Klimatická konference COP28 se ve Spojených arabských emirátech, zemi s velkou produkcí ropy a zemního plynu, uskuteční od 30. listopadu do 12. prosince.
Největší vliv na ústup ledovců, zejména těch v tropickém pásu, má v latinskoamerické zemi zvyšování průměrné globální teploty, uvedl šéf ledovcového výzkumu při Inaigem Jesús Gómez.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
„Z hlediska výskytu přirozeného sněhu bude v České republice problém najít místa, kde bude možné denní lyžování,“ říká lyžař a přední český klimatolog Radim Tolasz.
S tím, jak se otepluje planeta a led v polárních oblastech taje, přicházejí pro bezpečnost NATO nové výzvy. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz je popisuje kanadská profesorka Anessa Kimballová.
Velmi zrádná byla v českých podmínkách v září situace pro meteorology. Po odborné stránce věděli, že velmi vysoké teploty jsou projevem velkého problému, ovšem zároveň předpovídali příjemné počasí.
Země už není bezpečným místem pro život, člověk boří další planetární limity. Tvrdí to mezinárodní tým vědců a svou nejnovější studii prohlašuje za budíček pro lidstvo.
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to má být 100 až 140 dní za rok.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Za poslední rok mluvil Guterres o tom, že jsme na dálnici do klimatického pekla, že začala éra globálního varu nebo o krutém létě na severní polokouli.
První polovina září byla letos teplejší, než jsme v Česku zvyklí. Z dlouhodobého pohledu je to ovšem měsíc, jehož klima se mění po říjnu nejpomaleji. Nejvíc se za šedesát let otepliy srpen a prosinec.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
V pondělí začíná summit udržitelnosti a ve středu bude i první summit klimatických ambicí. Generální tajemník OSN Antonio Guterres účastníky vyzval, aby přijeli s novými, ambicióznějšími cíli.
Jaké důsledky klimatických změn kolem sebe v nejbližší době uvidíme? Vladimír Kroc se ptal Radima Tolasze, vedoucího oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu.
Letošní 6. červenec byl vůbec nejteplejším dnem na světě s průměrnou globální teplotou 17,08 stupně. Také průměrné denní teploty na hladině světových oceánů v červenci pokořily rekordy.
Ve městě Nea Anchialos se oheň dostal až k tamnímu muničnímu skladu, který patří řeckému elitnímu letectvu. Explodovala tam munice používaná pro stíhací stroje F-16.
Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.
Eskalující klimatické změny může letos umocnit jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky.
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně.
Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku asi o 22 cm a velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní.
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné.
V dubnu byla družicově naměřena historicky nejvyšší průměrná povrchová teplota v historii. Klimatologové očekávají stoupání teplot i v květnu a červnu kvůli jevu El Niño.
„Tání ledovců destabilizuje půdy a přispívá k erozi,“ vysvětluje polární bioložka Kateřina Kopalová, která studuje krajinu v odledněných polárních oblastech.
Nová studie zkoumala data z více než 100 000 zápasů Major League Baseball a 200 000 odpálených míčů. Více homerunů může podle ní být i viditelným znamením mnohem větších problémů.
Pěstitelům, kterým se kritické mrazy vyhnuly, starosti nekončí. Příští týden hrozí znovu. Podle dat z meteorologických stanic je zřejmé, že výrazně chladněji bylo na Moravě a ve Slezsku než v Čechách.