S Krušnými horami, Šumavou nebo Vysočinou už pro organizované lyžařské akce radši moc nepočítejte, vzkazují hydrometeorologové. Hlavně pokud nemáte možnost technicky zasněžovat, což se stává nutností i pro běžkaře. Pojišťovny navíc lyžařské závody kvůli změně klimatu přestávají krýt. Po nejteplejší zimě v historii měření jsme zkoumali vyhlídky organizovaného zimního sportování v Česku.

Praha 5:00 18. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Martin Pecha a Tomáš Fryč v posledních týdnech nevěděli co dřív. Jak bude za týden v Bedřichově? Co na Kvildě, napadne sníh? Podobné dotazy směrem k nim pršely od přátel, známých, ale i od pořadatelů lyžařských závodů.

„Myslím, že tohle je budoucnost našeho oboru. Obecnou předpověď najdete dnes všude a hned. My bychom měli umět poskytovat specializovanou, úzce zaměřenou, na přání,“ myslí si Pecha.

Klimatická krize zkracuje lyžařskou sezonu. Vědci varují, že do roku 2050 může končit i o měsíc dřív

Číst článek

Spolu s Fryčem jsou experty na hydrologii i meteorologii a také na podmínky na českých horách, kam pracovně i soukromě často jezdí. Sami jsou také vášnivými lyžaři. A právě oni před lety stáli za změnou termínu Jizerské padesátky, nejpopulárnějšího českého závodu v zimních sportech.

„Po roce 2016 jsme si řekli, že pro nás je existenční záležitostí najít pro závod lepší termín. Tehdy jsme začali intenzivně spolupracovat s Českým hydrometeorologickým ústavem,“ vypráví David Douša, jeden z ředitelů ve společnosti Raúl, která organizaci Jizerské padesátky zajišťuje.

„Experti ČHMÚ na základě dat za posledních šedesát let s důrazem na poslední dvacetiletí určili jako nejvhodnější druhý nebo třetí únorový víkend. To je v Jizerských horách nejvyšší šance, že bude aspoň dvacet centimetrů sněhu. Pravděpodobnost je 85 až 90 procent,“ říká Douša.

Díky tomuto přesunu také pořadatelé sehnali pojištění, kterému letos účastníci vděčí za to, že dostali zpět většinu svého startovného. Závod se totiž kvůli nedostatku sněhu nekonal – tuto zimu by paradoxně pořadatelé udělali terno s původním lednovým termínem. V tom únorovém museli závod po deseti letech zrušit.

„Už to nemáme kam přesouvat, vidíme dopady změny klimatu v praxi. Průměrné teploty rostou a hranice sněhu se každý rok posouvá o několik metrů výše,“ komentoval to tehdy pro iROZHLAS.cz Douša. Vědci to potvrzují, ale z byznysového a sportovního prostředí šlo na české poměry o výjimečné prohlášení.

Pořadatelská agentura letos prodělala. „Při zrušení týden před závody je už na akci vynaloženo 85 až 90 procent nákladů. Takže to nevychází ani na nulu. Nicméně pokud se Jizerská padesátka bude rušit jednou za deset let, tak zůstává finančně stabilní,“ vysvětluje.

Konec závodů v Krušnohoří?

Jak často se bude tento ikonický závod v budoucnu rušit, to je do určité míry věštění z křišťálové koule. Záleží na mnoha okolnostech. Tou základní ale je, že podle dat klimatologů se Česko otepluje přibližně o třetinu stupně Celsia za desetiletí.

Přicházíme o zimu. Za 20 let jsme v nížinách neměli trvalou sněhovou pokrývku, varuje bioklimatolog

Číst článek

Neznamená to, že každá zima už bude jen horší než ta právě končící, ale v dlouhodobém průměru bude sněhu stále méně a lyžařská sezona se bude zkracovat.

„Pravděpodobnost konání závodů bez umělého zasněžování bude klesat,“ říká Martin Pecha z ČHMÚ. „Problémy se sněhem budou pravděpodobně čím dál častější,“ doplňuje ho kolega Tomáš Fryč pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Oba se shodují na tom, že budoucností i u běžeckého lyžování je technické zasněžování. „S ním je asi 90procentní pravděpodobnost, že se Jizerská padesátka v příštích deseti letech pojede. Bez zasněžování to může dopadnout tak, že se bude konat třeba jen sedmkrát z deseti let,“ uvádí Fryč spíš odhad z hlavy než exaktní výpočet.

Sedíme s oběma odborníky ve Fryčově kanceláři v pražských Komořanech nad hydrologickou mapou Česka. Modrá barva na bílé mapě zobrazuje místa se sněhovou pokrývkou.

Taková jsou teď skoro jen v nejvyšších polohách Krkonoš, Jeseníků nebo Šumavy. „Pořadatele závodů v únoru a v březnu jsme nemohli potěšit, protože předpovědi byly čím dál horší,“ vztahuje Pecha sněhovou pokrývku zpět k lyžování.

I proto museli organizátoři letos zrušit nejen Jizerskou padesátku, ale i tři další ze sedmi závodů běžkařské série Skitour. „Jsou závody, u kterých uvažujeme, že už bychom je dál nezajišťovali. Nechci je zatím jmenovat, musíme si nejdřív udělat analýzu této zimy,“ říká David Douša z pořadatelské agentury.

Která pohoří jsou tedy nejohroženější, pokud jde o budoucí podmínky pro lyžování? „Nižší polohy Beskyd a Šumavy, Českomoravská vrchovina, Krušné hory. To jsou jednoznačně nejvíce ohrožené lokality na našem území,“ shodují se Pecha s Fryčem. Otazník tedy zřejmě visí třeba nad budoucností Krušnohorské třicítky.

Organizátoři Skitour už takto ze série v minulosti vyřadili padesátikilometrový závod ve Velkých Karlovicích v podhůří Beskyd a Javorníků. Karlovská padesátka pokračuje dál nezávisle, ale v posledních třech letech se kvůli nedostatku sněhu ani jednou nekonala (a rok předtím kvůli pandemii covidu).

Závod nejde ani zkrátit, je to dopad globální změny klimatu, říká o zrušení Jizerské padesátky pořadatel

Číst článek

„Tam je bohužel problém s nadmořskou výškou. Každých sto výškových metrů hraje roli, a čím je lokalita níže, tím jsou podmínky i pro výrobu technického sněhu obtížnější a je to pak i dražší,“ vysvětluje v sídle ČHMÚ hydrolog Fryč.

Nedávno modernizovaný areál Vysočina Areny slouží i letnímu sportování, ale pro zimní disciplíny stojí také v oblasti, kde je budoucnost sněhu ponurá. Novoměstský stadion pro lyžování či biatlon stojí v nadmořské výšce mezi 600 a 700 metry nad mořem.

Kvůli rychlému oteplování Česka se ale toto místo reálnou teplotou „propadá“ níže a níže. Zimní měsíce navíc patří spolu s letními k těm částem roku, kdy se otepluje v průměru nejvíce.

„V Novém Městě na Moravě s tím ale pořadatelé letošního mistrovství světa v biatlonu počítali, umějí na to reagovat. Připravili perfektně tratě i v extrémním teplu, větru, dešti. Kdyby s technickým zasněžováním nedovedli pracovat, šampionát by nebylo možné dokončit,“ myslí si Pecha.

Desítky milionů za výrobu sněhu

Změnu klimatu a její dopady vnímají pořadatelé a funkcionáři napříč lyžařskými sporty. Důležitá rovina je ekonomická. Zmíněná Jizerská padesátka skončila letos v minusu a třeba pro mistrovství světa v biatlonu znamenala slabá zima mnohem vyšší náklady na záchranu akce v Novém Městě na Moravě.

„Za výrobu a rozvoz sněhu jsme letos dali mezi deseti a dvaceti miliony korun. Letos se nám to tedy opravdu prodražilo, i kvůli vyšším cenám energií,“ popisuje Jiří Hamza, prezident českého biatlonového svazu.

Sněhu napadlo hodně, ale nevydržel. Musíme si zvyknout na proměnlivé počasí, říká Míková

Číst článek

Coby viceprezident Mezinárodní biatlonové unie zblízka vnímá i dopady měnícího se klimatu a slabších zim na termínovou listinu sezony. „Určitě se nad tím budeme muset zamýšlet víc. Máme zafixovaný nějaký kalendář, ale možná dojde k situaci, kdy se to bude muset měnit.“

Pro sjezdové lyžování v Česku zatím změna klimatu neznamená úbytek zájemců o tento sport, řekl pro iROZHLAS.cz šéf alpského úseku Svazu lyžařů Ladislav Forejtek. I tam to ale přináší ekonomické a organizační problémy.

„Vnímáme, že za sněhem musíme jezdit jinam, trochu dál. Členská základna zatím neklesá, její velikost je závislá spíš na sociálních výkyvech a zrovna teď máme dětí v oddílech celkem dost. Ale zdražují se tréninky, musí se platit víc za permanentky, protože areály musejí uměle zasněžovat. Náklady s tím spojené pak přenášejí dál. Ten sport tedy zdražuje a tento efekt asi bude snižovat tu základnu,“ myslí si Forejtek.

Jak je z výpovědí hydrometeorologů i lidí napříč lyžařskými odvětvími patrné, technický sníh se stává naprostým středobodem zimního sportování v Česku. Pro sjezdařská střediska už to platí nějakou dobu, ale strategickou záležitostí už je to i pro běžecké lyžování.

Lyžujte, když je sníh, kritizuje zasněžování vědec. ‚Jde o turismus,‘ oponuje zástupce horských středisek

Číst článek

„My podporujeme snahu obce Bedřichov a Jizerské OPS (správce Jizerské magistrály – pozn. redakce) o vybudování systému zasněžování v okolí stadionu,“ říká za pořadatele Jizerské padesátky David Douša.

Jde o první, nejníže položenou část trati, než závodníci vystoupají do vyšších poloh. Návrh počítá s udržováním základního okruhu pro sportování veřejnosti, s využitím i pro tento závod.

„Pro nás je důležité, aby s tím souhlasili všichni, co s tím mají co do činění. Máme souhlasné stanovisko Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a pozitivní signály od Lesů České republiky, které vlastní ty pozemky,“ uvádí Douša.

„V Bedřichově je retenční nádrž s povrchovou, nepitnou vodou i elektřina, nemusela by tedy vznikat nová infrastruktura. Umožnilo by nám to překlenout období oblev, která zřejmě budou přicházet i v následujících zimách. Konání Jizerské padesátky by tak bylo jistější než doteď.“

Kromě široké podpory má ale tento plán své zdvižené varovné prsty. Jeden takový zvedá Jakub Hruška, přírodovědec a vedoucí hydrologického týmu v Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd: „Ten kousek z Bedřichova k tomu takzvanému Buku, na této trase umělé zasněžování jistý smysl má. Zároveň se ale bojím, aby se to pak salámovou metodou nerozšiřovalo dál a dál. Je to velmi náročné na spotřebu energie.“

„Pokud jde o vodu, v malé míře to neškodí, ale už asi před pěti lety třetina lyžařských areálů dostala pokutu za nadměrný odběr vody při zasněžování. A vody ubývá, a to i ve vyšších nadmořských výškách. V Jizerkách ubyla za posledních deset let třetina povrchové vody, tedy té v potocích. Fakt třetina, to máme velmi dobře změřené,“ argumentoval Hruška v nedávném vydání pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Zasněžování jen ukazuje, nakolik nejsme ochotní si připustit změnu klimatu, míní psycholog Suchý

Číst článek

Další rozměr je psychologický, až spirituální. „Na tom, jak za každou cenu – finanční i ekologickou – vyrábíme sníh, se ukazuje, jak si změnu klimatu nechceme připustit. Přijmout, že zimní sporty jsou na úbytě, znamená být o kousek dál s vědomím, že to, co se děje, není v pořádku,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Brno psycholog Adam Suchý.

Hydrometeorologové Pecha a Fryč v praktické rovině potvrzují, že pokud budeme chtít v Česku lyžovat, nostalgické představy ladovské zimy bude lepší vytěsnit. Místo toho bude potřeba si víc a víc zvykat na výjevy umělých bílých pruhů sněhu v zelenající se, pomalu rozkvétající krajině.

Zmiňují třeba slavný italský závod Marcialonga, který se v takovýchto kulisách odehrává běžně. Na technické zasněžování už spoléhá i 90kilometrová trať legendárního Vasova běhu ve Švédsku.

Sehnat pojistku? Nemožné

Účastníci letošní zrušené Jizerské padesátky dostali většinu svého startovného zpět. Od příštího roku to ale platit nemusí. Pojišťovat zimní sportovní akce proti zrušení je v době změny klimatu už skoro nemožné.

„Dřív to bývalo pravidlem. Teď už se nedá najít pojišťovna, která to za rozumné peníze udělá. Loni jsme proto Světový pohár v Česku pojištěný neměli,“ vybavuje si šéf svazového úseku alpského lyžování Ladislav Forejtek.

Co dřív bývalo standardem, to v současnosti pojišťovny tuto buď nenabízejí vůbec, anebo za astronomické pojistné. „Částka loni byla tak vysoká, že se nám to nevyplatilo. Lepší bylo jít do rizika a akci proti zrušení nepojistit,“ přiznává Forejtek.

Úplně stejně dopadlo letošní mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě, vysvětluje prezident biatlonového svazu Jiří Hamza: „Pojistky jsou tak drahé, že si je podle mě nikdo nemůže dovolit. Částky se rovnají třeba až pětině celkového rozpočtu. Takže pojištění jsme měli na všechno možné, ale na rovinu říkám, že nemáme čtyřicet milionů na pojistku proti nekonání.“

Pořadatelé Jizerské padesátky hovoří o tom, že kdysi dostali nabídku na pojištění proti zrušení akce za cenu ve výši dokonce třetiny nákladů na její pořádání. Nakonec za přijatelnou cenu sehnali aspoň částečné pojištění s krytím startovného pro závodníky.

Velké firmy mají letos zveřejnit svůj dopad na klima. ,Připravenost Česka je extrémně nízká,‘ říká expert

Číst článek

„Měli jsme štěstí, že se jedním z partnerů závodu stala Pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny. Časem jsme se domluvili i na pojištění – aspoň toho startovného. Pojistit možné celkové ztráty, na to je skutečně těžké pojistku sehnat,“ říká Douša.

Jestli se i v příštích letech podaří znovu pojistit aspoň startovné účastníků Jizerské padesátky, to je zatím nejisté. „Uvidíme, co ten letošní zrušený závod s tím pojištěním udělá. Pojišťovna má náklady s vyplácením pojistky, na druhou stranu má reklamu, je to ten hrdina, co uspokojil těch skoro deset tisíc závodníků. Doufáme, že do toho s námi zase půjdou,“ komentuje pro tuto chvíli vypršelou smlouvu Douša.

Pojišťovna VZP, která dosud startovné účastníkům Jizerské padesátky kryla, ve vyjádření pro iROZHLAS.cz napsala, že si teprve vyhodnocuje data za letošní zimu. Zatím prý nelze odhadnout, jak se promítnou do modelů, podle kterých se podnik rozhoduje.

„Před sjednáním pojistné smlouvy v této oblasti předchází poměrně náročná analýza rizik, která zahrnuje řadu možných scénářů. Samozřejmě že dlouhodobá klimatická data jsou nedílnou a klíčovou součástí této analýzy. Každý rok do výpočtu vstupují data aktualizovaná,“ uvádí pojišťovna.

Fosilní sponzoring lyžování

K hlavním partnerům Jizerské 50 patří ropná společnost Orlen, dokonce titulárním sponzorem je energetická firma ČEZ. Jde o podniky obchodující s fosilními palivy. Jejich spalování je podle klimatické vědy hlavní příčinou člověkem způsobené změny klimatu. Závod se tedy spojuje s průmyslem, který má hlavní podíl na tom, že sněhu ubývá. Není to ale rozhodně výjimka ve světě sportu, ani toho zimního.

Ptám se Davida Douši z pořadatelského týmu, jestli nemá pocit, že je Jizerská padesátka v tomto sama proti sobě a nástrojem greenwashingu těchto společností. „Ten pocit opravdu nemáme. Baví nás, že ty společnosti jsou součástí transformace směrem ke klimaticky neutrální ekonomice. A děláme společné kroky, které podporují zodpovědný vztah k životnímu prostředí, třeba organizujeme spolujízdu na závody,“ komentuje to Douša.

Málo sněhu a teplé počasí. Tradiční závod Jizerská padesátka se letos nepojede

Číst článek

Zároveň je tu ale obrovské množství emisí skleníkových plynů a dalších zdrojů znečištění ovzduší, které stojí za činností těchto společností. Obě mají zpracovaný podrobný plán dekarbonizace svého provozu a podnikají i v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

Na druhou stranu, ČEZ například aktivně a zatím úspěšně usiluje o to, aby se uhlí v dole Bílina dalo těžit nejméně do roku 2035, což je v rozporu s deklarovanými českými cíli v ochraně klimatu. V poslední Zprávě o udržitelnosti za rok 2022 ČEZ uvádí, že plánuje ukončit spalování uhlí „nejpozději do roku 2038, ačkoli velmi pravděpodobné je dřívější datum“.

Orlen ve svém dekarbonizačním plánu uvádí, že do roku 2030 chce snížit emise svého provozu o čtvrtinu. Ovšem netýká se to emisí z prodaných ropných či jiných fosilních produktů, které tvořily za rok 2022 víc než 80 procent emisí spojených s činností Orlenu.

Do roku 2050 chce být Orlen klimaticky neutrální, ale sám tento cíl ve své klimatické politice relativizuje. Nemluví o omezení obchodu s fosilními palivy a uvádí, že tento cíl mj. spoléhá na technologie, které zatím nebyly vyvinuty.

Právě rychlost a kvalita odklonu od fosilních paliv přitom rozhodne také o budoucí podobě zim. Stabilizace klimatu bude podle vědců trvat ještě několik desetiletí po dosažení takzvané klimatické neutrality.

Zároveň ale okamžitě pomůže každá desetina stupně globálního oteplení, které se podaří zabránit. Každopádně při současném množství skleníkových plynů v atmosféře platí, že v krátkodobém a střednědobém výhledu závisí budoucnost zimních sportů do velké míry na jejich schopnosti se oteplování přizpůsobit.

„My se na změnu chceme adaptovat, samozřejmě za rozumné náklady a rozumnou cestou. A je otázkou veřejné a odborné diskuse, kam až s tím můžeme zajít, jestli je technické zasněžování nejlepší cestou. Jizerskou padesátku jsme převzali po předcích a doufáme, že nebudeme těmi, kdo ten závod zavřou, ale že ho jednou předáme dál,“ říká jeden ze šéfů pořadatelské agentury Raúl David Douša.

„Kdy Jizerská padesátka skončí, na to já nemám odpověď. Ale myslím si, že má před sebou ještě několik desítek let, kdy bude fungovat. Byť to může znít po letošní zimě odvážně, tak na základě předpovědí hydrometeorologů věříme, že to tak bude.“

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít