„Nebudeme zvyšovat daně.“ Vládní pětikoalice a zejména politici Spolu čelí kritice za to, že v předvolební kampani slibovali, že ozdraví veřejné finance, aniž by zvyšovali daňovou zátěž. Vládní úsporný balíček právě na tom ale z velké části stojí. Opoziční ANO za to kabinet Petra Fialy (ODS) pranýřuje, přitom i Babišovo hnutí u moci některé daně zvyšovalo a někdejší šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) vystupovala v úplné jiné roli než dnes.

Praha 6:25 22. května 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Klíčovým předvolebním slibem koalice Spolu, který si následně vládní pětikoalice vepsala i do programového prohlášení, bylo nezvyšovat daně. To vládní představitelé v mnoha případech opakovali i po volbách.

Ještě loni v říjnu vyhlašoval premiér Fiala: „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.“ Už tehdy ale kabinet například plánoval válečnou (windfall) daň.

Ekonomický a politický analytik David Klimeš si v podcastu Vinohradská 12 nebral servítky a kampaň před sněmovními volbami 2021 právě kvůli těmto slibům zpětně označil za „skrz na skrz prolhanou“.

„Jistá část politického spektra tvrdila, že vůbec žádné zvyšování daní po zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu fyzických osob nemusí být, že se to všechno proškrtá. To byla lež jako věž,“ řekl Klimeš s tím, že jinak než zvyšováním daní se desítky miliard nezískají.

Podle vládního úsporného balíčku má dojít ke zvýšení daně z nemovitostí, daně z příjmů firem, odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), daně z lihu, tabáku či hazardu atd. Přehledně ZDE.

Škrty vláda podporu neztratí. Než se změny projeví, bude to trvat a lidé se na to připraví, soudí politolog

Číst článek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že nejde o porušení předvolebních slibů, protože daňová zátěž zůstává stejná. Na tiskové konferenci zmínil, že celkové inkaso z DPH bude po snížení sazeb na 12 a 21 procent nižší než doposud. Doteď platí tři hladiny 10, 15 a 21 procent.

„Na jedné straně jsme kritizováni, že zvyšujeme daně a pak jsme vlastně kritizováni i za to, že jiné daně snižujeme. Když to říkají ti samí kritici, tak vlastně nevím, jak to myslí,“ řekl pro Radiožurnál.

Jiným příkladem porušení celkem nedávných slibů je zvýšení DPH na noviny. Ještě letos v únoru pro Deník.cz premiér říkal, že zvýšení DPH na knihy či noviny není na stole. „Nechci ohrozit média.“ Tento slib splnil kabinet jen z poloviny. Noviny by se měly z dosavadní desetiprocentní sazby přesunout do 21%, zatímco knihy po tlaku TOP 09 mají mít nulovou sazbu.

„Abych ale byl pozitivní, tak jsem moc rád, že ač to trvalo dlouho, skoro dva roky, konečně prolamujeme lež a zkoušíme rozevřené nůžky příjmů a výdajů zase secvaknout k sobě,“ pochválil vládu přeci jen Klimeš.

Velká analýza změn: Že nezvednou daně? ‚Lež jako věž‘

Číst článek

Podle politologa z Metropolitní univerzity Petra Justa si vláda dělá medvědí službu zejména v otázce komunikace. Uvedl, že kdyby nebyla tolik arogantní a byla účastnější, pak by byla v lepší situaci. „Jako by už předem říkala: Kašleme na vysvětlování. Slíbili jsme, že ozdravíme, tak ozdravíme a je nám jedno, za jakou cenu.“

I šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard (STAN) se v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus vyjádřil ve smyslu, že některé nelogičnosti v sazbách typu tichého vína nebo knih se mu jako ekonomovi špatně vysvětlují. „Někdy zvítězí i opatření, která ekonomové neumí jednoduše vysvětlit,“ přiznal.

Politolog Just se domnívá, že největším terčem kritiky bude nejspíš ODS, která má premiéra i ministra financí. „ODS dnes musí vysvětlovat, proč vláda dělá kroky, které jdou proti jejich programu. Pokud to ale dobře vysvětlí, v konečném důsledku je to nemusí zásadně poškodit,“ mínil.

Opoziční změny názorů

ANO na jednu stranu ústy bývalé ministryně financí Aleny Schillerové uznává, že je třeba veřejné finance konsolidovat, avšak daleko menším tempem, než plánuje vláda. „I naše vláda podporovala spotřební daně, podporujeme zvyšování daně z hazardu, ale chybí mi tam důsledné zdanění globálních firem,“ tvrdila.

Od ‚skrblení‘ k ‚rozpočet to unese‘. Jak se měnily názory Babiše a Schillerové na zvyšování důchodů

Číst článek

Šéf strany Andrej Babiš na druhou stranu dnes říká, že zvyšování daní není cesta. „My jsme daně vždycky snižovali. Jako ministr financí jsem prosazoval výběr daní, kontrolní hlášení, EET. Pokud se hnutí ANO dostane do vlády, daně zase budeme snižovat,“ prohlásil například v rozhovoru pro Deník.cz.

Babiš i Schillerová v době, kdy byli u vlády, růst některých daní či odvodů podporovali či rovnou prosadili.

V roce 2019 ministryně financí Schillerová vypracovala a nakonec i protlačila daňový balíček obsahující zvýšení spotřební daně z lihu, cigaret a dalších tabákových výrobků, vyšší daň z hazardních her nebo zdvojnásobení poplatku za vklad do katastru nemovitostí.

Dnešní premiér a tehdejší opozičník Petr Fiala za to vládu kritizoval za zvyšování daní a „látání děr ve státním rozpočtu“.

Co se týče alkoholu, tak už v té době tím ANO porušovalo Babišovy sliby z roku 2016 o zlevnění sudového piva. Docílit toho chtěl snížením DPH z 21 na 10 %.

Během období 2013-2020, kdy bylo hnutí ANO ve vládě, došlo celkem k pěti zvýšením hazardní daně.

Schillerová dlouhodobě podporovala zvyšování spotřebních daní z neřestí. „Jsou daně, které často souvisejí se zdravím,“ popsala s tím, že jinde v Evropě už se přemýšlí i o danění plastu.

Ve funkci šéfky státní kasy Schillerová dále vystupovala například i pro zmrazení platů státních zaměstnanců.

V roce 2019 v případě zrušení superhrubé mzdy navrhovala zvýšit zdravotní pojištění zaměstnanců, v létě připouštěla zmrazení platů státních zaměstnanců. O rok později v této věci vystupovala kvůli vysokému rozpočtovému schodku ještě ostřeji.

Už po volbách v prosinci 2021 reagovala Schillerová na rozhodnutí nové vlády zmrazit platy státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech s rozhořčením: „Zaměstnanci např. úřadů práce, krajských hygienických stanic nebo finančních úřadů dostanou nulu!“ napsala si na twitterový účet.

Půl roku před posledními sněmovními volbami pro E15 připustila možnost zvýšení daní pro zaměstnance po volbách. „Premiér dal jasný politický závazek, že snížení daně z příjmů pro zaměstnance (v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy) je pouze na dva roky.“ Také zmínila, že by na druhé straně chtěla snížit odvody pro zaměstnavatele.

O tom, jak se například měnily názory Babiše a Schillerové, když byli ve vládě a když v opozici, si můžete přečíst ZDE. Když drželi státní kasu, navrhovali často nižší valorizace důchodů nebo menší jednorázové bonusy seniorům než koaliční partneři.

V roce 2019 dokonce Schillerová pro Mf Dnes přímo mluvila o zvyšování věku do důchodu. V tom je dnes ANO nekompromisní, růst věku odchodu odmítá a sám Babiš dokonce mluví o poklesu hranice.

Jurečka pod obojí

Analytik Klimeš upozornil i na zvláštní situaci lidoveckého předsedy Mariana Jurečky. Ten byl v letech 2014-2017 ministrem zemědělství ve vládě s ČSSD a ANO, která zaváděla třetí sazbu DPH. Dnes je vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí v pravicovém kabinetu, který ze tří sazeb opět dělá jen dvě.

„Skutečně obdivuji odvahu, s jakou na tiskové konferenci seděl Marian Jurečka, protože právě on a lidovci ve vládě s Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem zaváděli druhou sníženou sazbu v roce 2015. Říkali, že bez ní republika nemůže žít. Teď se trošku změnily politické větry, tak říkají, že bez dvou sazeb to nejde a ty tři byly úplný nesmysl,“ glosoval Klimeš.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít