Body bude dál probírat na jednání vládní pětikoalice. To je plánováno na středu. Na úterním jednání takzvané tripartity se tak zástupci vlády nerozhodli, zda návrhy změn přijmou.
Co chtějí odboráři na schůzce prosadit? Proč se tolik zasazují o zachování současné podoby zaměstnaneckých benefitů? Poslechněte si rozhovor s odborovým předákem Středulou.
V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP ve výši 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst.
Bitva obcí se státem o to, kdo bude mít jaký příjem z jakých daní, zatím neskončila. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS očekává dohodu do konce srpna.
Představitelé krajů a obcí se zatím nedohodli s ministrem financí na změnách v rozpočtovém určení daní. Hejtmani by chtěli prosadit svou změnu kritérií, podle kterých by se měly finance přerozdělovat.
Kraje přišly s jiným návrhem rozdělení daní. Tvrdí, že pokud na tom mohou některé kraje tratit. Aktuálně jednají s ministrem financí, ale shodu zatím nenašly.
Jaké DPH bude na hygienické pomůcky či noviny a jak se změní podíl obcí z vybraných daní? Nedořešené otázky vládního úsporného balíčku, o kterých bude kabinet po krátkém volnu v nejbližší době jednat.
Dotační program Oprav dům po babičce je dle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) špatně nastavenou sólo akcí ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Dojde ke změně?
„Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a podaří se nám dodržet plánovaný schodek,“ uvedl ministr financí Stanjura.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
„Vítězství v této arbitráži uhájí státnímu rozpočtu vysokou sumu 3,6 miliardy korun a zadruhé potvrzuje legitimní právo státu a samospráv na přiměřenou regulaci hazardu,“ sdělil ministr Stanjura.
Dlouho to vypadalo, že nedochází k velkým přesunům podpory mezi vládní pětikoalicí a opozicí. Pokud ano, šlo o přesuny od jedné vládní strany k jiné, jinak byly obě skupiny v zákopech. To už neplatí.
Co vadí hnutí ANO na vládním návrhu změny pravidel pro odchod do předčasného důchodu? Tomáš Pancíř se ptal stínového ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky.
„Navržené kroky jsou klíčové změny vedoucí k lepší udržitelnosti systému, nejedná se však o zásadní důchodovou reformu. To, co nás čeká, je, že se musíme oprostit od dotační ekonomiky,“ říká Nerudová.
Stanjurova slova k rozpočtu jsou optimistická a docela vtipná. Šanci dodržet schodek má ovšem vláda jen za podmínky, že z výdajů zcela jistě během příštích měsíců vyškrtá 20 miliard korun.
Samotný konsolidační balíček je uměním možného, kde je nutné vzít do úvahy, že vláda má pět koaličních stran. Druhým faktorem je to, že devastace rozpočtu probíhala mnoho let.
Z pohledu veřejných financí to je mimořádné opatření, přesto se do něho pustily už čtyři předchozí vlády, a nutno uznat, že kabinet Klause, Špidly, Fischera i Nečase prosadily svůj balíček do praxe.
Snížení sazby daně loni navrhla vláda kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení sazby by mělo státu přinést za každý měsíc asi 800 milionů korun navíc.
„Jako ministr jsem do Sněmovny chodil z povinnosti. Teď jsem pokornější,“ popisuje místopředseda ANO a předseda stínové vlády Karel Havlíček. Pro iROZHLAS.cz mluvil i o tom, jaký je život v opozici.
„Vláda nyní hospodaření za první polovinu roku vyhodnotí a rozhodne, zda bude nutné provést úspory,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.
„Stejné peníze, které by obcím přišly navíc, by dostal stát díky snížení podílu na sdílených daních. Například DPH, daní z příjmů právnických nebo daní z příjmu fyzických osob,“ řekl Stanjura.
Vyplývá to ze závěrů dohlídky, kterou kvůli reklamě provedlo ministerstvo financí pod vedení Zbyňka Stanjury (ODS). Server iROZHLAS.cz je má k dispozici.
Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.