Kdyby nebyl 29. únor, měli bychom Vánoce v červenci. Sladit kalendář s přírodou zkoušeli lidé po staletí
29. únor najdeme v kalendáři jednou za čtyři roky, ale nebylo to tak vždycky. Slaďování kalendáře s ročním obdobím se vyvíjelo postupně. Jednou dokonce lidé zažili i 30. únor. I když jen ve Skandinávii. „30. únor byl ve Švédsku, když se snažili zavést gregoriánský kalendář místo juliánského v první polovině 18. století,“ přibližuje Marie Bláhová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Švédové nejprve v roce 1700 sice zavedli gregoriánský kalendář, ale pouze pokud jde o počítání dnů, nikoli určení církevních svátků. Jenomže v roce 1712 se vrátili k juliánskému kalendáři a tím jim vyšly dva přestupné dny, takže únor měl tehdy 30 dnů,“ vysvětluje Bláhová.
Krátce po první světové válce tehdejší Společnost národů dokonce uvažovala o mezinárodním kalendáři, kde by každý měsíc, tedy včetně února, měl 30 dnů.
„Že by měl být zaveden nějaký ryze objektivní kalendář, který by nebral ohled na církevní záležitosti, ale který by byl použitelný pro jakoukoli příležitost, ale to se nepovedlo prosadit,“ říká Bláhová.
„Po první světové válce byla zřízena i světová komise při tehdejší Společnosti národů, funguje stále, vydává časopis, ale v současné době si nikdo nedělá iluze, že by se mohl světový kalendář, ať už v jakékoli podobě, zavést,“ doplňuje.
Jedno procento přesného světového času pochází z Česka. Hlídá ho soustava atomových hodin
Číst článek
Už staří Egypťané se snažili vytvořit kalendář, který by odrážel i roční období, což bylo důležité především pro zemědělství. „Aby věděli, kdy mají sít, kdy mají připouštět ovce, to muselo být nějak stanoveno, takže i nejstarší kultury mají i kalendáře, ale musely být upraveny, aby svátky i pracovní povinnosti, které měli v příslušných ročních dobách, do těch dob taky spadaly,“ vysvětluje
Jinak to vždycky byla záležitost nějakých kněží, kteří měli alespoň základní astronomické znalosti a věděli, kdy začalo jaro, zdůrazňuje Bláhová.
Vánoce v létě?
Problém je v tom, že Země se kolem Slunce neotáčí v celých dnech, ale každý rok potřebuje pár hodin navíc.
„Země oběhne kolem Slunce za 365 dnů, ale k tomu ještě 5 hodin 48 minut a 45,4 sekundy. Mohli bychom nad tím mávnout rukou, akorát zhruba za 600 let bychom Štědrý den slavili uprostřed parného léta. Protože by se nám postupně rozcházely začátky ročních dob,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Čeští vědci objevili nový typ magnetismu. Je to průlom, který může ovlivnit elektroniku budoucnosti
Číst článek
„Nepomohlo ani využití Měsíce ke kalendářnímu rozdělení roku. Protože ani on neobíhá Zemi v celých dnech, potřebuje zhruba 27 a čtvrt dne. A ke srovnání s ročním obdobím se do kalendáře různě vkládal celý měsíc. Ale ani u měsíce to nevychází tak, abychom to měli ucelené, abychom podle toho měli kalendář, který bude bez chyby a nebude potřebovat korigovat,“ vysvětluje Suchan.
„Každopádně my používáme solární, sluneční kalendář, který se odvíjí jen od oběhu Země kolem Slunce a ten náš kalendářní rok se zase odvíjí od otáčení Země kolem své osy a to je 24 hodin,“ doplňuje.
Na to, jak do kalendáře dostat chybějících zhruba šest hodin ročně, přišel Gaius Julius Caesar 45 let před naším letopočtem. Jak potvrzuje Marie Bláhová, každý čtvrtý rok o jeden den prodloužil tehdejší poslední měsíc v roce, tedy únor.
„Vložil po čtyřech letech jeden přestupný den, čímž se přibližně délka vyrovnala, ovšem vkládalo se o 11 minut více, než bylo zapotřebí, takže ono to vyroste na den za 130 let. A když se těch 130 let několikrát zopakuje, tak potom už jarní rovnodennost není tam, kde by podle církevních představ měla být, a tak se to všechno posouvá,“ objasňuje Bláhová.
Vědci v CERN chtějí větší urychlovač částic za stovky miliard. Peníze by šly i z Česka
Číst článek
V 16. století, za vlády papeže Řehoře XIII., byla prodleva už desetidenní a tehdejší astronomové spočítali, že stačí drobná úprava, aby kalendář odpovídal roční době.
„Proto byly nebo jsou vynechávány tři přestupné dny v celých stoletích. Takže rok 1600 byl normálně přestupný, ale roky 1700, 1800, 1900 přestupné nebyly, i když podle zásady, že musí být dělitelné čtyřmi, by přestupné být měly. Rok 2000 byl přestupný a teď 2100, 2200, 2300 by měly být roky obyčejné,“ říká Bláhová
Gregoriánský a juliánský kalendář
Pavel Suchan podotýká, že jaro nemusí podle kalendáře vždycky začínat 21. března. „Víme, že každý rok se posouvá o čtvrtinu dne, jednou za čtyři roky se to vrátí o 24 hodin, tak tím se změní začátek jara a jarní rovnodennosti,“ říká.
„A protože rok 2000 byl přestupný, tak na začátku jednadvacátého století uvidíme nejvíce jiných dat, než je 21. březen. Letos začne astronomické jaro 20. března,“ doplňuje Suchan.
Z juliánského na gregoriánský kalendář přešly jednotlivé země postupně a třeba u nás to bylo před 440 lety. V Čechách v lednu a na Moravě v říjnu. „Po 4. říjnu se psal 15. říjen. Těch deset dnů prostě vypadlo, bylo vynecháno,“ podotýká Bláhová.
Gregoriánský kalendář se používá v mezinárodním styku, vedle toho ale existují například kalendáře muslimské nebo čínské. A třeba v Rusku měli ve třicátých letech kvůli vyšší pracovní výkonnosti jen pětidenní týden, takže každý měsíc měl 30 dnů a těch zbylých pět obstaraly nedatované svátky.
