Kabinet ve středu také rozhodl, že nebude v rozpočtu na příští rok snižovat tarifní platy státních zaměstnanců o pět procent, jak původně zvažoval, ale ponechá je na úrovni letošního roku.
Na straně Fialovy vlády stojí pevná většina poslanců a senátorů, patrně proto má tendenci protlačovat své představy o konsolidaci veřejných financí silou.
Jeden úsporný balíček nestačí, ministr financí řeší, kde dál ušetřit. Mezitím se prohlubuje schodek a občanským demokratům přebírá voliče ANO. Zvládá Stanjura svou roli?
Peníze mají získat jako kompenzaci za drahé emisní povolenky, a to zpětně za loňský rok. Resort financí ale v květnu k návrhu na vyplacení podpory napsal, že na to letos prostě nejsou peníze.
„V lednu 2026 by ze všech dat, která má stát k dispozici, mohl systém zpracovat návrh předvyplněného daňového přiznání. Jako první bychom to chtěli u daně z nemovitosti,“ plánuje ministr financí.
Letošní rozpočet je v rekordním propadu 271 miliard. Jistěže nebylo vloni na podzim možné vše propočítat. Ale ekonomové upozorňovali, že některé výnosy jsou nadhodnocené a některé výdaje podstřelené.
Ačkoliv podle kontroly v roce 2019 byl postup úředníků „efektivní“, resort pod vedením Aleny Schillerové (ANO) přesto doporučil prověřit veškerá reklamní plnění u firem z Agrofertu.
Ministerstvo školství škrty vnímá spíše nevěřícně. „Částka není návrhem ze strany ministerstva školství. Jde patrně o první verzi návrhu rozpočtu ministerstva financí,“ uvedla mluvčí Aneta Lednová.
Cílem prověrky podle ministra financí nemělo být zjišťování, kdo konkrétní firmy z Agrofertu kontroloval a s jakým výsledkem. „Potřebuji vědět, že všechno proběhlo podle zákona,“ řekl loni na podzim.
„Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z EU, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ řekl Stanjura.
„Pokud si srovnáte data z předchozího roku, tak došlo k poklesu ceny uhlí zhruba ze 400 dolarů za tunu na nějakých 160 dolarů za tunu v současné době,“ potvrdil ekonom.
Vláda chce v rámci „ozdravení“ státních financí daň z nemovitosti navýšit a přebytek si stáhnout do státní kasy. Proč je to podle Lukla špatně? A jsou samosprávy solidární se státem?
Nikdo nezpochybňuje, že zadlužování není žádoucí. Už proto, že v českých podmínkách stát není schopen nejen chytře investovat, ale často podporuje i naprosto nesmyslné projekty.
„Lidé by pak nešli na pohotovost a rovnou by volali rychlou, kdy poplatek víceméně neplatí. Tak bychom spíš péči prodražili a celý systém péče ještě víc zahltili.“
Když budeme opatrně sčítat, dopady do měsíčního rozpočtu domácností nebudou v celku stokorunové, ale spíš tisícikorunové. Co to způsobí v rozpočtu těch nízkopříjmových?
„Nebudeme zvyšovat daně,“ říkali vládní představitelé ještě nedávno. Opoziční ANO za to kabinet pranýřuje, přitom i Babišovo hnutí některé daně zvyšovalo a Alena Schillerová chtěla spořit a neutrácet.
Ministerstvo financí spočítalo, kolik se v Česku rozdělí dotací bez peněz z Evropské unie. Z toho chce ministerstvo ušetřit celkem 54,4 miliardy. Podívejte se, do jakých resortů dotace míří.
„Nevím, čím je snaha házet vydavatelům klacky pod nohy motivována. Jestli tím, že v našem oborou zároveň působí Andrej Babiš (ANO), tak si myslím, že si politici pod sebou řežou větev,“ říká Matoušek.
Vládou navrhované snížení sazby DPH u potravin o tři procentní body na 12 procent bude znamenat snížení příjmu veřejných rozpočtů o zhruba 12 miliard korun, tvrdí ministr financí Stanjura.
Premiér ocenil všechny občanské demokraty ve vládě, ale i v dalších funkcích. Vyzdvihl hlavně ministra financí Zbyňka Stanjuru. Předseda Senátu Miloš Vystrčil naopak vyzval ke zlepšení komunikace.
Konsolidační balíček zvyšuje sazbu DPH například u tištěných novin. „Nikdo nechce, aby konkrétně on platil vyšší daně. Vydavatelé novin nebudou jediní, kteří si budou stěžovat,“ říká Stanjura
Během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení ve Sněmovně by poté mělo proběhnout před létem, aby opatření snižující deficit o 94 miliard platila již od roku 2024.
Hlavní část úspor na výdajové straně tvoří rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun. Škrty se nejvíce dotknout dotací v resortech průmyslu a obchodu a zemědělství.
Konsolidační balíček přinese zvýšení firemních daní, daně z „neřesti“ nebo daně z nemovitosti Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance.