Erupce dluhů spojená s pandemií byla neuvěřitelná a už vůbec nikdo nechtěl věřit tomu, že se deficit nastavený na úrovni okolo 400 miliard ročně udrží, i když pandemie skončí. Jenže to se stalo.
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun.
Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.
Návrhy nyní musí posvětit členské státy, ještě pod taktovkou českého předsednictví. Ministerstvo financí pro server iROZHLAS.cz uvedlo, že kvůli tomu neplánuje mimořádné zasedání, schválí je písemně.
Česko bude mít vlastní sankční seznamy proti Rusku, v příštích dnech se na tom začne pracovat, potvrdil v rozhlasovém podcastu Jany Klímové Peníze a vliv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Země EU se napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které jsou podmíněné reformami kontroly veřejných zakázek. Maďarsko opět nepodpořilo poskytnutí 18 miliard eur Ukrajině.
„Jestli se mi to podaří, nevím,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) o prosazení kroků, díky nimž by měl klesnout v roce 2024 strukturální schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun.
Opozice sice rozpočet zpochybnila a odsoudila, přesto se v námitkách omezila pouze na stížnosti, jak těžko se lidem žije v energetické krizi a jak málo jim vláda pomáhá.
České výdaje na rodičovskou dovolenou patří k nejvyšším v rámci vyspělých zemí v Evropě. Debatu o zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku připustil i ministr financí.
Češi pracují při studiu nejvíc v Evropě, upozorňují Hospodářské noviny. Právo pak informuje, že by vláda mohla zkrátit rodičovskou dovolenou. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Ministerstvo pro letošek zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z 8,8 procenta.
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců své pozměňovací návrhy stáhla.
Piráti původně chtěli, aby se vztahovala už na letošní rok, nakonec svůj pozměňovací návrh neuplatnili. Piráti také chtěli navrhnout snížení sazby daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent.
Michálek také připustil, že zatím není jisté, jestli vláda bude dodavatelům energií z výběru mimořádné daně kompenzovat celý rozdíl mezi zastropovanými a skutečnými cenami elektřiny a plynu.
Nově se zastropování cen energií bude týkat i technických služeb, městských dopravních podniků nebo kulturních center. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky.
Schodek státního rozpočtu se ze zářijových 270,9 miliardy zvedl na 286,7 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu za deset měsíců meziročně vzrostly o 7,8 procenta na 1,297 bilionu korun.
Říkám na rovinu, že se bojíme toho, že mimořádná daň nebude fungovat a že nevybere všechny peníze. Báli jsme se hodně toho, že banky mohou své zisky přes různé nástroje optimalizovat, říká Michálek.
Ministr financí Stanjura ve středu ve sněmovně řekl, že zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což je víc než 3,2 miliardy kubických metrů plynu, a nehrozí tak úmyslné vypínání provozů.
Podle Jakuba Michálka koalice o dani vedla debatu, v níž zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Fialy, aby daň nezačala platit už za letošní rok.
Měla by se daň z mimořádných zisků týkat už letoška, nebo bude platit až od roku 2023? Na tom se koalice domluvila na schůzce v úterý a někteří přímí účastníci tvrdí, že už letos.
O náhradě cvičných proudových L-39C se mluví několik let. Zakázkou na nákup nových strojů se už v roce 2019 zabývala vláda, dosud se ji ale nepodařilo dokončit.
Plán společného jednání v Kyjevě ukrajinská vláda zveřejnila předtím, než se stalo hlavní město Ukrajiny opět terčem ruského bombardování. Přípravou cesty se v úterý zabývala Bezpečnostní rada státu.