Vláda ve středu schválila nařízení, které od září snižuje maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent.
Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl kromě příjmu žadatelů posuzovat také jejich majetek. Podle ekonoma Petra Janského to může vést ke snahám systém obcházet. „Proto s tím musíme pracovat,“ říká.
Premiér Fico zopakoval svůj trvající postoj, že slovenské finance jsou v katastrofálním stavu, že jsou rozvrácené, ale že nebude ozdravovat na úkor snížení sociálního standardu.
„Chtěl bych, abychom daňové zvýhodnění rodin s více dětmi realizovali ještě do konce volebního období. Ostatně je to priorita, kterou máme ve společném programovém prohlášení vlády,“ říká Jurečka.
Finanční správa finišuje s přípravou veřejné zakázky na nový daňový informační systém. Díky němu by pak mohla lidem posílat už předvyplněná daňová přiznání. Stačilo by je jen podepsat a poslat zpátky.
„Počítá se s tím, že uchazeči budou mít možnost podat až tři přihlášky, na kterých budou prioritizovat volbu školy nebo oborů, a budou moci podávat přihlášku elektronicky,“ uvedla mluvčí resortu.
„Navržené kroky jsou klíčové změny vedoucí k lepší udržitelnosti systému, nejedná se však o zásadní důchodovou reformu. To, co nás čeká, je, že se musíme oprostit od dotační ekonomiky,“ říká Nerudová.
Stanjurova slova k rozpočtu jsou optimistická a docela vtipná. Šanci dodržet schodek má ovšem vláda jen za podmínky, že z výdajů zcela jistě během příštích měsíců vyškrtá 20 miliard korun.
„Stejné peníze, které by obcím přišly navíc, by dostal stát díky snížení podílu na sdílených daních. Například DPH, daní z příjmů právnických nebo daní z příjmu fyzických osob,“ řekl Stanjura.
„Pokud si budeme vyprávět příběhy o muslimské invazi, které neustále opakuje Viktor Orbán a francouzští extrémisté, pak vzniknou napříč Evropou nálady podobné antisemitismu z 19. století.“
„Nebudeme ustupovat v jednotlivých věcech tlaku, který bude z mnoha stran. Mnoho lidí si zvyklo, že máme dotační ekonomiku, žijí z dotací,“ prohlásil. Není možné mít daňový systém plný výjimek.
V úvodní řeči premiér Petr Fiala (ODS) také upozornil, že ačkoliv se některé daně zvýší, kabinet se chce soustředit na to, aby dopady na občany byly co nejnižší.
„Ta reforma je promyšlená a v dlouhodobém horizontu může vést ke stabilizaci důchodového systému, i když stále počítám s tím, že důchodový účet bude deficitní,“ poznamenal prezident.
Kovanda si myslí, že nalézt úspory za 100 miliard korun pouze škrty a úsporami možné je. Připomíná, že ministr financí už například přišel s tím, že proškrtá desítky miliard na dotacích.
„Nemůžeme zvyšovat daně na úroveň Německa nebo Rakouska, které nabízejí podnikatelům mnohem kvalitnější veřejné statky a služby a stabilnější a ziskovější podnikatelské prostředí,“ říká Skopeček.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
„Zda chce vláda řešit deficit státního rozpočtu, musí zvyšovat daně a DPH je jedním z hlavních příjmů rozpočtu,“ říká expert. Ekonom upozorňuje, že zvednutí DPH by dopadlo na nižší příjmové skupiny.
„Zásadní je, zda vláda začne aktivně likvidovat strukturální schodek, tedy rozdíl mezi pravidelnými příjmy a výdaji. Ten je větší než 200 miliard a nezmizí sám od sebe,“ upozorňuje Miroslav Kalousek.
