesouvisela s tím, co jsme si přivezli ze zahraničí,“ vysvětluje ekonom Mojmír Hampl.
Proti loňskému říjnu se snížily tržby za prodej potravin o 2,7 procenta a nepotravinářského zboží o procento, za pohonné hmoty se naopak zvýšily o 0,8 procenta.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Zájem o bitcoin vyvolává očekávání, že se ve Spojených státech blíží schválení bitcoinových ETF. Od začátku letošního roku si bitcoin připsal přes 120 procent.
Dovozená auta z Číny se nyní na prodeji aut v Rusku podílejí 49 procenty. Před válkou, konkrétně v červnu 2021, tento podíl činil sedm procent, ukazují údaje analytické společnosti Autostat.
Maďaři se snaží udržet si hodnotu svých úspor tím, že je vybírají z bank a investují raději do státních dluhopisů, nejčastěji těch navázaných na inflaci.
V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP ve výši 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst.
Nezaměstnanost stoupla z červnových 3,3 procenta na červencových 3,4 procenta. Oproti loňskému roku je bez práce o 18 tisíc lidí více. Přesto je podle ministra Mariana Jurečky situace dobrá.
Mezi chudší polovinou rodin s dětmi narostl z 10 na 17 procent počet extrémně ohrožených domácností, tedy těch, které mají výdaje vyšší než příjmy a úspory maximálně na dva měsíce.
Bankéř přičítá velký podíl na současném stavu ČNB. „Když už téměř dva roky máme dvoucifernou inflaci, a byla už téměř 20procentní, je legitimní se kouknout do sousedství a říci, proč nemáme euro.“
Dolar je na ústupu. Možná. Někteří to říkají s nadšením, jiní s obavou. O odchodu od dolaru se v posledních měsících stále častěji mluví třeba na Blízkém východě.
Češi tak ekonoma a exguvernéra ČNB Miroslava Singera pracují dlouho a hodně, ale dobrý výsledek to nepřináší. Podle Singera by jedním z řešení mohlo být omezení poptávky plynoucí ze škrtání deficitu.
Do budoucna by se měla cena dálničních známek pravidelně valorizovat tak, aby zohledňovala vývoj inflace. Ke zvýšení bude docházet kumulativně, aby se cena stanovila vždy na celé stokoruny.
Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94 miliard platila již od roku 2024.
Některé domácnosti šetřit nemohou, protože jim zkrátka na uspoření peníze nezbývají. Finanční rezervu si vůbec nemůže tvořit devět procent respondentů.
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty podle statistiků nejvíce přispěl zejména průmysl a v mezičtvrtletním srovnání také odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní mimo jiné závislá řada českých firem. Podle německé centrální banky se vrátila v letošním prvním čtvrtletí k růstu.
„Zásadní je, zda vláda začne aktivně likvidovat strukturální schodek, tedy rozdíl mezi pravidelnými příjmy a výdaji. Ten je větší než 200 miliard a nezmizí sám od sebe,“ upozorňuje Miroslav Kalousek.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
S přísnějšími pravidly ze strany ČNB a vysokými úrokovými sazbami zvyšujícími měsíční splátky totiž musely některé domácnosti zamýšlenou hypotéku snížit.
