„Ceny pohonných hmot tři měsíce po sobě rostly,“ uvedli statistici. Meziročně růst cen zpomalil ve většině oddílů spotřebního koše. Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,2 procenta.
Růst průměrné mzdy se stále nevyrovnal inflaci a reálné výdělky tak klesají. Změnit by se to mohlo příští rok. Podle ekonoma Münicha ale Česku chybí dlouhodobé reformy.
Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách. Celkem 45 procent dotázaných se obává zvýšení daně z nemovitostí.
Porcelánce Thun 1794 se podařilo přežít i v době energetické krize, kdy se ceny plynu, který je pro výrobu porcelánu nezbytný, vyšplhaly na dříve nepředstavitelnou hodnotu.
„Přibližně milion OSVČ odvádí výrazně méně než zaměstnanci. Na tom je potřeba pracovat,“ myslí si ekonom Filip Pertold, člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí.
Z loajálních zákazníků, kterými Češi dlouhá léta byli, se stávají lovci nejvýhodnějších cen. Hodnocení kvality daného internetového obchodu se tak posouvá až na další příčky.
Česko šlo vlastní cestou, původně chtěli ministři sledovat marže u jednotlivých položek potravin a teď apelují na černé svědomí producentů. Ceny v obchodě potvrzují, že marně.
Maďaři se snaží udržet si hodnotu svých úspor tím, že je vybírají z bank a investují raději do státních dluhopisů, nejčastěji těch navázaných na inflaci.
„Taháme za záchrannou brzdu,“ uvedla senátní zpravodajka Miluše Horská z lidoveckého klubu. Opoziční poslanci mluvili o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání či ožebračování.
Supermarkety, které oslovil Radiožurnál, zvedly oproti loňsku ceny o několik procent. O víc než desetinu jsou ale dražší například školní sešity nebo učebnice.
V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP ve výši 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst.
Podle Lipsice bude rubl dál hodnotu ztrácet. Jediné, co by ruskou měnu podle něj mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro.
Končí jedna z nejzásadnějších epizod v dějinách České národní banky a je poněkud absurdní, že dosud vlastně nevíme, proč Česko na inflačním vrcholu žilo zrovna se sedmiprocentní základní sazbou.
Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace klesla pod devět procent. Ceny potravin klesly oproti minulému měsíci o 0,8 procenta.
Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Podle ekonoma Havránka se Česká národní banka nechová v boji proti deflaci a inflaci symetricky.
„Státní penzijní fond bude mít stejné podmínky jako ostatní. Nic to nezmění,“ říká v pořadu Peníze a vliv šéfka Asociaci pro kapitálový trh Jana Brodani.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
„Inflace je na úrovni, při které stále musíme mít jestřábí politiku, musíme zůstat jestřáby a zabezpečit hlavně to, aby inflace nezůstala rezistentní, aby dále klesala,“ řekl Michl senátorům.