Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě středoškolského.
Historik Karel Šima věří, že základní plat akademika by měl odměňovat výzkum i pedagogickou činnost. Ekonom Josef Montag ale chválí projektové financování, které prý zvyšuje motivaci pedagogů.
Po dvouletém vyšetřování středočeské kriminálky státní zástupce obžaloval exředitelku základní školy. Třináct let se podle něj prokazovala falešným diplomem. Nyní jí hrozí až osm let vězení.
„Problémem je to, že se 30 let nikdo nezabýval tím, zda formulka, skrze kterou ministerstvo rozděluje peníze, stále platí a odpovídá. Bohužel neplatí,“ vysvětluje Münich.
„Navýšení prostředků pro vysoké školy vnímám jako nezbytné i z hlediska toho, že jsme se rozhodli posílit financování základních a středních škol a jejich pedagogů,“ říká Langšádlová.
„V současné chvíli má odborný asistent základní tabulkový plat 32 400 korun hrubého. To je něco, co nepostačí ani na důstojný život zejména v hlavním městě,“ říká Ondřej Švec z Univerzity Karlovy.
Pokaždé, když si Grayson Hart představoval svoji budoucnost, viděl se jako vysokoškolský student. Nicméně za pandemie tento názor změnil, popisuje agentura AP.
Odpovídající měsíční mzda by podle získaného dokumentu pracovní skupiny na Ministerstvu školství měla být pro profesora ve výši 100.000 Kč, pro docenta 70.000 Kč a pro odborného asistenta 55.000 Kč.
Přednáška se měla konat na VŠE příští týden během takzvaného „týdne inovací“. „Myslím, že důvody jsou zřejmé. Vždyť vidíte, co všechno se děje,“ vysvětluje Ševčík, proč ke zrušení přistoupil.
Mendelova univerzita je podle Roberta Plagy první českou vysokou školou, kde se úřad odebráním institucionální akreditace zabýval. Zároveň avizoval, že úřad zahájí na univerzitě další kontrolu.
„Když za mnou přišel, seděla jsem mezi spolužáky asi ve třetí lavici. Přisedl si a dal ruku na moje stehno a pak pokračoval na rameno,“ popsala jedna ze studentek zkušenost s pedagogem.
Podezření ze sexuálního obtěžování studentek ze strany některých vyučujících v poslední době řešila na Fakultě humanitních studií, tam se problémovým chováním teď zabývá speciální komise.
„Když zohledníte inflaci, v Praze se za tuto mzdu nedá přežít. Při dnešních cenách to nestačí ani na nájem. Situace je frustrující a je nutné řešení na politické úrovni,“ zdůrazňuje děkanka Lehečková.
Pocházely z kurzů Profesionální coach, Investigativní strategie a osobní finanční plánování a také Barvení vlasů úroveň jedna, dva a tři. Ukázky těchto dokumentů OEAEP poskytla ministerstvu.
Odpovědnost podle šéfa akreditačního úřadu spočívá hlavně na bedrech děkanů jednotlivých fakult, kteří mohli selhat. Role prezidentské kandidátky Nerudové, tehdejší rektorky, se ještě posuzuje.
Pokud by oslovené školy měly navyšovat kapacity pro studenty, bude potřeba více pedagogů, odborníků z praxe a případně prohloubit spolupráci se zdravotnickými zařízeními.
Z výsledků průzkumu pro společnost GTS Alive vyplývá, že téměř 90 procent dotázaných studentů by ocenilo více informací od odborníků nebo praktické rady, jak mají pečovat o své duševní zdraví.
„Přivolání policie jsem nevyloučil pouze pro případ, kdy by došlo k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku. Také mi vzhledem k současné situaci vadí termín „okupační stávka,“ brání se děkan.
17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech.
Když se přednášky přesunuly na internet, atraktivní ženy o tuto výhodu na rozdíl od mužů náhle přišly. „Bonus za krásu“ se u nich od začátku online výuky snížil o 80 procent, uvádí studie.
V Česku, kde představuje nerovný přístup ke vzdělání a dědičnost chudoby jeden ze základních společenských problémů, by školné znamenalo další bariéru ve snaze dosáhnout vysokoškolského vzdělání.
Platit školné na vysokých školách v Česku, nebo ne? Debatu rozvířil návrh Národní ekonomické rady vlády, která doporučila odložené školné. Absolventi by ho tak spláceli až po dosažení určitých příjmů.
Výuka na dálku by podle Bareše přinesla úspory jen okolo deseti až 12 procent. Vysoké školy by totiž i v případě, že by se studenti učili z domova, musely hradit náklady spojené s výzkumy a granty.
Z dat, která zpracovala Rada vysokých škol, vyplývá, že zvyšování mezd vysokoškolských pedagogů v uplynulých letech nedrželo tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách.